O sovětské „agresi” 1939 – 1940 proti Finsku

Je velmi smutné, že většina současných Rusů ví velmi málo o historii své země. Jedním z hlavních argumentů těch, kteří obviňují Rusko z agresivní povahy, je tvrzení o útoku „obrovské totalitní říše na malé bezbranné a mírumilovné Finsko“. A bohužel dnešní Rusové na to jen bezmocně rozhazují rukama, sklopí oči a nezřetelně začnou mumlat něco jako: – „No, ano… Byla tam nějaká taková epizoda.”

Žádná sovětsko-finská válka však v té podobě, jakou se nám snaží prezentovat, nebyla. Každý by to měl vědět a na takové útoky reagovat přesně, jasně a argumentovaně. Chtějí v nás vzbudit pocit viny. „Oni“ jsou ti, kteří chtějí ztotožňovat SSSR s nacistickým Německem a přepisovat dějiny tak, abychom se před všemi Evropany včetně Němců káli – pravděpodobně za to, že proti nám šli do války.

Začněme tím, že to nebyla první sovětsko-finská válka. Historie konfliktu začala, už když Finsko opustilo Ruskou říši v prosinci 1917, bezprostředně po Říjnové revoluci. A ne všichni Finové měli z tohoto obratu radost. Chtěli být s Ruskem dál, ale všechno za ně rozhodli ti až úplně nahoře. Poté se disidenti chopili zbraní a uvnitř nezávislého Finska vypukla krvavá občanská válka. Navzdory aktivní pomoci Ruska rebelům bílí Finové v této válce zvítězili.

Tím se však Finsko s podporou Švédska a Norska neuklidnilo a začaly útoky na území mladé sovětské republiky. A tento bod musí být jasně pochopen: nelezli jsme my k nim, ale Finové přišli se zbraněmi v rukou do naší země. První sovětsko-finská válka pak skončila ostudným Tartuským mírem, podle kterého byla oblast Pečenga a části ostrovů Rybachy a Srednyj v Murmanské oblasti postoupeny Finsku.

Území SSSR okupované Finskem v roce 1932

Ale tím to neskončilo. Mír byl ještě daleko a Finové i nadále organizovali pomoc separatistům v ruské Karélii, protože doufali, že k Finsku připojí celou Karelo-finskou republiku. Tak konflikt doutnal až do roku 1931, aniž by se změnil v „horkou fázi“ ozbrojeného střetnutí. Ale poté, co byla ve Finsku vytvořena Rada obrany v čele s Carlem Gustavem Emilem Mannerheimem, začaly přípravy na porážku Ruska v plném proudu.

Linie Bunker Mannerheim dnes

SSSR samozřejmě nemohl lhostejně sledovat, jak se finská armáda rychle vyzbrojuje. A v roce 1937 začala řada jednání, která trvala více než jeden a půl roku. Sovětská strana v čele s Borisem Jarcevem požádala finskou stranu o pronájem dvou ostrovů v Baltském moři a posunutí státní hranice o sto kilometrů od Leningradu do Vyborgu. Výměnou za to SSSR nabídl Finsku celou Karélii, jejíž území byla dvakrát větší než ta, která by Finsko mohlo ztratit, kdyby se posunuly hranice na Karelské šíji.

Francouzský Morane Saulinier MS-406 na finském letišti

Finové ale jednání protahovali a nedělali žádné ústupky v domnění, že Karélii stejně dostanou bez jakéhokoli smlouvání. Jediné, na čem se shodli, byl podpis smlouvy o neútočení mezi SSSR a Finskem. Ale když Německo dobylo Československo a Rakousko a jasně zamířilo na sever Evropy a vylodilo svá vojska ve Finsku, bylo jasné, že už žádné zpožďování nebude. V této době již Finové měli vybudovanou obrannou linii Mannerheim a v jednotkách se objevily tanky a letadla.

Vojáci Rudé armády prohlížejí ukořistěný finský tank Renault FT-17

V souladu s tehdejší vojenskou doktrínou SSSR nebyly nepřátelské akce na vlastním území zajišťovány vůbec. Sovětskému svazu proto v souladu s řídícím dokumentem – Doktrínou a po vyčerpání všech diplomatických rezerv nezbylo prakticky nic jiného než uplatnit své právo na preventivní úder. K tomu však nedošlo, protože Finsko na SSSR zaútočilo jako první.

Provokace finských pohraničníků byly běžné. Skončily však zpravidla lechtáním nervů sovětských pohraničníků, když vedle nich dopadaly kulky odstřelovačů. Když ale 26. listopadu 1939 finské dělostřelectvo krylo svou palbou vesnici Mainila a ruská strana utrpěla vážné ztráty, bylo jasné, že Finové počítají s pomocí Wehrmachtu a záměrně se snaží vyprovokovat Rudou armádu, aby ofenzívu zahájila ona a tím by se mohli před očima světového společenství prezentovat jako poškozená strana. Což se nakonec stejně stalo, s výjimkou přímé účasti německých jednotek v konfliktu. Ale popořádku.

29. listopadu byli sovětští diplomaté odvoláni z Finska. Diplomatické vztahy byly ve skutečnosti přerušeny, což znamenalo jednou věc: – Nikdo už s Finy nebude diskutovat a přesvědčovat je. A již 30. listopadu překročila vojska Leningradského vojenského okruhu sovětsko-finskou hranici. Zvláště je třeba zdůraznit tuto skutečnost: Leningradský vojenský okruh. Nejde tedy vůbec o válku, ale o ozbrojený pohraniční konflikt. Během války se vojenské obvody okamžitě stanou frontami, v celé zemi je zavedeno stanné právo a nepřátelskému velvyslanci je předáno oznámení o vyhlášení války.

Části Leningradského vojenského okruhu překročily hraniční řeku Sestra 30. listopadu 1939

Nic z výše uvedeného se ve skutečnosti nekonalo. V důsledku toho je název „válka“ v tomto případě spíše emotivní, vzhledem ke kolosálním ztrátám, které Rudá armáda utrpěla v zimě, jak to Švédové a Finové nazývali – v důsledku „války“.


Pro všechny milovníky sypání popela na vlastní hlavu by tedy bylo dobré se dobře naučit pár jednoduchých argumentů, aby na pozadí odhalovatelů „krvavého sovětského agresora“ nevypadali směšně:


– Finsko oficiálně fašistickou republikou nebylo, ve skutečnosti však byl na jeho území rozmístěn silný úderný sbor Wehrmachtu. Který se tam samozřejmě nenacházel proto, aby chránil mírumilovné Finy, jak jistě chápete. Dokumenty o jednání mezi Finskem a Německem o sjednocení vojsk těchto zemí do jednotného systému a účasti na plánu „Barbarossa“ byly v roce 1945 nalezeny v Berlíně neporušené. Navíc je s jistotou známo, že v Helsinkách byly finskou stranou kopie stejných dokumentů narychlo zničeny.

Vyborg 1939

– Finsko demonstrativně odmítlo používat diplomatické metody, aniž by podepsalo jediný dokument, s výjimkou Paktu o neútočení. Proč byl tento pakt podepsán, bylo jasné ihned poté, co se objevila reakce světového společenství, v jejímž důsledku byl SSSR vyloučen ze Společenství národů.

– V průběhu dlouhých jednání se SSSR se Finsko tajně dohodlo s Třetí říší a dostalo se mu politické a ekonomické podpory nejen od Německa, ale také od Švédska, Norska, Dánska, Itálie a Velké Británie. Dnes bychom tento proces nazvali rozšířením NATO na východ, směrem k ruským hranicím.

– I přes přerušení diplomatických styků s Finskem se SSSR po celou dobu operace ani na jediný den nepřestal pokoušet s Finy vyjednávat nenásilnými prostředky. Ale Finové k jednáním přistoupili až 7. března 1940, kdy bylo jasné, že Německo nebude zasahovat a SSSR se nezastaví ve Vyborgu a vezme Helsinky a Turku.

– Tato operace nebyla válkou, protože ji provedly pouze síly Leningradského okresu. Přesněji by se to dalo nazvat hraničním incidentem, nebýt počtu obětí na obou stranách.

– Incident nezačal ofenzivou Rudé armády, ale ostřelováním území suverénního státu ozbrojenými silami Finska. Nebo Německa, o tom nevíme a v budoucnu se jen stěží bude vědět, kdo přesně palbu zahájil: žhaví finští hoši, SS Sonderkommando nebo střelci Wehrmachtu.

– Další běh dějin jasně ukázal, že rozhodnutí sovětského vedení bylo moudré a prozíravé. Je snadné si představit, co by se stalo, kdyby 22. června 1941 hranice Finska, na kterých by se soustředil šokový kontingent Wehrmachtu, prošly právě severním předměstím Leningradu. Rusko by nevyhnutelně muselo vzdát Leningrad stejně jako Kyjev, Minsk, Charkov, Smolensk aj. A v tomto případě by boje jistě probíhaly i v samotné Moskvě, stejně jako ve Stalingradu.

VERDIKT: – Nikdo se nesnaží všechna tato fakta skrývat. Jen o nich „skromně“ mlčí, aby mohli beztrestně obviňovat SSSR ze „zrádného útoku“. Abychom mohli na podobné útoky reagovat klidně a důstojně, potřebujeme znát naši historii. Bez ohledu na to, jak je to hořké a bez ohledu na to, kolik stránek je pro nás celkově nepříjemných, nemáme se za co stydět. Nikdy jsme žádnou válku nezačali. Ale vždy jsme je dokončili. A to není jen aforismus, ale skutečná pravda.

Většina současných Finů tato fakta zná. Proto nás neobviňují z agrese a nemají vůči Rusku žádné územní nároky. Takže když nás Finové neobviňují, proč bychom se pak měli cítit vinni za to, co jsme neudělali?


autor: kadykchanskiy
zdroj: https://www.tart-aria.info/o-sovetskoj-agressii-1939-1940gg-protiv-finlyandii/
překlad: Vlabi

0 0 hlasů
Hodnocení článku

Čtěte dál

PředchozíDalší
odebírat
Upozornit na
guest
10 Komentářů
Nejstarší
Nejnovější počtu hlasů
Inline Feedbacks
ukaž všechny komentáře
Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:08

Stíhačka na fotce není německý Fokker, ale francouzský Morane Saulinier MS-406. A tančík na fotce není Reno, ale Renault FT-17.
Chorche

Vlabi
Host
Vlabi
17. 3. 2022 13:08
Odpovědět  Anonymní

Děkuji za upřesnění. Opraveno. 🙂

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:08
Odpovědět  Anonymní

21:31

Také se pokusím něco opravit a upřesnit. 1. Společnost národů, tedy ne Společenství, předcházela OSN. 2. Výměna území Sovětským svazem navrhovaná, nepřicházela pro Finsko v úvahu, protože šlo o jeho nejprůmyslovější část, připomínalo to nabídku třetí nohy stojící v Karélii za finské srdce, bez kterého se žít nedá.

Chci tady ale nyní napsat něco jiného, když jsme u té války. Jakékoliv zaškrcení Ruské federace především tzv. ekonomickými sankcemi, kterými zrovna tak "hrdinsky" vyhrožují USA i EU, povedou ke stejné válce jako v případě Japonska, kterému USA zabránily v přísunu existenčně nezbytných surovin a Japonsko bylo proto donuceno proti USA zahájit válku. Nemělo jinou možnost, DOSLOVA TAK. Jinými slovy, to USA, zaútočily na Japonsko a to bylo nuceno se bránit silou.

Zároveň je hloupé a snad už se to mezinárodní společenství naučilo alespoň chápat, nechat agresora dělat si co chce, jako v případě Hitlera a tedy mu ustupovat.

Závěr toho, kam směřuji: Pokud Ruská federace napadne Ukrajinu válečnou silou a neodpustím si podotknout ještě k Finsku, že je lhostejné, zda celým svým územím, respektive celou svou armádou, protože válka je prostě válka, pak je namístě jednat stejnou silou a nebo nedělat nic kromě diplomatického tlaku, protože jak už jsem výše vysvětlil, přiškrcený medvěd se bude snažit bojovat aby přežil a má například ty jaderné zbraně. Co mi z toho vychází prostou logikou při předpokladu, že špičkoví diplomaté nejsou naprostými idioty? Že se snaží o válku proti Ruské federaci a bojištěm má být území mezi ní a tzv. Západní Evropou, tedy i v Česku a na Slovensku, respektive ve V4. No, to už víme hodně dlouho. A hodně dlouho vám to my vesmírné civilizace vysvětlujeme našimi logickými válečnými akcemi na Zemi, především proti USA. Možná bych měl dodat, že si tedy neděláme srandu. Kdo si myslíte, že jste! A myslí si Německo, že zaplaví svou armádou Česko a Polsko pod tou záminkou a pak si ponechá minimálně Sudety a západní část Polska? Jó, byly doby, kdy jsme vám to prokazovaly důkazy, prostě jsme vám sdělovaly, jak se Německo a Ruská federace na tomto plánu domlouvají. Zase se tedy historie opakuje? Nepoučili jste se? Jsme tu ale už my! Jak už jsem výše napsal, my nežertujeme. Počítejte tedy i s námi a našimi možnostmi a schopnostmi.

IQ.

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:08
Odpovědět  Anonymní

Tedy, nazvat agresi Japonského císařství proti USA, GB a NL útokem USA na Japonsko, to už je tedy řádně rozvinuté chucpe. Podle nicku IQ tedy spolu s USA na Japonsko zaútočily i GB a NL, spolu s Austrálií:-)))
Nad tímhle lze jen pozdvihnout obočí v údivu….
JB

Vlabi
Host
Vlabi
17. 3. 2022 13:08
Odpovědět  Anonymní

JB,
nad výplody vyslance vesmírných civilizací tu už ani to obočí nezvedáme. 🙂

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:08
Odpovědět  Anonymní

17:03

Syn zavraždil oba své rodiče a před soudem prosí o shovívavost, protože je oboustranný sirotek. To, je chucpe.

Pokud nemáte nové historické informace, ty dlouho utajené, chápu Vás.

IQ.

Nal
Host
Nal
17. 3. 2022 13:08
Odpovědět  Anonymní

K politování jsou ti, kteří se ve svých představách domnívají, že utajené informace mají.
Občas to bylo vtipné (Ken taky), v drtivé většině je to už pruda… 😐

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:08
Odpovědět  Anonymní

6:45

Ty dlouho utajené, ne ty ještě tajné, Nal. Jde o nové historické informace vysílané v dokumentárních TV pořadech ( Prima ZOOM, CS Mystery ).

17:03
7.12.1941 byla americká vojenská námořní základna Pearl Harbor na ostrově Oahu na Havajských ostrovech napadena japonským letectvem – zničilo část americké tichomořské flotily. Americké letadlové lodě byly ale včas "uklizeny". Japonci je v přístavu hledali marně, ačkoliv na ostrově měli stále aktivní agenty. Tento "nečekaný" útok vedl ke vstupu USA do 2. sv. války. Postupně historici objevují další důkazy. Co to má společného s nějakým Novým Zélandem, Austrálií a Británií, JB?

IQ.

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:08
Odpovědět  Anonymní

To IQ:

Zamezím ti přístup k jídlu, v ruce budu držet chléb, za kolik dní, na mě zaútočíš a hlavně budeš agresor ty nebo já?

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:08

TO IQ:
Obklíčím tvůj dům, seberu ti příjem, nadiktuji ti vlastní pravidla obchodu, která budou výhodná jen pro mě a až na mě zaútočíš, budu tě nazývat agresorem. Fakt mě štvou lidi jako vy, kteří si z té plesnivé vánočky vyberou vždy jen to co se jim hodí do krámu. Co třeba vojenským zastrašováním vynucená obchodní dohoda?? Proč ji Japonsko muselo podepsat pod tlakem?? Vše souvisí se vším a musíme vše hodnotil z dlouhodobého hlediska i co bylo daleko předtím.