Stalinův dvojník – Felix Dadajev

Už postaršího „vůdce národů“ nahradil 24letý Dagestanec, nápadně podobný Stalinovi. Ještě žije!

V době, kdy se Felix Dadajev, mladý muž z dagestanské vesnice, stal oficiálním dvojníkem, měl už Stalin tři. Myšlenku vybrat „dablera“ pojal generál Nikolaj Vlasikov ve 20. letech, kdy stál v čele zvláštní ochranky Kremlu. Tajná policie byla přesvědčena, že pro Stalina není bezpečné chodit na shromáždění k dělníkům, měl příliš mnoho nepřátel.
Nápad se vyplatil. Úplně prvního dvojníka, Kavkazana Rašidova, roztrhala mina, když jeho kolona projížděla Rudým náměstím. Osud Dadajeva však byl mnohem pozoruhodnější. Zaprve – své tajemství chránil po dobu 55 let a tuto skutečnost svého životopisu skryl i před svou rodinou. A zadruhé – je stále naživu, je mu sto let!

Proč se neuskutečnil projekt židovského státu na Krymu


Ve druhé polovině 19. století se židovská elita roztroušená po celém světě začala zabývat hledáním území pro trvalé sídlo židovského národa. Mnoho možností bylo zvažováno, ale dvě z nich převládaly – Palestina a Taurida na území dnešní jižní Ukrajiny a Krymu. Území Tauridy bylo pro usídlení židů považováno za nejvhodnější variantu. Hlavní překážkou realizace tohoto projektu tehdy byla existence Ruské říše, k níž provincie Taurida se správním centrem v Simferopolu náležela. Málo se však ví, že americká elita neplánovala vytvořit Izrael v Palestině, ale právě na Krymu.


Pokračovat ve čtení Proč se neuskutečnil projekt židovského státu na Krymu

Proč se nezdařil žádný atentát na Stalina

Ve světle informací o plánovaném pokusu o atentát na ruského prezidenta Vladimíra Putina, údajně připravovaného na dobu jeho návštěvy Srbska, která prošla stránkami novin světových médií, je čas připomenout dalšího vůdce Ruska, Josifa Stalina. Co se týče samotných pokusů o jeho fyzickou eliminaci, těch bylo provedeno více než na kteréhokoli jiného vůdce SSSR nebo Ruska. Ani jeden z nich však nebyl korunován úspěchem, vůdce nezmizel a drtivá většina speciálních operací k jeho odstranění byla zastavena už ve fázi plánování a příprav. Proč tomu tak bylo? Podívejme se.


Pokračovat ve čtení Proč se nezdařil žádný atentát na Stalina

Lety na Měsíc v době Stalina



Svého času autora těchto řádků zaujal článek známého spisovatele Fjodora Abramova „Вокруг да около“ (Kolem a kolem), kde zmiňuje úryvek z rozhovoru s jedním kolchozníkem: 
“…jo, za soudruha Stalina, to jsme létali na Měsíc a měli tam i posádku. A dneska ten plešatý hlupák (tak neuctivě se vyjádřil o Chruščovovi) do nebe jen rohaté koule s voříšky vypouští“. 
Velmi podivná poznámka. A není jediná.




Pokračovat ve čtení Lety na Měsíc v době Stalina

Poslední úder Stalina

Při svém oblíbeném cestování “myší po googlu” často narážím na jevy, které mi nejsou jasné. Donedávna to byla třeba podivná pravidelná síťovina na tváři matičky Země, jako například tady, na ostrově Hokkaidó:

Vše jsem pochopila, když jsem si přečetla tento starší článek
(2013), z něhož vybírám podstatné pasáže.


V roce 1948, když se Evropa ještě zotavovala z následků války, vyšel 20. října v SSSR z iniciativy Stalina dekret Rady ministrů SSSR a ÚV KSSS “O plánu výsadby lesů k ochraně polí, zavedení osevních postupů k zúrodnění půdy, výstavbě rybníků a vodojemů k zajištění vysokých výnosů plodin ve stepi a lesostepních oblastech evropské části SSSR“. V tisku tento dokument dostal název “Stalinský plán k přetváření přírody”.


Pokračovat ve čtení Poslední úder Stalina