Co my víme o průběhu SVO?

Dne 19. listopadu 1942 byla v rámci operace Uran zahájena protiofenzíva Rudé armády u Stalingradu. Po kapitulaci severního německého uskupení je datum 2. února 1943 považováno za konec této bitvy.

Někoho to možná překvapí, ale ani 18. listopadu 1942, ani v předchozích dnech se v novinách “Pravda” ani ve zprávách Sovinformbureau žádná zpráva o nadcházejícím útoku Rudé armády neobjevila. Ofenziva tak byla překvapením nejen pro občany SSSR, ale i pro německé velení. Velení Rudé armády přípravy protiofenzívy pečlivě tajilo a různí občané, kteří se pokoušeli fotografovat ruské vojáky na nádražích, byli jednoduše zastřeleni. A to bylo správné.

Doba se změnila, ale taktika a strategie vedení války zůstaly stejné. Velení jedné armády musí odhalit záměry nepřítele a zároveň důkladně utajit plány své. Jiná cesta neexistuje.

Dnes, kdy má každý v kapse mobil a komunikaci s celým světem, existuje jediný způsob, jak proti únikům informací na nepřátelskou stranu bojovat, a to je zaplavit nepřítele informacemi. A dezinformacemi. Zatímco nepřítel zjišťuje, co je pravda a co fikce, velení uskutečňuje své plány. Co je důležitější: klamat vlastní obyvatelstvo a zároveň podávat nepříteli dezinformaci, nebo říkat vlastním lidem pravdu a zároveň tak informovat nepřítele o skutečném stavu věcí? Podle mého názoru je důležitější to první. A dezinformace se šíří všemi informačními kanály – rozhlasem, televizí, internetem, blogosférou, sociálními sítěmi atd. Dokonce i naši respektovaní vojenští zpravodajci, kteří podávají naprosto objektivní informace, je mohou podat takovým způsobem, že se z nich vyklube dezinformace pro nepřítele.

Nenapsal jsem zde nic nového ani super originálního. Všichni to už vědí. Na některé události však zapomínají a jsou zbytečně nervózní. A být nervózní není třeba. Vidíme jen fragmenty celkového obrazu, a to často v poněkud zkreslené podobě. A nejde jen o události na Ukrajině. Samotná Ukrajina je ve skutečnosti jen fragmentem velké války. A ve válce musíte někdy obětovat málo, abyste získali víc. Jednoduchým příkladem jsou ruské ukradené peníze na Západě. Když potkáte velkého, divokého, vrčícího psa, který se na vás chystá vrhnout, udeříte ho hned klackem po hlavě, nebo mu nejdřív hodíte kus klobásy, abyste odvedli jeho pozornost?

Přijde čas a my budeme vědět všechno. Nebo téměř všechno. Do té doby nepřijímejte vše za bernou minci a nevěřte úplně všemu, co vidíte a čtete. Protože to nemusí být úplně pravda nebo to nemusí být pravda vůbec.

Není třeba být z těchto událostí nervózní. Rusko nás potřebuje zdravé, ne depresivní neurotiky. A přitom někteří úředníci byli dokonce zbaveni svých funkcí. Kdyby jen mnozí vojenští komisaři pozorně naslouchali projevu vrchního velitele, který oznamoval zahájení částečné mobilizace, zůstali by na svých místech. A stejně by na svých místech zůstali i ostatní vážení občané, kteří utekli do zahraničí.

Všem přeji hodně štěstí a vítězství.

autor: S. Vitalijev

zdroj: https://politikus.info/v-rossii/147131-chto-my-znaem-o-hode-provedeniya-svo.html

5 1 hlas
Hodnocení článku
Označeno tagem

Čtěte dál

PředchozíDalší
odebírat
Upozornit na
guest
4 Komentářů
Nejstarší
Nejnovější počtu hlasů
Inline Feedbacks
ukaž všechny komentáře
anonym
Host
anonym
3. 10. 2022 17:22

Tento článok by mala uverejniť minimálne celá alternatíva, pretože tých “odborných” názorov, zaručených správ a “pokynov” pre Putina je tam požehnane, taký guláš všehochuť, ale vlastne bez chuti. Pomohol by mnohým neutopiť sa v tých čiastkových správach o postupoch, ústupoch a pod., z ktorých už poniektorí “vojvodcovia” vyrábajú “konečné riešenia”, pričom sa zabúda presne na to, čo sa tu píše: vidíme len nepatrnú časť z reálnych dejov a aj tá môže byť kamuflážou.

Albi
Host
Albi
3. 10. 2022 17:23

A těch rad, kterých se od nich dostalo Putinovi. Jako by jich potřeboval, když má jistě nekonečně víc informací vč. těch “top secret”. Naštěstí o nich vůbec neví.

anonym
Host
anonym
3. 10. 2022 17:23

Z veľkej časti je ten článok oslobodzujúci od frustrácie “z ruského diania na Ukrajine”. Ale pravdou je i to, že na mnohých funkciách v zázemí sedia generáli spokojní sami so sebou…

Bedřich
Host
Bedřich
6. 10. 2022 6:39

Vždycky jsem uváděl, že o všem rozhodují a rozhodnou ti, kteří to mají na triku a my jen máme dohady, že zkrátka jsme “konspirátoři a gaučoví generálové”. Pravda malinko jinými slova a jaksi mimochodem, ale kdo byl na vojně tak ví, že nikdy nic nevěděl, jen musel “dělat a plnit rozkaz”, i zdánlivě pitomý. Vědět musí jen veltel. On to má vždy na triku.
Je to ze stejného soudku, jako vysmívání se příkazu Stalina, aby před napadením Němci v r. 1941 onoho 22.6. nikdo ze sovětské strany nepodlehl provokaci a nebo se “neutrhl”.