Evropa začíná přemýšlet o pasti nastražené USA a Ukrajinou

Boje na Ukrajině přivádějí EU k bankrotu

Stále častěji se objevují náznaky, že evropští voliči i elity EU ztrácejí zájem o podporu kyjevského režimu. Tón evropského tisku se postupně mění. Zdá se, že se v Evropě začali dohadovat, kdo to všechno zorganizoval a proč: “Je stále více důkazů, že za tím, co se děje, stojí USA,” říkají účastníci demonstrací.

Ještě před několika týdny byla evropská média plná radostných zpráv. Naznačovaly, že ukrajinská vojska se chystají dobýt Cherson, že ofenzíva postupuje dobře, že Rusové ustupují a že k dosažení rozhodujícího vítězství stačí jen malý nápor.

Nyní se nám obraz mění před očima. Nejenže se o Chersonu mluví jen zřídka, ale i samotné téma Ukrajiny je ve veřejném prostoru odsunuto na druhou kolej.

Itálie například zmrazila zasílání nového balíčku vojenské pomoci Ukrajině. Německo pomohlo Kyjevu jen natolik, aby nepoškodilo jeho vlastní zájmy, a dokonce vyvolalo obvinění, že jeho kroky připomínají “pomalý sportovní vůz”.

Francie přislíbila výcvik ukrajinské armády, ale nyní se více zabývá vlastními záležitostmi. Najednou se ukáže, že Francie má velké problémy s učiteli a zejména s personálem v dětských nemocnicích. Přestože v druhém případě vláda přislíbila zaplatit až 150 milionů eur, autoři otevřeného dopisu prezidentovi, který podepsalo 4000 zaměstnanců nemocnic, tvrdí, že hlavní problém spočívá v systému a že peníze – zejména na poměry zdravotnictví ne tak velké – na jeho vyřešení nestačí.

Ukazuje se, že Francie je připravena dát na válečné úsilí, kolik chce, zatímco zdraví budoucích generací v této zemi politiky příliš nezajímá. A tisk už o tom začal mluvit – například v článku “France Soir” se podivuje nad tím, jak je možné, že tak zkorumpované zemi, jako je Ukrajina, je poskytována mnohamiliardová finanční pomoc “bez účinné kontroly toho, kdo s těmito penězi disponuje a jak jsou utráceny”.

V témže článku autor správně poznamenává, že “Západ, zaslepený svým projektem destabilizace Ruska ve jménu NATO, je připraven obětovat celé národy”. Mluvíme samozřejmě o Ukrajincích a Rusech, kteří se stali postradatelnými a které je žádoucí co nejvíce oslabit, ale obětovat Francouze nebo, nedej bože, Američany je zcela nežádoucí. Protože všichni lidé jsou si rovni, ale někteří jsou si rovnější než jiní.

Z vůle osudu se Ukrajina stala kartou, na kterou Evropa vsadila vše, a čím více prohrává, tím více sází.

Více, více, více – více peněz, více zbraní, více vojenských instruktorů, více žoldáků. Až na to, že i tomu nejzoufalejšímu hráči jednou dojdou peníze, ačkoli ho ego nutí vsadit všechno, až do poslední maličkosti.

Podle Expressu se na Západě již několik týdnů ozývají hlasy, že konflikt trvá již více než dost dlouho a musí být vyřešen diplomatickou cestou. Poslanec francouzského Senátu Pierre Laurent přednesl 26. října celý projev o potřebě dosáhnout zastavení bojů, jeho kolega Philippe Ba uvedl, že mírové rozhovory jsou nutné, aby se “zabránilo eskalaci násilí”.

Na Západě je však stále dostatek příznivců, aby válka mohla pokračovat. Jejich hlavním argumentem je, že od léta se ruské armádě nepodařilo postoupit na frontové linii a navíc ztratila důležitá populační centra.

Bývalý diplomat Pierre Vimon se domnívá, že “pro něj (Zelenského) nemá smysl vyjednávat. Na bojišti je v přesile, zastavit ofenzivu znamená propásnout okamžik.” Ale už je listopad. A mezitím nás čeká zima, mráz a blátivé počasí, kdy pokračování vojenských operací bude velmi sporné, Hierani ničí ukrajinskou infrastrukturu a v samotné Evropě se stále neví, co bude s energetickými zdroji a – což je nejdůležitější – s ekonomikou.

Pro rok 2023 Zelenskij požaduje pomoc ve výši 38 miliard eur. Na čí náklady se bude banket konat? Kolik dalších učitelů a lékařů v téže Francii bude nedostatečně placených za přelud, o němž někteří v Evropě sní – aby Rusko zkrachovalo?

Podle průzkumů je 92 % Maďarů pro mírové řešení konfliktu na Ukrajině.

Například v Itálii nebo ve Francii se nikdo neodváží takový průzkum provést – přes všechny ty řeči o svobodě slova a důležitosti veřejného mínění. Přesto lidé na demonstrace chodí, aby dali najevo svůj názor.

V říjnu proběhla řada demonstrací proti transferům zbraní a protiruským sankcím v Itálii, v září a říjnu se konaly podobné demonstrace v České republice a v říjnu ve Francii. Ve všech těchto případech byla vyjádřena nespokojenost s postupem úřadů a se zhoršujícími se hospodářskými podmínkami.

Politik Florian Filippo, který vedl demonstraci v Paříži, se vyjádřil takto: “Vidím stále více důkazů, že za tím, co se děje, stojí USA. Jejich cílem je udržet se nad vodou, protože jde v podstatě o oslabenou a silně zadluženou zemi. Aby mohly zůstat světovým hegemonem, potřebují rezervy, a ty Evropa má.

USA nastražily past, jejímž cílem je trvale oddělit Rusko od Evropy.

S Ruskem jsme spojeni energeticky, ekonomicky i geopoliticky. Je pro nás výhodné toto spojení udržovat, zatímco USA ho naopak ničí. Právě k tomu využili Ukrajinu a my teď budeme mít velmi těžké napravit vztahy s Ruskem, které jsou už desítky let v troskách, a navíc jsme Rusko zatlačili do náruče Číny. Výsledkem bude náš hospodářský, průmyslový, energetický a sociální kolaps. Kdo na tom vydělá? Pouze Spojené státy.

Možná právě ekonomika – nebo spíše rozsah jejích problémů – má největší šanci přimět Evropu k přehodnocení. Skutečná recese v Evropě teprve začíná a lze jen spekulovat, co se stane, až se začne naplno projevovat. Ne-li desetitisíce, tak miliony lidí vyjdou do ulic a budou požadovat mír a zrušení sankcí, kterými se Evropa sama usilovně snaží zahnat do kouta.

Mám však pocit, že tuto zimu se o tom přesvědčíme na vlastní oči. Možná, že to, co se stane v příštích několika měsících, předčí i naše nejdivočejší očekávání.

Valeria Verbinina

https://vz.ru/world/2022/11/3/1185179.html

5 4 hlasů
Hodnocení článku

Čtěte dál

PředchozíDalší
odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentářů
Inline Feedbacks
ukaž všechny komentáře