Přemýšlej, co posloucháš

aneb proč CIA sponzoruje rappery

Přemýšlíte někdy nad tím, co nám jde do uší? Přesněji jaký druh hudby jsme nuceni poslouchat, když jdeme například po supermarketu, jaké informace se linou z rádia, zatímco my je při práci nevnímáme, jaká zpráva přichází přes náš seznam skladeb, a co je nejdůležitější – nemá to všechno nějaký skrytý význam? Neměli bychom tomu věnovat pozornost? Takže, dnes se podíváme na aktuální údaje, jakou moc nad námi hudba má, a tak se rozhodněte, zda tyto otázky stojí za vaši pozornost.



Pokračovat ve čtení Přemýšlej, co posloucháš

Žít

Je umění a je UMĚNÍ.
“Některá díla dělají lidi lepšími, a některá naopak,”- říká Igor Matvijenko, autor ústřední písně nového projektu RF “Žít”.

Své umění nám předvedli 28. října naši “umělci”. Skutečné UMĚNÍ však vypadá takto:

 

Píseň poprvé zazněla na Prvním kanále ruské televize v tutéž dobu, kdy se na Staroměstském náměstí rozsvěcely svíčky…




originál písně:
https://www.youtube.com/watch?v=X__GJAvZ4_M
překlad: Tomáš

(©)2016 myslenkyocemkoli.blogspot.com
Článek je povoleno publikovat v celé a nezměněné podobě s uvedením zdroje.

Ďáblova sonáta

Nějak mi poslední dobou nejde číst. A tak poslouchám. Třeba Tartiniho.
Giuseppe Tartini (1692 – 1770) byl barokní skladatel a houslový virtuóz. Také filozof a vědec.
Byl znám jako naprosto brilantní muzikant, ve své době se dokonce
těšil titulu “nejlepšího hudebníka světa”. Byl také prvním, kdo zcela ovládl housle mistra Stradivariho.
Pro následující století se však stal známým především pro jeden svůj zvláštní sen, který na sklonku života vyprávěl svému příteli, francouzskému astronomovi Jerome Lavenderovi. V tomto snu ho prý navštívil sám ďábel a Tartini mu upsal svoji duši, pokud ho naučí virtuózní hře na housle a ovládání smyčce. V tomto snu mu prý ďábel zahrál na housle sonátu, která se potom stala nejslavnějším dílem Tartiniho. Skladatel sám o tom napsal:

“Jednou v noci jsem ve spánku uzavřel dohodou s ďáblem a upsal mu svou duši. Vše šlo, jak jsem si přál. Můj nový sluha mi slíbil splnit mé největší přání. Dal jsem mu pak housle, abych se podíval, zda je schopen na ně hrát.
K mému překvapení a nadšení jsem uslyšel sonátu zahranou tak neuvěřitelně a nádherně, s takovým umem a dokonalostí, jaké jsem dosud neslyšel. Byl jsem tak užaslý a nadšený, až jsem se z toho probudil. Okamžitě jsem vzal housle a snažil se zahrát onu melodii, kterou jsem ve snu slyšel. 

Pokračovat ve čtení Ďáblova sonáta