STOPY DÁVNÉ TĚŽBY A LIDSKÁ SÍDLIŠTĚ 2


TURECKO
Turecko je země převážně hornatá, svou geografií velmi rozmanitá, a tak nám nabízí nepřeberné množství možností pátrání po místech, která se z ptačí perspektivy konspirátorovi jeví jako dosti podezřelá. Souhrnně však lze říci, že vzhledem k bohatšímu zalesnění tu potenciální výzkumník už má dost ztíženou pozici. Ale i tak je míst, která nás zajímají z pohledu pátračů po stopách dávné těžby nerostných surovin, velké množství, a tak v následujícím přehledu vyberu jen malý vzorek.
Centrálních městských pahorků, jaké jsme viděli v Sýrii, už v Turecku tolik nenajdeme, a pokud, tak je to spíš v jižních oblastech, při syrské hranici. Je zřejmé, že historicky i klimatem je tato část země od severu Turecka poněkud odlišná a je spřízněnější se svými jižními sousedy.

STOPY DÁVNÉ TĚŽBY A LIDSKÁ SÍDLIŠTĚ 1

Před časem se tu psalo o dávné megalomanské těžbě nerostných surovin, jejíž stopy nacházíme po celé planetě. Přemýšleli jste však, jak hodně dávná ona těžba je?
Že se tak ptám – jasně že to muselo každému přemýšlivému konspirátorovi zavrtat hlavou. Jsou to stovky let? Nebo tisíce? Či snad ještě víc?!
Na takovou otázku můžeme těžko odpovědět. Myslím si však, že úplně postačí, když se nám podaří nějak doložit, že to bylo v době, kdy podle oficiální historie k tomu naše civilizace rozhodně nemohla mít potřebné technologické prostředky. A to můžeme!
Jak?
Budeme hledat haldy, odvaly, terricony a podivně do kaskád nebo v půlkruzích “vykousané“ pásy hor, na jejichž vrcholcích jsou patrné stopy dávné lidské stavební činnosti – hrady, pevnosti, hradiště nebo celá archeologická naleziště. Je totiž jasné, že takový zastavěný „kopec“ musí být o hodně, ale opravdu o hodně starší, než cokoli, co na něm bylo později postaveno. A pokud v jeho blízkosti najdeme i dnes obnovenou těžbu, případně odkaliště, bude i to dokladem toho, že se tu paběrkuje po „těžařích“ dávnověku, kteří rozhodně nebyli žádní troškaři.
Budete překvapeni, kolik takových míst na Zemi je.


Pokračovat ve čtení STOPY DÁVNÉ TĚŽBY A LIDSKÁ SÍDLIŠTĚ 1

HORY, DOLY, TERRICONY – STOPY DÁVNÉ TĚŽBY 8

Odkaliště
Vrátíme se k městu Purmamarca v Argentině. Podívejme se na fragment pohoří And v oblasti tohoto městečka ze satelitu. Souřadnice: -23.654545, -65.653234. Udělal jsem screenshot oblasti široké přibližně 150 km.

Červenou jsem označil nevelký fragment And, diametr okolo 100 km. To jsou ony barevné haldy a haldy od důlní a hutní činnosti, které jsme už viděli v jedné z předchozích částí. Dobývalo se zde zcela určitě, a nejen železo, ale celá periodická tabulka. 


Pokračovat ve čtení HORY, DOLY, TERRICONY – STOPY DÁVNÉ TĚŽBY 8

HORY, DOLY, TERRICONY – STOPY DÁVNÉ TĚŽBY 7


Pouště
Nyní přejdeme k té nejděsivější části. Ukážu vám, jak se na Zemi dělají pouště.

Nejprve položím jednoduchou otázku: čím je třeba začít, když se otevírá nový povrchový důl? Člověk, který neztratil své propojení s přírodou, jistě odpoví: důkladně se provede skrývka. Vrchní úrodná vrstva zeminy se pečlivě sebere a odveze buď na nové místo, kde je třeba zúrodnit neplodnou plochu, nebo se složí stranou, aby byla k dispozici, až se důl bude zase zavírat. Ornice je totiž pro člověka daleko důležitější než vytěžená ruda. Jenže… Postupuje se tak skutečně?


Pokračovat ve čtení HORY, DOLY, TERRICONY – STOPY DÁVNÉ TĚŽBY 7

HORY, DOLY, TERRICONY – STOPY DÁVNÉ TĚŽBY 6


Odvaly (skládky, haldy)
Tak, terrikony jsme probrali. 
Nyní přejdeme k odvalům, které nemají výraznou kónusovou formu, ale plní zhruba tutéž úlohu jako terricony. Platí tu stejné pravidlo, že je-li povrch nějaké vyvýšeniny kyprý, vrstevnatý a je možné ho zpracovat lopatou nebo motykou, tak se s nejvyšší pravděpodobností jedná o odval využité suroviny, který navršili naši dávní předkové.
Jak takový odval vzniká?
Nepotřebnou ochuzenou rudu odvážejí auta nebo přepravníky a sypou ji z postupně vznikajícího svahu, který bývá často i 50 m vysoký. Výsledek pak v praxi vypadá třeba takto:
odvaly lomu Vostočnyj na apatit (Koašva, Chibiny) (67.645256, 34.091449)

HORY, DOLY, TERRICONY – STOPY DÁVNÉ TĚŽBY 5

Působením eroze se původně hladký povrch terriconu mění, voda stékající po svazích vytváří stružky, které jsou stále hlubší:
terricony Donbasu

HORY, DOLY, TERRICONY – STOPY DÁVNÉ TĚŽBY 4

Vžiju se do role toho, kdo kuchá planetu, a přejdu k následující hutnické etapě. Horninu s určitým obsahem žádaného prvku jsme získali. Co s ní dělat dále? Předtím, než ji dáme do tavicí pece nebo k vytáhnutí žádaného prvku z horniny jakýmkoliv způsobem, je nutné ji obohatit, abychom zvýšili procento obsahu. K tomu ji pošleme do zpracovatelských a zušlechťovacích závodů. Tam oddělí koncentrát a zbylou hlušinu… 
Co s ní?
Vyvezou ji na haldy, třeba na tzv. terricony. 


Pokračovat ve čtení HORY, DOLY, TERRICONY – STOPY DÁVNÉ TĚŽBY 4

HORY, DOLY, TERRICONY – STOPY DÁVNÉ TĚŽBY 3

– předchozí část –

Bílá skála, Krym – stěny lomu a haldy

Těžba vápence
Jsem přesvědčen, že současná civilizace je jen stínem té předešlé a ve srovnání s ní jsme teprve dětmi. Úroveň průmyslu našich dávných předků – a nemusíme tuto časovou vzdálenost počítat hned na tisíce let – však dokázat zatím nelze, protože vše bylo v průběhu času zužitkováno, přetaveno, zrecyklováno. Jako názorná zkrácená analogie poslouží příklad, kdy po rozpadu SSSR opilci vykopávali ze země kabely a vodovodní trubky, aby je pak mohli prodávat do sběren. Taky jistý druh “recyklace”. A nedělo se to samozřejmě jen v SSSR. Ostatně že úroveň civilizace se někdy mění i skokově, můžeme vidět na tomto malém příkladu týkajícím se našeho dnešního tématu – využívání a zpracování vápence.


Pokračovat ve čtení HORY, DOLY, TERRICONY – STOPY DÁVNÉ TĚŽBY 3

HORY, DOLY, TERRICONY – STOPY DÁVNÉ TĚŽBY 2


Grand Canon, Arizona, USA – dávný povrchový důl pro průmyslovou těžbu uranu


Nyní se ponořte hlouběji a dívejte se široce otevřenýma očima: to je prostě gigantický důl, vykuchané území! Miliony turistů si myslí, že je to zázrak přírody.
Proč?
Řekli jim to tak. Přitom nikde ani stopy po vodní erozi, jen vliv trhavin a stopy obrovských rypadel.

HORY, DOLY, TERRICONY – STOPY DÁVNÉ TĚŽBY 1

Milí čtenáři, po přečtení této série článků pravděpodobně budete muset provést kompletní revizi svých školních znalostí minimálně v takových oborech, jako je historie, geografie a geologie.
Téma starověkých lomů a dolů nenechává dnes spát už mnoho hledačů pravdy, kteří nehodlají dál zavírat oči před fakty svědčícími o tom, že v minulosti byla naše planeta velmi intenzívně využívána k těžbě surovin. A kdo ví, jak je tomu nyní… Pro ty, kdo se s touto myšlenkou setkávají poprvé, to možná bude šokující zjištění a skeptici jistě vznesou připomínky. Nu což, smiřme se s tím, ale pátrejme dál.
Téma starověkých obřích dolů otevírá otázku: jací jsme byli tehdy a… jací jsme dnes. Změnilo se toho hodně od těch dob? Manipulují s námi, lžou nám a ženou nás do válek proti sobě. A pokud se zrovna neválčí, je vyvoláván zmatek, chaos a nevzdělanost. Tak tomu je po celé věky. Dnes už jasně vidíme, že oficiální místa, která jsou pověřena společnost informovat a vzdělávat, se zabývají přesným opakem, a je zřejmé, že tak činí zcela vědomě a úmyslně. Nezbývá tedy, než hledat sami. Patrně se při tom dopustíme řady chyb, ale bez hledání odpovědí na naše otázky nikdy nezískáme svobodu.


Pokračovat ve čtení HORY, DOLY, TERRICONY – STOPY DÁVNÉ TĚŽBY 1