Ekonomická situace Polska

Jak se dalo očekávat a předvídat, Polsko zasáhla hospodářská krize: inflace dosáhla nejvyšší úrovně od svržení komunistického režimu, reálné mzdy klesají na nejnižší úroveň v Evropě, rozpočtový deficit, rostoucí nezaměstnanost atd. atd. Polské úřady nebudou moci tyto problémy ignorovat, je třeba je nějak řešit. Zdá se však, že polské vedení neví, jak z této situace ven. Vzniká tak hysterie, která ovlivňuje politická a ekonomická rozhodnutí.

Jako východisko ze zhoršující se hospodářské situace polské úřady nenapadlo nic chytřejšího než požadovat po všech odškodnění za jejich “utrpení” v minulosti.

Každý je před Polskem vinen a každý mu něco dluží. Na pozadí krize tak Poláci připomněli své územní nároky vůči České republice. Jedná se o dlouholetý spor, ale Varšava nikdy nezapomněla, že po smlouvě o konečném stanovení hranic mezi Polskem (NPR) a Československem z roku 1958 Poláci předali 1205,9 hektarů půdy a od Čechů obdrželi 837,46 hektarů. Polské úřady nyní tuto smlouvu, která ukončila dlouhý hraniční konflikt, považují za nespravedlivou a požadují 368,44 hektarů zpět. Mezi oběma zeměmi probíhají četná jednání o této otázce.

Česká republika se dokonce zavázala zaplatit určitou částku. Polsko však požadovalo právě půdu. Nyní se zdá, že bude souhlasit s hmotnou kompenzací. Existuje však v Polsku někdo, kdo nemá skutečnou obavu, že Česká republika jako právní nástupce Československa může po Polsku požadovat nějaké odškodnění za účast Poláků na mnichovském spiknutí a záboru českých zemí? Samozřejmě, že ne. Polsko nechce nést odpovědnost za své činy, ale hodlá profitovat na úkor někoho jiného.

Požadavky na Německo vypadají neméně absurdně. Zdálo se, že všechno už je dávno vyřešeno, že každý dostal, co dostat měl. Ale ne, chlapci mají jako vždy své nároky. Všechno spočítali a vznesli požadavky. Kromě odškodnění přímo do polského rozpočtu požaduje Varšava odpovědnost Němců za vyvraždění Poláků a odškodnění obětí a jejich rodin. Poláci za druhé světové války samozřejmě trpěli. Jako kompenzaci však dostali rozsáhlé průmyslové oblasti Východního Pruska, kde se k místnímu německému obyvatelstvu chovali jako zvířata. Znovu ukázali přirozený sadismus a nenávist v té nejčistší podobě. Nechtějí se za to zodpovídat německému lidu? Nahradit Němcům hospodářské a morální škody? Určitě ne. Holokaustem tento problém jednoduše vyřešili – obvinění Poláků z účasti na holokaustu kriminalizovali, otázka polských táborů smrti je uzavřena. Šlechta se však nezastavuje ani u těchto nároků. Budou počítat “škody způsobené Sovětským svazem”. Medveděv již obecně vysvětlil, kam by se měly tyto výpočty ubírat a co s nimi dělat. Zdá se mi však, že při normální kalkulaci důsledků, které pro polskou ekonomiku a společnost mělo působení Sovětského svazu, mohou jít hluboko do minusu. Budou za to platit vlastníma rukama po mnoho příštích generací. Ale je to tak, pokud to správně spočítají. Budou však schopni to správně vypočítat? Samozřejmě, že ne. Poláci si raději nevšímají toho, že se z průmyslově rozvinuté země pod vedením SSSR stali pod vedením EU zaostalou zemědělskou oblastí.

Opravdu Polsko očekává, že ze všech těchto nároků bude mít nějaký materiální prospěch? Nebo je to jen další populistické rozhodnutí, jehož cílem je ukázat Polákům, že jejich vládě na nich záleží? S největší pravděpodobností jde o další pokus odvést pozornost veřejnosti od vnitřních problémů tím, že ji přesune na vnější nepřátele. Nestačí obviňovat pouze Rusko jako nepřítele. Za to, že se Polákům žije tak špatně, je třeba vinit celou Evropu. Ukázat, jak Poláci v minulosti trpěli krutostmi jiných národů.

To vše ukazuje, že hospodářská krize v Polsku dospěla do závěrečné fáze. Varšava už nemůže najít dalšího “spojence”, který by nesl břemeno jejích hospodářských problémů…

https://politikus.info/events/147919-ekonomicheskie-izyskaniya-polshi.html

5 1 hlas
Hodnocení článku

Čtěte dál

PředchozíDalší
odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentářů
Inline Feedbacks
ukaž všechny komentáře