Bůh

Klečí Ábeles v synagoze, tluče hlavou o zem a usilovně se modlí: “Bože, dej ať vyhraju šedesát milionů v loterii!” 

Trvá to už několik hodin, když v tom se ozve hlas shůry, hlas Boží: “Neserou mně Ábeles a už si konečně vsaděj!”
 
Tento starý židovský vtip v sobě nese dvě moudra. Prvním je, že pokud něco usilovně chceme, musíme pro to sami něco udělat. Druhým moudrem skrytým mezi řádky je, že některá přání jsou příliš náročná, až nemožná a to i pro kouzelného dědečka z pohádky.
Rád bych předeslal, že psaním tohoto článku se pouštím na tenký led. Zatímco v článcích o termoreflexních nálepkách a cévních příčinách spousty nemocí, si jsem naprosto jist jejich možnostmi i účinkem, v oblasti ezoteriky moc znalostí nemám. Ano, některé Boží zákony mám vypozorované, ale zdaleka ne všechny. Slovem Bůh mám na mysli i jiné používané výrazy, jako je Prozřetelnost, Universum, Stvořitel, Vyšší Moc, Univerzální Vědomí, Vesmír, Matrix aj. Budu používat výraz Bůh, protože je nejkratší. Tyto názvy nemají nic společného s náboženstvími, které za účelem ovládání mas vytvořili velcí kormidelníci. Tento článek píšu v naději, že lidé, kteří mají bohatší zkušenosti i znalosti, se o ně podělí v diskuzi pro obohacení náš všech. 

K napsání článku mne dokopal tento diskuzní příspěvek. MichalB v něm uvedl například toto:

 

Po nějakém čase, kdy se výroba rozrostla i o šperky, které jsme měnili se známými a příbuznými za jiné zboží či služby (jednou králík či vejce, jindy pytel cementu či pořez dřeva apod.), jsme zjistili, že lze vyrobit orgonit pro konkrétní účel. A jejich mezi našimi známými profláknutá funkčnost manželku doslova zahltila žádostmi o jejich další a další výrobu.

Kupříkladu jedna známá si stěžovala na to, že jejich táta doma strašně řve a neustále nadává a vůbec verbálně šíří nepříjemnou atmosféru v rodině. Poté, co mu potajmu dala na míru vyrobený orgonit pod matraci pod hlavu, ihned druhý den ráno táta vstal s tak oteklou pusou, že několik dní nemohl mluvit a doma byl klid jak dlouho ne. Při výrobě byl do orgonitu vložen “program”, aby už táta nekřičel a nenadával. Asi Prozřetelnost naznala, že zrovna tento způsob je vhodný 🙂

 

Na tento Michalův příspěvek jsem reagoval takto:

Michale, vzpomněl jsem si na docela úsměvný příklad řízení Prozřetelnosti. Ve vedlejší vesnici žila žena v domě starého statku. Během let byly okolní pozemky prodány a na nich si lidé vystavěli nové, pěkné domy. Ona žena měla stále nad domem hnojiště, jehož zápach vadil sousedům. Chodili za ní s prosbou, zda by mohla hnojiště zlikvidovat, když už nic nechová. A ona že hnojiště je tam odjakživa a tak to taky zůstane.

A pak jednoho dne přišla průtrž mračen, hnůj přívalem vody ztekutěl, hnul se z místa, pak nabral rychlost, prorazil vstupní dveře, pak druhé a zaplnil celý obývák.

A tak od Prozřetelnosti dostali všichni co chtěli. Sousedům zmizel hnůj z očí a hlavně přestal smrdět. No a ta paní která ten hnůj tak milovala, ho pak měla v obýváku, aby si ho patřičně užila.

 

Pozorný čtenář si zajisté všiml, že k realizaci stačilo pouhé přání všech zúčastněných. Nebyl k tomu potřebný ani orgonit. Tím nechci zpochybnit jeho vlastnosti. Protože o něm vím velmi málo, nebudu se jím dále zabývat. Chci jen poukázat na sílu myšlenek, které se posléze realizují, a to mnohdy velmi zajímavým způsobem. Další příklad zajímavé realizace přání se mi stal před pár dny.

 

Občas při svých cestách dopravuji drahý nábytek z masivu z Čech na Moravu. Toto zboží nelze posílat běžnou spedicí kvůli snadnému poškození. Jedná se o ruční výrobu z Jávy, často s dřevořezbami. Nábytek se neprodává jak rohlíky, a proto se jedná pouze o občasný přivýdělek, u kterého se nevyplatí si vyřizovat živnostenský list. Dopravu mi zákazníci platí výhradně v hotovosti a velmi často nemají drobné. Když jsem vezl nábytek posledně, uvědomil jsem si, že mám u sebe pouze tisícovku. Trochu jsem zpanikařil, protože k vrácení jsem potřeboval pětistovku. Umínil jsem si, že se po cestě někde stavím a rozměním ji, abych měl pětistovku u sebe.
Po chvíli jsem se dostal doprostřed kolony aut a hned nato uviděl policejní hlídku. Samozřejmě že odmávli pouze mne. Když nenašli nedostatky v řidičáku, techničáku, STK a mém dechu, podařilo se jim ho najít v absenci platné zelené karty. Policajt se zmínil, že za to je možné uložit pokutu až do výše 1500 korun a já kontroval, aby byli shovívaví, protože mám staré, nemocné rodiče, nevím co dřív a … “Vy jste sendvič!”, skočila mi do řeči policajtka. Tomu  jsem nerozuměl, a tak mi bylo vysvětleno, že sendvičem se rozumí generace, která se stará o rodiče i děti. Ale to jsem odbočil. Dostal jsem pokutu 300 korun, takže mi z tisícovky policajt vrátil 700 korun. 

Když jsem nábytek dovezl na místo skládky, paní pro mne měla nachystané peníze akorát. Když jsem od ní vyrážel domů, navigace doporučovala otočit se a jet po stejné cestě zpátky. Mohl jsem jet i rovně, ale vědom si toho, že je tato cesta pomalejší, dal jsem na navigaci a auto otočil. Zakrátko nato jsem vjel do zóny šikovně umístěného radaru, který mne změřil v rychlosti 57km/h.

 

Tato akce se Bohu opravdu podařila. Zrekapituluji zájmy lidí a jejich skupin:

 

1) Policajti potřebovali vykázat činnost ve službě
2) Státní aparát měl potřebu pobírat výpalné i ze sebemenšího kšeftu
3) Zastupitelstvo obce se starostou měli zájem o rychlou návratnost radaru a zalátání děr v obecním rozpočtu
4) Já jsem potřeboval pětistovku

5) Zákaznici bylo doručeno zaplacené zboží

 

Bůh je geniální kombinátor! Pět přání více lidí, nebo skupin lidí, dokázal vyřešit během jedné mojí jízdy, během ne více než třiceti minut. Klobouk dolů! Policajti kopií pokutového bloku dokázali náčelníkovi svoji činnost. Státní aparát taky dostal něco málo z dosud neviditelného kšeftíku. Zastupitelstvu obce šlo nejen o dodržování rychlosti v obci, ale také o peníze přitékající do obecního rozpočtu. V mém případě nemusel Bůh vymýšlet krkolomná řešení mého přání mít pětistovku, protože zákaznice měla nachystané peníze akorát. “Chtěls pětistovku? Tady ji máš! A směnárnický poplatek ve výši 300 korun hezky zaplať policajtům!” Musel jsem uznat, tahle akce čekala jen na to, až se mi v hlavě zrodí debilní myšlenka o nutnosti mít v kapse pětistovku. 
Takže asi takto funguje Boží spravedlnost. Znám lidi, kteří se usilovně modlí, podobně jak Ábeles, a přesto se jim hroutí život. A naopak znám i lidi kteří v Boha nevěří, a přesto žijí spokojeně v dostatku. Podle mne je jim vrozena znalost božích zákonů, podle kterých žijí zcela automaticky. Snad je za tím jejich svědomí, férové jednání, a proto nemají potřebu Boha nijak zvlášť rozpitvávat. 
Podrobné znalosti Božích zákonů mají elitáři z řad vrcholných globalistů, které si předávají už od dob Egyptské říše, jak jednou řekl Valerij Pjakin. Bohužel téma už více nerozvedl. Těchto znalostí využívají k ovládání lidstva tak, že zprávami s katastrofickými scénáři řídí jejich myšlení, jak jsme viděli v případě pandemie. Na základě tohoto myšlení je pak jednání davu zcela dobrovolné, a proto si lidé nechávají píchat vakcíny podle depopulačního plánu NWO, aniž by stihl strůjce této genocidy Boží trest. 
Lidskou bytost nelze beztrestně zotročit, Podvědomý souhlas lze získat za pomoci prediktivních filmů, jako je třeba Demolition Man, Nepřítel státu a řada dalších. Tím lze získat u většiny diváků podvědomý souhlas s tímto dílem. Tyto filmy s předstihem nastiňují dnešní realitu, v podstatě elektronický koncentrák a systém sociálních kreditů, který se zavádí v Číně.  
Z toho všeho mi vychází, že Bůh je v podstatě Univerzální Vědomí, které koordinuje činnost lidstva tak, aby každý dostal to co potřebuje a chce. Když se vrátím k poslednímu příkladu, tak já jsem získal pětistovku, i když jsem ji nepotřeboval, jen jsem si ji přál jak rozežrané děcko. Policajti vypsali pokutový blok, aby posléze dostali prémie. Stát ode mne dostal symbolické výpalné, aby je mohl prošustrovat za cizí války. A obec, která provozuje radar, si kompenzovala opotřebení obecní komunikace. 

Z hlediska výměny energií by mělo být vše v pořádku. Co mi však není zcela jasné, je fakt, že jedno procento lidstva vlastní 90 % pozemských statků a na druhé straně jsou zástupy chudáků, kteří nemají vůbec nic. Tuším, že za tím jsou nadstandartní znalosti bohaté elity nejen po obchodně-podnikatelské stránce, ale i znalosti Božích zákonů, které jim dovolují si své bohatství ve zdraví užívat a nepřijít o ně.

 

Je zde někdo, kdo by tento stav dokázal podrobně a srozumitelně vysvětlit?

 

MUDrland Wenca

0 0 hlasů
Hodnocení článku

Čtěte dál

PředchozíDalší
odebírat
Upozornit na
guest
20 Komentářů
Nejstarší
Nejnovější počtu hlasů
Inline Feedbacks
ukaž všechny komentáře
MichalB
Host
MichalB
19. 6. 2022 9:18

Popřemýšlím nad tématem, nicméně mám jeden osobní názor, který je v rozporu s článkem.
Nemyslím si, že platí: "…Bůh je v podstatě Univerzální Vědomí, které koordinuje činnost lidstva tak, aby každý dostal to co potřebuje a chce."
Mám za to, že každý dostává a dostane vždy pouze to, co potřebuje. Někdy se to sice překrývá i s tím, co chce, ale není to záměrem. Důležité (podle mě) je si uvědomit, že ani zdaleka nemáme ponětí, co v daný okamžik potřebujeme, protože neznáme všechny okolnosti odkud a kam směřujeme (myšlen vývoj jedince i společnosti).
Jeden takový příklad, jak si to představuji: určitě si nikdo nepřeje zlomit ruku, ale stane se. Až teprve čas ukáže, že tato "nešťastná nehoda" nás díky řadě následných na sebe navazujících událostí dostala i když bolestivě, nicméně vývojově kupředu díky tomu, že … (dám volnost vaší fantazii).

Největší problém v možnosti pochopit tuto variantu je naše lineární vnímání času, kdy žijeme v tom, že následku musí nutně předcházet příčina, přičemž
"ve skutečnosti" jak příčina, tak následek probíhají v tentýž okamžik a i přes to (a to je právě těžké/nemožné si představit) oba se navzájem ovlivňují, mají na sebe vliv. Z našeho lidského pohledu to pak vypadá, jako by vše bylo dopředu dáno (tzv. Osud) a nebyla žádná svobodná vůle a přitom ve skutečnosti je to obráceně. Jenže to, že vnímáme čas lieárně, nám neumožňuje toto vidět. Ale i toto je podle mne záměr, protože jinak by lidský život pozbyl svého smyslu, kterým je podle mne poznávání.
Právě lineární vnímání času umožňuje poznávat, učit se. Jak už samotný význam slov "učit se", "poznávat" naznačuje, je potřeba plynutí času, kdy změna toho, co se naučíme/poznáme je od "méně" k "více" – tedy vývoj.

Při kontrole textu jsem si teď uvědomil, jak žalostně málo umožňují slova vyjádřit danou věc, protože slovesa vždy vyjadřují nějaký děj, tedy čas (minulost, přítomnost, budoucnost) a to je něco, co by v popisu mělo naopak chybět 🙂

Anonymní
Host
Anonymní
19. 6. 2022 9:18
Odpovědět  MichalB

Čo dodať. Súhlasím byť moja skúsenosť a pochopenie v odraze vedomia zobrazuje rovnaký alebo podobný kontext.. som si tiež vedomý toho, že sme vedomosťami o vesmíre, človeku a celkovo už disponovali predtým no určitými okolnosťami sme zabudli kto sme.. a teraz sa rozpoznávame..

Anonymní
Host
Anonymní
19. 6. 2022 9:18
Odpovědět  MichalB

"přičemž ve skutečnosti jak příčina, tak následek probíhají v tentýž okamžik a i přes to (a to je právě těžké/nemožné si představit) oba se navzájem ovlivňují, mají na sebe vliv"

MichalB, intuitivne ste citoval model Ves-Miru prof.Konstantina Meyla. Následok ovplyvňuje príčinu, ktorá je touto spätnou väzbou zosilnená a znova zosilňuje následok, ktorý ovplyvňuje príčinu. Tento princíp sa dá vyjadriť geometrickým radom, ktorého výsledok je známy Lorentzov faktor odmocnina z 1 minus v2/c2. Einstein z nepochopenia nazval c ako rýchlosť svetla, ale v skutočnosti v určitom zmysle vyjadruje mieru ovplyvnenia príčiny následkom v našom Ves-Mire. Klasickým fyzikálnym príkladom je závislosť elektrického a magnetického poľa, ktoré sú na seba navzájom kolmé. Pri prítomnosti elektrického poľa je vždy prítomné na neho kolmé magnetické a naňho zase kolmé elektrické a naňho magnetické, znova donekonečna s následkom spätne ovplyvňujúcim príčinu s Lorentzovým faktorom. Z toho vyplývajú 3 veci:

1. Vo Ves-Mire existuje len jedna sila – elektro-magnetická.
2. Bez pohybu (rýchlosť V v Lorentzovom faktore) by prestali existovať elektromagnetické polia a zanikol by náš Ves-Mir.
3. Každý pohyb i tej najmenšej častice spôsobí príčinno-následný efekt prekrytia v celom Ves-Mire.

s0lar

Anonymní
Host
Anonymní
19. 6. 2022 9:18
Odpovědět  MichalB

Michale, název Univerzální Vědomí jsem asi zvolil nevhodně. Spíš jsem měl zvolit název Kolektivní Vědomí, z kterého je vědomí každého jedince dílčí částí Božského Vědomí.

Pro hmotný svět je lineární běh času, myslím zcela zásadní. Když zapálím oheň, můžu pozorovat jak se rozhořívá, pak slábne a když na něj vyliju kýbl vody, tak z něj zbude pár uhlíků a trochu páry.

K příkladu se zlomenou rukou mohu uvést vlastní zkušenost. Před více jak třiceti lety jsme se my tři sousedi co jsme vedle sebe bydleli, vzájemně rozhádali. Protože jsme se zaobírali tím jak jsme si vzájemně šlápli na kuří oka, nedávali jsme při práci pozor a v jednom týdnu jsme se všichni zmrzačili. Já si narazil žebra a druhý si urval Achillovu šlachu. Třetí řezal podélně fošnu a pilový kotouč ji mrštil proti jeho břichu tak, že mu praskl močový měchýř. Všechno se to stalo proto, že jsme se namísto práci věnovali vzájemným sporům. Teprve pak se ukázalo, že ty úrazy byly pro některé z nás přínosné. Já se přestal zaobírat žabomyšími spory, ten s achilovkou taky, akorát ten třetí nám dělal naschvály až do doby, než onemocněl rakovinou. Zanedlouho ho rakovina i naschvály přešly. Definitivně.

Pro nás dva zbylé byly tyto události ve výsledku přínosné, ale neřekl bych že toto životní ponaučení bylo jejich příčinou.

MUDrland Wenca

MichalB
Host
MichalB
19. 6. 2022 9:18

A to ještě v případě oné zlomené ruky (nebo čehokoli, co prožíváme) nám ani s odstupem času vůbec nemusí být patrné (a v drtivé většině případů to tak je), že jsme právě tímto potřebovali projít. To ví Bůh, naše vyšší já (součást Boha), kdežto my, coby lidské bytosti to vědět nejenom nepotřebujeme, ale ani to vědět nemáme, protože by tím byl narušen výukový efekt.
Je mi jasné, že to pro někoho může vypadat, že coby lidi jsme jen jakési loutky Boha a našeho vyššího já, kdy nemáme možnost si prožít život dle našich přání a představ (v podstatě to, co se uvádí jako Matrix), ale opak je pravdou. Vše je dáno jen omezením toho, jak vnímáme svět, jak vnímáme sebe, jak vnímáme život. Toto omezení ale není za trest nebo nějakou chybou, ale veledůležitým nástrojem v našem vývoji. Vystoupit z tohoto "Matrixu" je možné ukončením vývoje. Docházku školy také ukončíme až jejím zdárným absolvováním. Když výuka vázne, ročník (život) si zopakujeme. Ve škole nejsme za trest. Vystoupit z onoho Matrixu nějakým jeho prohlédnutím přečasně není podle mne výhrou ani záměrem. Prostě vystudovat a pak jít na střední/vyšší, ještě vyšší,… 🙂

Jiří
Host
Jiří
19. 6. 2022 9:18
Odpovědět  MichalB

Prakticky k tomu Michale není třeba dodavát vůbec nic.Ani to snad srozumitelněji nejde popsat.Jak to povídal ten tibetský mnich:
Železné rudě se může zdát,že je v tavicí peci trýzněna,
kalená ocel však,když se otočí,pochopí.

Anonymní
Host
Anonymní
19. 6. 2022 9:18
Odpovědět  MichalB

Podle mě je to mnohem složitější, než jsme schopni popsat. Ale můžeme se o to pokoušet. Nejde jen o to, co potřebuje jedinec. Jde o to, co potřebuje Celek. A v rámci Celku funguje dokonalá víceúrovňová provázanost, kterou zjednodušeně vystihuje tzv. efekt motýlích křídel. Časová osa je iluzorní, motýl mávne křídly a následek se dostavuje okamžitě, přičemž potřeba onoho následku (stále je to o potřebě Celku) vyvolává ono mávnutí. Takže příčina a následek jsou provázány a vzájemně se ovlivňují. Jestliže přání jedince odpovídá potřebě Celku, realizuje se. Jedinec se může domnívat, že tuto manifestaci vyvolal, ale jedná se o omyl. Opět to velmi zjednoduším – když je zde odpověď, přichází otázka, když je zde otázka, přichází odpověď. To, že se jedinec ptá, neznamená, že je tvůrcem otázky, ani že je tvůrcem odpovědi.

Z Matrixu nelze vystoupit předčasně. Lze se domnívat, že jsem vystoupil z Matrixu. Je to další z běžných omylů mnoha jedinců, kteří nějakým způsobem částečně nahlédli skutečnost. Už samo přesvědčení "já jedinec jsem na rozdíl od jiných jedinců vystoupil z Matrixu" ukazuje na omyl. Mnozí pomýlení si to o sobě nejenže myslí, ale dokonce se jim i daří přesvědčit další jedince kolem sebe, že na rozdíl od nich vystoupili z Matrixu. Což je úsměvné. V úrovni opuštění Matrixu neexistuje žádné "já na rozdíl od ostatních".

Je tu otázka a je tu i odpověď, ale není tu žádný tvůrce otázky a tvůrce odpovědi, mezi kterými by byl rozdíl.

Anonymní
Host
Anonymní
19. 6. 2022 9:18

Myslím, že se tu pletou dvě věci dohromady.
Je to dáno z dávných dob tím, že se o osudy lidí kdysi starali bohové. Podle legend si bohové rozdělili Zem na části a každý svým oblíbencům plnil jejich přání. Proto v ně lidé věřili, někteří dodnes. A je jedno , jestli je nazýváme pohanskými nebo ortodoxně catholickými.
To je ta první část "přání", kdy v dávných dobách lidé prosili ty své "bohy" o cokoliv a oni jim buď plnili bo ne, podle oblíbenosti. A jelikož bohové ovládali magii technologií tehdy ovečkám neVÍDanou, tak samozřejmě uměli čarovat nejen technologií, ale i naučenou Mocí Síly v kombinaci s technologií:-) Což asi nemá dál cenu rozebírat, páč jen to je na xx článků….

Na druhou stranu existuje v mnoha lidech, těch, co jsou nejblíže geneticky příbuzní k tomu své předkovi (tomu nějakému kdysi bohu), umění zpracování nebo spíše pracování s Energiemi, resp. tou nejzákladnější jako éter, tachyon nebo taky proud neutrin. Kdy duchovní tělo člověka(aura?) spolu s hmotným tělem a velmi silnou myšlenkou umí Tvořit. Což ale nesouvisí s "nějakým" Bohem, ale s božstvím daného jednotlivce.
Božství je dáno jeho vírou v sebe samého, bez pochybností, bez hrdosti, bez nadřazenosti, bez lítosti, jen vírou v jeho jedinečnost i vyváženost jeho výjimečné kombinace těla a ducha. Protože prostě Každý je jiný, a tedy každý umí něco jinak… a stejně tak se to musí díky naučit sám:-)
Jen upozorňuji, že to není ZDŠ….

A ano, lze "usměrnit" tok času a tedy i jeho děje podle vlastního scénáře:-)

Stejně jako lze ovlivňovat jakoukoliv hmotu, lze ovlivnit i podvědomí kohokoliv jiného.
Taky proto se stavěly chrámy a jiné "orgonitové" stavby pro zesílení bezpochybných přání a myšilenek… pokud má člověk v přání jakékoliv pochybnosti v sobě i o někom, něčem jiném, pak nejde ovlivnit jeho netvorbu, protože to prostě tvoří on sám, ne dědula na mráčku:-)

Také proto existuje přísloví, že Víra hory přenáší…. vnitřní, čistá, nezpochybnitelná, bez pýchy a zášti. Nejsložitější Vírou je věřit někomu jinému, zvláště tomu, koho znáte nejlépe.

Zkuste někdy "modlitbu" – čistou, bez předsudků, bez zášti, se vší silou Vašeho Já uprostřed chrámu.
Na čepičáře neberte ohledy, oni ty chrámy jen ukradli a obsadili, aby usměrnili "toky" někam úplně jinam. Ale už zdegenerovali, takže vlastně fungují jen jako vrátní v hábitech…

Jen bych všem, co se chtějí něco takového naučit v dění svého Světa, tak ať začnou vyčištěním myšlenek… tedy než začnete Tvořit, vyčistěte se. Nejlépe vypne hromadu myšlení meditace. S bordelem v hlavě se nedá Tvořit… resp. dá, ale může to stát víc než ty tři stovky.
nenimito

Anonymní
Host
Anonymní
19. 6. 2022 9:18

Děkuju za komentáře. Nicméně jsem se nedozvěděl, jakými tajnými ezoterickými znalostmi vládnou pozemští vrcholní elitáři. Pokud je cílem pozemské školy, nebo lidské evoluce zachování energie, tak proč jsou tak obrovské rozdíly mezi super bohatými a totálními nuzáky? Mimochodem, tyto rozdíly se neustále zvětšují.

Pokud je cíl zcela opačný, tzn. dostat se do pozice jediného totálního vládce, majitele a obyvatele Země, jakou to pro něho bude mít výhodu? Že si veškeré živobytí a životní potřeby bude muset zajistit sám? Proto se on a generace jeho předchůdců snažili být evolučně nejlepší po všech stránkách? Nějak v tom nenacházím smysl.

MUDrland Wenca

Anonymní
Host
Anonymní
19. 6. 2022 9:18
Odpovědět  Anonymní

Wenco nemyslím, že to je nějaká výhoda být "bohatý". Být materiálně bohatý znamená mít moc nad určitou skupinou. Mít moc nad určitou skupinou znamená mít obrovskou zodpovědnost. Mít takovou zodpovědnost znamená být stále ve stresu, v podstatě z čehokoliv:-) Stále se něčeho bojíš, od toho, že ti někdo něco ukradne, vč. dětí, po špatnou fotku v médiích.
A to nejenom dospělí, ale hlavně děti, co v tom vyrůstají. A pak si z toho do dospělosti hromadí duševní neMoci…
Stačí si přečíst pár těch životopisů "slavných" o jejich úchylkách i nemocech.
V pozici totálního vládce, majitele Země znamená být Bohem. A pozici boha se nikdy nikomu nejde zavděčit:-) 99% bude nespokojených pokud si neuvědomí, že je jim nějaký vládce Země úplně u pr….
Ale třeba takový Kellner měl práci jako zábavu a dokázal s úsměvem i svým příkladem "donutit" kohokoliv k maximálnímu výkonu i bez stresu:-)
Navíc si nemyslím, že mít moc a peníze znamená být evolučně nejlepší po všech stránkách, spíše naopak. Většinu, co potkávám z takových rodin, co v tom vyrostli, tak mi přijdou totálně zdegenerovaní, i když se pyšní několika tituly "zvláštních" škol:-)

Ezoterické znalosti se zřejmě někteří učí, ať už někde na divných college, nebo za zavřenými dveřmi rodinných sídel. Ale je to o tom, co jsem psal. Každý má vlohy pro něco jiného. Každý je jiný a každý se musí pochopit sám, co vlastně umí bo ne. Koneckonců i ve všech "scifi" filmech nebo čemkoliv prezentovaném o nějaké výjimečnosti lidské populace je to i hezky ukázáno. Každý má prostě jiné "nadání", i když třeba stejný cíl….
Čili to, co se předává, nejsou znalosti v pravém slova smyslu, ale to JAK je v sobě najít a umět ty své "vlohy" použít tím určitým způsobem. Také proto třeba knihy Mrtvých nebo o hermetismu jsou v podstatě nepochopitelné, dokud Člověk sám v sobě nenajde cestu svého pochopení mimo ně i v nich. A každý ji má jinou…
Protože to, co je vDole, je i naHoře:-)
nenimito

MichalB
Host
MichalB
19. 6. 2022 9:18
Odpovědět  Anonymní

Wenco,
Nenimito to nepřímo řekl a , já to řeknu přímo – v tom tvém komentu dáváš vpodstatě rovnítko mezi energii a peníze, což je míchání jablek s bramborami. Je to stejné jako dát rovnítko mezi energii a velikost baráku, rychlost auta, značku oblečení,…
Ani silnější člověk není to samé jako člověk s více energií 🙂

Anonymní
Host
Anonymní
19. 6. 2022 9:18
Odpovědět  Anonymní

nenimito
MichalB

Asi máte na mysli životní energii. Otázka energie a peněz je diskutabilní. Ukážu to na příkladech.

Dejme tomu že dítě bohatých rodičů má naprosto vše, co si materiálně může přát. Přesto není spokojeno a chybí mu životní energie a to do té míry, že není schopno si najít životního partnera a už vůbec založit rodinu. Takové případy se dějí a jsou nezřídka spojeny se sebevražednými pokusy.

Jako druhý příklad uvedu sebe sama. Práce mne baví, podobně jak Kellnera. Jenže na rozdíl od něho vždy celý projekt realizuju sám, max.s výpomocí rodiny. Takže ho vymyslím, zaplatím a udělám vlastníma rukama. Večer po příchodu do obýváku mne rodina odpočítává "dávám mu minutu, maximálně dvě!" a já zcela bez energie usnu. Kdybych měl víc peněz, práci by udělali řemeslníci a já bych jim s úsměvem vařil kafe a po práci bych to ještě mohl roztočit někde v salůnu.

Peníze jsou podle definice zobecněnou informací o směně zboží. I energetické nosiče jsou zbožím. Kdo nemá peníze, anebo má omezený rozpočet, musí všechno odedřít sám. A je úplně jedno jestli má hodně životní energie, protože večer je sedřený jak sandál a energie je uložena v jeho výtvoru. A tak opravdu nevím, jestli je správné dávat rovnítko mezi peníze a energii, nebo ne.

MUDrland Wenca

MichalB
Host
MichalB
19. 6. 2022 9:18
Odpovědět  Anonymní

Wenco,
stále každý mluvíme o něčem jiném a poněvadž jste v článku použil slovo energie z mého komentáře, musím to uvést na pravou míru. Nemluvím tu ani o životní energii ani o nějaké silové energii. Těžko se mi popisuje něco, co je abstraktní.
Vy stále energii (ať ty prachy nebo životní) berete jako něco kvantitativního, což je asi cajk.
Já mám ale celou dobu na mysli něco kvalitativního. Když už stále píšete o penězích, tak to zkusím, nevím, zda to slova vystihnou, lépe vyjádřit.
Taková stovka (peníze, prachy, chcehtáky, tiťony,…) má nejen různou hodnotu pro každého člověka (nemluvím o obchodní hodnotě – to jest to, co si za ní koupím) a dokonce stovka nemusí mít ani tutéž hodnotu jako jiná stovka pro jednoho a téhož člověka. Ten první případ je jasný. Viz. zbohatlíci, kterým prachy spadly do klína, případně jejich děti, kteří si je nepotřebují vydělat (ale jsou i výjimky – neházím všechny do jednoho pytle – koneckonců rodiče si nikdo nevybírá).
Druhý případ nemusí být zcela jasný každému, ale věřím, že většina pochopí. Použiju sebe. Jsem podkovář, tedy "přidělávám koním na nohy takové to železo". Za jednoho okovaného koně si počítám např. 1000,-. (cena je ve skutečnosti jiná, tak jen příklad)
A teď – pro mě má jinou hodnotu tisícovka, kterou jsem "dostal" za hodného a vychovaného koně, kterého sfouknu za půl hoďky s minimem námahy a úplně jinou hodnotu má pro mě tisícovka za s odpuštěním rozmazleného kripla, který mě u toho dvakrát kopne, třikrát kousne a dorvanej jsem tak, že si tři dny ani nejsem schopný utřít zadek na záchodě. A opravdu takovou tisícovku jinak v ruce v obchodě převaluju, než včera tu, za toho hodného koníka.
A to je to, co jsem měl na mysli, když jsem u těch orgonitů psal, že cenu si určoval obdarovaný (my jsme je vždy darovali), protože pro nás byla výroba především zábava a relax, byť výroba není finančně zanedbatelná, ale konečný efekt, to jest to, co obdarovanému výrobek přinesl, jak mu posloužil (hmotně i nehmotně), musel posoudit on sám.
Ono vyrovnání energií totiž není automaticky obousměrné, ale u každého (darující – obdarovaný) zvlášť. Když by nám obdarovaný dal vědomě něco s menší hodnotou, než na kolik si orgonit ve skutečnosti cenil, tak my coby darující sice budeme energeticky vyrovnáni, ale on nikoli.
Podařilo se mi to krapet vysvětlit?

MichalB
Host
MichalB
19. 6. 2022 9:18
Odpovědět  Anonymní

Teď jsem si ve sprše uvědomil, že ten příklad s koněm nebyl úplně nejlepší. Nechci teď rozepisovat proč, tak dám jiný, taky s koníkem 🙂
Litr za okovaného koně, kdy jsem byl fit versus tentýž okovaný kůň jen s tím rozdílem, že mě bral ischias a chronická bolest ramene tak, že jsem skřípotem zubů sundal veverku ze stromu 🙂

Anonymní
Host
Anonymní
19. 6. 2022 9:18
Odpovědět  Anonymní

Michale, konečně jsem tomu porozuměl! Uvedu dva výstižné příklady:

1) Manželka miluje manžela a proto mu pere, uklízí, vaří a nosí vychlazené lahváče až pod nos.
Manžel svoji manželku miluje a proto ji bije. Oba vůči svému protějšku vynakládají nemálo energie.

2) My pracující, milujeme naši vládu i ty nadnárodní a proto jim věříme, chodíme do práce a platíme daně.
Naše vláda i ty nadnárodní nás rovněž milují a proto nám neustále něco zdražují. To aby jsme nebyli rozežraní a hlavně aby jsme viděli že na vymyšlení za vlasy přitažených lží, různých strašáků a všemožných důvodů ke zdražování, vynaložily tyto vlády také nemálo energie!

MUDrland Wenca
N

blog o ...
Host
blog o ...
19. 6. 2022 9:18

Milý Wenco,jestli to nebude tím,že ti samozvaní velkomocnáři naprosto netuší,co to bůh a jeho stvoření je.Nemají ducha,tu jiskřičku boha,kterou mají LIDÉ.Oni jsou vytvořeni tím padlým,odvráceným od boha a nemají tudíž napojení na energii stvoření a musí ji krást od nás.Aby to nebylo málo,tak všechna náboženství,včele s židokřesťanstvím už samého počátku uctívají toho druhého-satana.Jakkoli to zní šíleně,je tomu tak.Je to na dlohé lokte.Doporučuji třeba knihu Jason Mason/Jan Van Helsing:Můj otec byl MiB.Ta je momentálně poslední,kterou jsem četl a je tam tohhle velmi pěkně popssáno…upozorňuji,je jednou z mnoha,k tomuhle tématu (a příbuzným-protože vše souvisí se vším),je toho poslední dobou k sehnání hodně…
Martin

Anonymní
Host
Anonymní
19. 6. 2022 9:18
Odpovědět  blog o ...

V knihách toho je mnohé písané a zásadne to pravdou nie je. Už vôbec nie knihy z dielne žrecov, ktorí radi dávajú "akože" pravdu ľuďom pod nos a pritom je to len ďalšia odbočka od podstatného, nie zásadne pravda. A nech mi niekto vysvetlí čo to je pravda a kde je pravda ak to dokáže. Každý na svojej ceste nachádza vždy zrnká pravdy nikdy nie pravdu celú.. jediné k čomu som sám komplexne po rokoch prišiel, čo môžem označiť ako najbližšie pravde je prístup. Zmena prístupu spolu s určitou šírkou vytvára obraz a ten sa vždy mení na základe určených podmienok.. zmenou prístupu sa obraz môže tvarovať do akejkoľvek podoby do nekonečna.. takže nech mi niekto tvrdí ako a čo je.

Anonymní
Host
Anonymní
19. 6. 2022 9:18
Odpovědět  blog o ...

Ani já nejsem dychtivým přívržencem takových knih, ale na druhou stranu v takových knihách rád pročítám z důvodů převzatých jiných "faktů", legend, pověstí nebo pohádek, na které třeba jinde nenarazíte. Něco jiného už jsou autorovy myšlenky nebo závěry. Ty bývají často naprosto zcestné:-)

Ano, dalo by se souhlasit s tím, že Židé, a i jimi ovlivnění catholici nebo orthodoxní pravSlávni uctívají uKřižovaného Satana, Saturna. Jelikož jim byl spojen se jménem Jesus, Ieus – což byl někdo úplně jiný. (ve skutečnosti jsou těmi ovlivněnými i Židé, protože byli v náboženství ovlivněny Achájci, co kdysi vyplenili a podmanili celou Levantu, a samozřejmě jim hebrejské ženy porodily "novou" ŽidovskoAchájskou vládnoucí kastu i s novým "náboženstvím")
Ale jak Židé, catholici i orthodoxní mají za nejvyššího "velitele archandělů" nebo "andělského strážce" archanděla Michaela. A třeba protestanti, svědci Jehovovi, i jiní spojují Archanděla Michaela s Jesusem, ale už ne s Kristem. Což je trochu rozdíl…. (zřejmě ten, že Jesus a uKřižovaný, tedy Krist, jsou rozdílné postavy)

Na druhou stranu pro mnohé tyto národy od jihu je Saturn jejich Otcem, co jejich předkům dal do vínku Jiskru neboli Oheň Života, a považují ho tedy za svého Otce, tedy Světlonoše – Lucifera, který stvořil (přetvořil) Zemi pro život lidstva(v Levantě i dál na jihu). A zřejmě proto byl ve své "komunitě" tím Padlým Andělem, co "zradil" ty své pro blaho Stvořených. Ale pro Levantu se stal Otcem i duchem Svatým.
Severněji už to byl jen Padlý Anděl – Lucifer, co vládl jako hlavní chemik a inženýr v továrnách "na smrt" pro ty zlobili, kde zpracovávali vytěženou rudu – v Pekle:-)
nenimito

Anonymní
Host
Anonymní
19. 6. 2022 9:18

Bůh v křesťanském pojetí má několik aspektů. Nejprůměrnější člověk jej chápe jako pána a vládce tvorů. Duchovně nejvyvinutější člověk jej chápe jako nezúčastňujícího se diváka nebo svědka děni. Vzhledem k člověku jako osobnosti
je Bůh vždy jen představa, na niž člověk reaguje jako šílenec na přelud. V neosobním pojetí jsoucnost vládnoucí jistým skutečnostem nebo projevům individualizovaného života. Nikdy však neomezený vládce všeho. Jinak znamená
pojem Bůh totéž jako Brahma.

Bůh Otec zosobněná představa ovládající moci, které je přiřčen charakter božského otce. Jsoucnost smyšlená, sama o sobě neexistující.

bůh osobní ten můj bůh, odlišný od představy boha u jiných lidí . V širším pojetí smyšlená duchovní existence, subjektivně božské kvality vlastního bytí, které mystikovi uvolňují cestu k duchovnímu vývoji a umožňují duchovní
pokrok. V některém případě b.o. vystihuje skutečnou božskou a na člověku nezávislou kosmickou bytost nebo stav.

bůh nevtělený brahmická kosmická kvalita ve formě energie, jejíž tendence k degeneraci a tím k přeměně v kosmické jevy je velmi pomalá. V józe je b.n. poznáván jako božská síla pulsující v bytí v dosahu vědomí a mysli, v níž
však není možno objevit tendenci k úpadku a tím ke změně v přírodní síly.

bůh pozorovatel tichý svědek veškerého dění, nejvyšší ústřední kosmický a bytostný princip. Protože existuje v tvůrčí oblasti, odráží veškeré dění v usuzující schopnosti, která je pak rozčleňuje a hodnotí. Jogín tohoto boha nachází
při ponořování se do vlastní bytosti, kde se vždy všechno jeví jako proces s výjimkou jediného principu nebo složky. Když je tato složka dobrými mystickými postupy zbavena povrchových nečistot, které se v ní odrážejí při nekázni, vystupuje před osobním vědomím jogína jako princip zrcadlící všechno, co kde existuje a se děje. Když jogín odstraní i nejlehčí závany pocházející z psychického neklidu, začne princip, nazývaný b.p. zrcadlit všechno v nekonečném roz
sahu a jogín se stane vševědoucím. Na hranici vševědoucnosti jogín poznává, že b .p. jako zrcadlící princip v jeho bytosti je totožný s týmž principem kosmickým, takže právě v tomto principu nachází totožnost svého bytí s vesmírem
a tím ovšem totožnost átmana s brahmanem. Poznáním této totožnosti vzchází nejvyšší mystické zasvěcení, jehož je možno dosáhnout na zemi v lidském těle.

Bůh Stvořitel většinou zosobňovaný Brahma, odpovídající kvalitou bohům, kteří jsou na vyšších úrovních schopni zadržovat proudy volných (kosmických) psychických sil a udávat jim jiný směr.
Ve vyšším pojetí gravitační a elektromagnetický potenciál kosmu v činnosti, nejvyšší Trojice: pozorovatel, logos a "stavební látka".

bůh soudce vně promítnuté a zosobněné svědomí. Jinak podmíněná skutečnost.

bůh s formou v poměru k těm, kdo uctívají Boha : pravá prvotní příčina viditelného vesmíru, kterou si uctívající učiní bližší tím, že si ji nějak vymezí nebo zosobní. Tedy vlastně zpřístupnění Brahmy

bůh bez formy kosmický fyzikální potenciál (duchovní kvality) s tvůrčí tendencí. Z objektivního hlediska stav, který předchází výskytu substancí ve vesmíru. V poměru k těm, kdo uctívají Boha, naddiferenciační předchůdce substancí, které se v dalším sledu stávají samým stvořením. Viz Brahma.

K tomu ostatnímu…

Každý člověk, za určitých okolností, může způsobit, svými psychickými silami, "zázračné děje". Pokud někdo četl Bibli, tak v ní se to těmi "zázraky" jen hemží. Nejsou to ale zázraky! Jsou to děje či události způsobené silou mysli. V Asii těch divotvůrců bylo a je dost.

Není nic neobvyklého, že i skupina neškolených lidí přivodí zdánlivě neočekávanou událost. Pokud na něco myslí s dostatečnou intenzitou a přidají k tomu emoci, tak proč ne.

blog o ...
Host
blog o ...
19. 6. 2022 9:18

Knihy,o kterých je řeč jsou inspirace pro další studium,člověk věří,nebo považuje za pravdě podobné to,co s ním rezonuje-ostatní nevnímá.
A ano,člověk silou svých myšlenek tvoří svět kolem sebe,ale ne nahodile-neustále!Svým chováním a myšlenkami ovlivňuje své nejbližší okolí,ale tím i celek.Vidím to sám u sebe,nejkřiklavější případy byly kolem kovidu,roušek apod.
Kupříkladu asi dva měsíce zpátky na zdrav.středisku.Všichni s hadry na obličeji,nenosím a nenosil jsem to nikdy,ale nikdo,včetně doktora ani nemuknul,ani neprojevil jakoukoli známku nevole…jak to?Připisuji to tomuto jevu,protože to není ojedinělý případ.