Měrjačeňje: zvláštní a nevysvětlitelná nemoc obyvatel Severu

Koncem 19. století se na severu Ruska rozšířila záhadná nemoc. Během jejího útoku se lidé dostávali do tranzu, stávali se snadno ovladatelnými jako v hypnóze a po té si nic ze svého konání nepamatovali.

„Jejich vědomí se stávalo zmateným a objevují se děsivé halucinace: postižený vidí ďábla, děsivé monstrum nebo něco podobného; začne křičet, výt, rytmicky bít hlavou o zeď nebo s ní točit ze strany na stranu a rvát si vlasy.”

Tak na počátku 20. století popsal typické projevy neznámé a velmi podivné nemoci sovětský lékař Mickjevič v případě jakutské ženy, které jí byla postižena. Nemoc byla nazvána „měrjačeňje“ podle jakutského slova „mirjačiť“, což znamená být posedlý, ve stavu šílenství. Poprve byla zaznamenána na sklonku 19. století, a to pouze na územích severní Sibiře – „nenakazil“ se jí nikdo ani ve střední, ani v jižní části země. Ale na severu lidé propadali tomuto šílenství, zdálo se, z ničeho nic. Někdy jednotlivci, jindy v celých skupinách.

Proč je lehkomyslná půjčka totéž jako odpadky na veřejnosti


Hned zkraje se domluvme, že nebudu zaujímat žádné krajní pozice ve věci braní si půjček s úroky typu „zásadně ne“ anebo „naprosto souhlasím“. Ano, nemám rád lichvářský systém vztahů, ale za prvé  lidé ho rádi podporují a kultura je taková, že většina z nich ve skutečnosti není na bezúročné půjčky připravena. Za druhé všichni víme, že nás životní situace někdy nutí si půjčku vzít, a to i přes její nepříjemné důsledky pro dlužníka. Nepřeji nikomu takové obtížné životní situace, které k půjčce podněcují.


Pokračovat ve čtení Proč je lehkomyslná půjčka totéž jako odpadky na veřejnosti

Co je spánková paralýza

© obrázek Jekatěriny Bernjak

Černočerná tma, která zavalí hruď, hlasité kroky v prázdném domě, nečekaný dotyk, mystický pocit cizí nepřátelské přítomnosti – takové bývají halucinace, které přicházejí při usínání nebo při probouzení. Nejedná se o noční můru – lidé si uvědomují, kde jsou, poznávají obvyklý nábytek a jistě vědí, že mají otevřené oči. Častým společníkem takových vizí je spánková paralýza, stav, při kterém nepohnete ani prstem. Jen sledujete, jak se cosi temného blíží k posteli, aby stisklo prsty váš krk…

Legální způsoby ovlivňování podvědomí

Informační toky nás neustále obklopují. V každém domě je televize a ne jen jedna, ale hned několik. Nespočet televizních a rozhlasových kanálů nás „krmí“ novinkami a událostmi, které se odehrávají ve světě, v zemi, ve městě. Četné televizní zábavné programy slibují, že naplní náš volný čas a pomohou nám relaxovat po dlouhém náročném dni.


Jakou kvalitu však nyní mají prodávané televizní produkty? Barevný, atraktivní obal. A obsah? Skvělé hollywoodské filmy (všimněte si – zahraniční, nikoli domácí) nám nabízejí nejrůznější typy hrdinů-nositelů hodnot, které v „obtížném boji“ se „zlem“ podporují. Kam nás odvádějí tyto informačně-zábavné tsunami? Jaké hodnoty v našem podvědomí formují filmy a talk show se zprávami o nejrůznějších skandálech? Jaké hrdiny miluje mladší generace? A jaký má všechna ta „značková filozofie“ řinoucí se z televizních obrazovek a pláten kin vliv na náš život?



Pokračovat ve čtení Legální způsoby ovlivňování podvědomí

Psychologické metody ovládání mysli

Občas si při sledování televize říkáte: může snad těmto nesmyslům někdo věřit? 
Bohužel ano. Určitá část diváků naprosto nekriticky vnímá každý nesmysl, který je jí předložen. A nejen to: ukazuje se, že situace je ještě horší. Lidská paměť je strukturována tak, že do ní lze vložit zkreslené informace dokonce i o tom, co člověk zná osobně, a on pak není schopen rozlišovat fikci od toho, co se skutečně stalo.



Pokračovat ve čtení Psychologické metody ovládání mysli

Trolling na internetu – příčina fenoménu

Troll je v internetovém slangu účastník online diskusních fór, chatů či blogů, který začíná hádky, provokuje čtenáře na internetu a rozsévá neshody tím, že zveřejňuje záměrně provokativní, urážlivé nebo irelevantní příspěvky k citlivým tématům. Jeho cílem je vyprovokovat ostatní uživatele k emotivní odezvě nebo jinak narušit normální, věcnou diskusi a odklonit se od tématu debaty…
Činnost trollů neunikla ani sociálním inženýrům. Tak se stává, že je troll placeným, nebo i dobro-volným (z přesvědčení) spolupracovníkem nějaké agentury a jejich činnost bývá za účelem dosažení nějakého cíle koordinována. (Wikipedie)

Že existují jisté agentury, které si trolly platí, aby určitým směrem formovali internetový prostor, všichni dobře víme. Podívejme se však na osobnost trolla nejen z hlediska jeho pokřivené morálky, ale i z hlediska očividně narušené psychiky, jak o tom na své facebookové stránce píše psycholožka Olja Latuněnko.



Pokračovat ve čtení Trolling na internetu – příčina fenoménu

Rozumné rodičovství podle rad neurovědkyně

Mnoho dnešních rodičů je doslova posedlých vývojem svých dětí. Podsouvají svým ratolestem různé rozvíjející hry, téměř od batolecího věku je zapisují do všemožných kroužků a jsou pevně přesvědčeni, že takto svým dětem poskytují pro život nepopiratelné výhody.
Něco úplně jiného si však myslí známá ruská psycholingvistka a neurobioložka, profesorka Státní univerzity v Petrohradě, Taťána Černigovská, s jejímiž myšlenkami jsme se mohli seznámit již v jednom z předchozích článků.


Ve své přednášce „Jak naučit mozek učit se“ vysvětluje, že není tak důležité krmit dítě znalostmi, ale především ho naučit, jak správně mozek používat. Jinými slovy, naučit ho učit se!



Pokračovat ve čtení Rozumné rodičovství podle rad neurovědkyně

Všichni lžete!

aneb proč ignorujeme fakta a odmítáme změnit svůj názor
Z. Mézl – V nebezpečí
Neustále zkreslujeme realitu v náš prospěch. Velmi zřídka si toho všimneme a ještě méně často přiznáváme, že jsme se mýlili. Tyto nedostatky v lidském myšlení umožňují pracovat propagandě a reklamě a je na nich založena manipulace veřejného mínění v sociálních sítích. Obzvlášť špatně se nám daří rozumně diskutovat o tom, co je spojeno s naším přesvědčením a vírou. Jak „nachytat” sám sebe při omylu?
„Jakmile lidská mysl přijme nějaký názor, začne si k sobě přitahovat vše, co jej upevňuje a potvrzuje. Dokonce i tehdy, když daný názor více příkladů vyvrací, než potvrzuje; rozum je buď nebere na vědomí, nebo je považuje za zanedbatelné,“ napsal anglický filozof Francis Bacon. Každý, kdo se někdy zúčastnil online diskuse, ví, co tím myslel.
Psychologové se již dlouho snaží vysvětlit, proč tak neradi měníme svůj názor. Domněnka Bacona, vyslovená téměř před čtyřmi sty lety, je i dnes potvrzována stovkami vědeckých studií. Čím lépe pochopíme naši mentální deformace, tím větší je šance, že se jim budeme učit bránit.


Pokračovat ve čtení Všichni lžete!