Příběh ženy žijící jako lovec z doby kamenné


Všichni milujeme pohodlí a považujeme se za děti civilizace. Existují však lidé, které to táhne zpět k počátkům lidského vývoje; zůstávají sami v přírodě a zjišťují, zda je dnešní člověk stále ještě schopen přežít v divokých podmínkách. A právě tak již téměř 40 let žije Lynx Vildenová. Ve státě Washington, daleko od měst a jakékoli lidské civilizace si vytvořila svou mini-rezervaci. Zde žije pouze podle svých pravidel – jako lidé z doby kamenné.


Dnes se jméno Lynx Vildenové stává stále známější. Žena vede odlehlý způsob života, sama se zajišťuje vším potřebným: jídlem, oblečením i nezbytnými předměty života. Všechno, co potřebuje, získává z přírody, takže může být nazývána „člověkem doby kamenné” plným právem. K takovému životu však tato divoška nedospěla najednou.

Lynx Vildenová je skutečná žena z doby kamenné

Lynx vyrůstala v úplně obyčejné anglické rodině. V pubertě se s rodiči přestěhovala do USA a zde se setkala s extrémní turistikou ve volné přírodě. Tomuto složitému umění se učila, kde jen mohla: od indiánů z Arizony a Nového Mexika, v Montaně i v Laponsku. Osvojila si a otestovala život v různých typech národních obydlí v různých klimatických pásmech: vigvamy, jurty, sněhová iglú a domácí chýše. Neustále chodila na dlouhé túry a sama si obstarávala jídlo – ovládala lov a naučila se používat jedlé rostliny. Vždy přitom záměrně zůstávala bez jakékoli komunikace s vnějším světem. Žádná technická zařízení, jen příroda a člověk – jeden na jednoho.

Vše, co k životu potřebuje, si Lynx Vildenová získává sama

Známí věřili, že se Lynx v průběhu let usadí, založí rodinu a promění se v obyčejnou hospodyňku. Ale nestalo se tak. Ani narození dcery její názory neovlivnilo. Není známo, zda s sebou brala dítě na dlouhé túry, ale její životní styl se ani po této události nezměnil. Ve věku 46 let už měla Lynx Vildenová nashromážděno obrovské množství znalostí a dovedností nezbytných pro život ve volné přírodě a tehdy se naskytla příležitost toho využít. Po rodičích jí zůstalo dědictví, za které okamžitě koupila velký pozemek v americkém státě Washington. Toto území bylo samozřejmě co nejdále nejen od velkých měst, ale i od těch nejmenších sídel. Zde, v zemi neuvěřitelné krajiny a divoké zvěře, se Lynx konečně usadila a postavila si svůj vlastní dům.

Svět Lynx Vildenové je o soběstačnosti a nepřetržitém boji o přežití ve volné přírodě

Těžko říci, jak to sama zvládla, ale s největší pravděpodobností musela využít něčí pomoci minimálně k sestavení rámu srubu, ale to byl asi jediný ústupek společnosti. Žádná elektřina ani plyn, žádná technologie ani jiné vychytávky – Lynx je „zaseknutá v čase“ někde mezi dobou kamennou a XXI. stoletím. Ke svícení používá svíčky, dům si vytápí krbem, sama si získává a vyrábí vše, co je k životu potřeba. Občas unavená zbytečným „komfortem“ svého už tak příliš vybaveného malého světa zajde do lesa a přenocuje tam přímo na zemi.

Navzdory skutečnosti, že Lynx žije úplně sama, nelze ji nazvat samotářkou. Čas od času zavítá do nejbližšího města, aby se posadila do veřejné knihovny k počítači – tato „divoká žena“ má vlastní web, kde vypráví o životě v divočině. A za druhé, Lynx je autorkou projektu „Doba kamenná“. Pod jejím vedením se skupiny zájemců, kteří chtějí poznat dávný způsob života, na měsíc loučí s civilizací a vydávají se na cestu do minulosti lidstva. Celou tu dobu je skupina ve volné přírodě a učí se dovednostem a technikám přežití, které kdysi umožňovaly našim předkům zařídit si život. Turisté loví, učí se skladovat potraviny, zpracovávat kůže a šít si vlastní oblečení. Vyrábějí i luky, ze kterých se pak učí střílet. To vše bez telefonů a moderních vychytávek!

Mnozí pak vyprávějí o zcela zvláštním stavu vědomí, kterého dosáhli, když si uvědomili, že jsou opravdu mimo jakékoli obchody a možnosti koupit si nějaký potřebný předmět. Dnes je Vildenové už 56 let, ale na rozdíl od různých rádkyň na důchod nemyslí. V únoru 2020 například vedla experiment, který se uskutečnil v prvobytné vesnici, jež byla rekonstruována v rámci finského archeologického centra kulturní turistiky a studia prvobytné společnosti “Kierikki”. Skupina deseti lidí na břehu řeky Iiyoki, v místě osídlení z doby kamenné, se pokusila přežít v drsném finském zimním období. Cílem studie bylo prozkoumat a zvládnout ty techniky a dovednosti, které umožnily našim předkům dobýt kdysi severní teritoria.

Existuje mnoho lidí, kteří chtějí, po vzoru Lynx Vildenové zvládnout svobodný život ve spojení s přírodou.

Asi jsme se za několik tisíc let lidské historie moc nezměnili, protože všichni někdy chceme vzít do ruky luk, udělat si šípy a vyrazit za kořistí do lesa. Je však pravda, že ne všichni dokážou své sny proměnit ve skutečnost jako Lynx Vildenová.


fotografie: Kiliii Yuyan: Lynx Vildenová ve fotoprojektu „Žijící divoši“ (Living Wild)
zdroj: https://kulturologia.ru/blogs/270420/46228/

překlad: Vlabi

0 0 hlasů
Hodnocení článku

Čtěte dál

PředchozíDalší
odebírat
Upozornit na
guest
13 Komentářů
Nejstarší
Nejnovější počtu hlasů
Inline Feedbacks
ukaž všechny komentáře
meryxxx
Host
meryxxx
17. 3. 2022 13:12

Můj sen….

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:12

Představa může být jistě pro mnoho lidí snová. Realita pak v divočině bez civilizačních výdobytků může být poměrně divoká:-) Spíše pro mnoho lidí vražedná…
https://www.youtube.com/watch?v=nG_BQF6ofYQ&list=PLPJIGAnXNYJ4BpHUzzL71GyAh3ucOU95e&index=11&ab_channel=SLBenficaDesde1904

Asi proto to Lynx vyučuje v prvotním měsíci se sloganem: "Jsme tábor bez alkoholu, tabáku, rekreačních drog, kofeinu a cukru." Dodal bych ještě, že určitě bez signálu a elektriky. Podle mne to spíš bere jako zbavení závislosti(civilidrog). Taky ta její "psychoterapie závislosti" něco stojí (bez dopravy a jídla).
https://www.lynxvilden.com/classes

To, že někdo vydrží bez alkoholu, tabáku i rekreačních drog měsíc nebo dva znám, ale zkuste to třeba rok, dva, tři… Že někdo vypustí cukr, už jsem taky viděl. A to i v buchtách, jakémkoliv sladkém. Jen opatrně, mozek i nervový systém cukr potřebuje, a pokud byl zvyklý na jeho "klasický" příjem, tak je nutné ho nějakým přírodním způsobem dodávat, jinak člověk po pár měsících zblbne, doslova. Ono vůbec mám pocit, že vynálezy začali možná vynalézat až s nadměrným cukrem, bez něj to asi moc nejde:-)
Ale třeba vypnout kofein, tedy dobrou voňavou kávu, je poměrně velký civilizační problém, myslím. Dodnes, když jí cítím někde čerstvou, tak se mi tvoří v koutcích sliny:-) A to jsem jí neměl skoro 10let.
No, a touhle "dietou" s přidáním vypínání telefonu i elektriky si v podstatě pro začátek může projít asi každý doma… Pak může zkusit divočinu za domem. Ale opatrně, i třeba na Kokoříně můžete dneska narazit na vlky, a v podstatě kdekoliv na vyplašený bachyně nebo naštvete lebedícího si starýho divočáka v bahně, kde si dával lázeň;-)

Já osobně bych se tedy některých civilizačních výdobytků nevzdával. Dobrý nůž a křesadlo s kompasem nebo bavlněné slipy a skvěle padnoucí boty jen tak něco nenahradí, nemluvě o skvělých lehkých dalekonosných lucích s karbonovými šípy:-)
nenimito

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:12
Odpovědět  Anonymní

Naprostý souhlas, výborně jste to napsal! Poslední odstavec podtrhnout..
Sibiřský Rosomák

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:12
Odpovědět  Anonymní
Dagmar
Host
Dagmar
17. 3. 2022 13:12
Odpovědět  Anonymní

Jo, dobra odpoved, souhlasim, ze 100% odstrizeni od civilizace je asi problem. Ale ve vasem prispevku je chyba tykajici se cukru. Vnejsi prisun cukru organismus nepotrebuje, nebot si je umi vyrabet z tuku…a velci myslitele, jako napr Pythagoras, pracovali spis ve stavu ketozy, protoze podstupovali pust, o nemz vedeli, ze stmuluje nejen cely organizmus, ale zejmena mozkovou cinnost. Ketoteliska jspu pro mozek daleko vykonejsi palivo nez cukr… Podrobnejsi vysvetleni presahuje ramec tohoto sdeleni Dagmara

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:12
Odpovědět  Anonymní

Dagmaro, nemyslím, že by na něco kloudného pro život přišli proklamovaní myslitelé. Myslím, že většinu zlepšováků pro lepší život Člověka vymysleli "obyčejní" lidé s tím, čemu dnes často trochu hanlivě říkají selský rozum.
Ale samozřejmě to nemusí souviset s "výrobou" cukru z tuku. Myslím ale, že v divočině bez výdobytků bývá trochu problém s tuky, a pokud přeci jen na nějaké narazí, tak je člověk spíše spotřebuje v pohybu, než na myšlení myslitelských myslitelů:-)
Souhlasím, že určitý půst "stimuluje" mozkovou činnost. Ale spíš to může být i tím, že když je člověk najedený, tak se mu překrvuje okolí žaludku i střev a tím odkrvuje mozek, teoreticky:-) Taky proto je lepší po jídle být v lehkém pohybu, nejlépe chůzi, protože se ta krev začne rozlévat více po celém těle. V klidu po jídle člověk usíná, protože se veškerá krev soustředí ve středu.
Navíc si myslím, že pro ten "selský rozum" není nervovým centrem rozumně rozumový mozek v hlavě, ale to čemu vědátoři říkají okruží, mesenterium. Což může souviset s tím půstem, kdy to nervové centrum v srdeční čakře není pod nátlakem zpracování stravy, a tedy může pracovat na intuici i inteligenci. V mozku podle mne ani intuice, ani inteligence není, tam je jen pamět a rozum… ale obojí by mělo zřejmě spolu spolupracovat, nějak. Což podle mne je to, co se snaží sdělit Michal, jen trochu jinak:-)
Protože na to, aby jednotlivec pochopil, co znamená "žít s rozumem a s citem ke svému okolí, k přírodě, k planetě", měl by pochopit pochody citu a rozumu v sobě, tedy okruží a mozku – základu nervové soustavy v těle Člověka.
nenimito

MichalB
Host
MichalB
17. 3. 2022 13:12
Odpovědět  Anonymní

Nenimito,
mě osobně selský rozum říká opak – že po jídle by se mělo odpočívat ("dát si dvacet"). A to právě z důvodu, že se krev nahrne "do střev". Ani ne tak z důvodu, že je jí méně ve svalech a proto se po jídle nechce dělat, ale proto, že díky pohybu jejím odvedením po jídle do svalů se (jen můj neodborný dohad) prodlužuje doba, než je jídlo stráveno a tím pádem i doba, kdy čeká na trávení – se rozkládá (hnije) v trávícím traktu.
Ono ne nadarmo po jídle tělo tu krev hrne právě tam, kam potřebuje. Ale to koneckonců dělá ve všech případech, za všech situací. Ono tělo není blbec, tím může být maximálně jeho dočasný nájemník 🙂
Ale jak jsem psal – je to jen můj, ničím nepodložený názor, kterým se snažím po jídle řídit (doma říkám, že jdu přemýšlet) 🙂

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:12
Odpovědět  Anonymní

Michale, nechci ti vyvracet zažité rituály, i já se před xx lety jimi řídil a často také chodil "přemýšlet". Navíc jsme naštěstí každý jiný, tedy co Člověk to originál:-)
Takže jen, co jsem tak vypozoroval… i v okolí z názorů a zkušeností starších.
Jednak tím, že se volně pohybuji ve stoje při chůzi, tak právě lépe proudící krev rychleji rozvádí živiny, resp. rychle odvádí ze středu, a tím i daleko rychleji zpracovává.
Jednak při tom i střeva lépe pracují(což myslím, má více savců), než když je člověk v klidu a ani se nehne.
Jednak při poloze volně ležící střelce na zádech dochází k průniku trávené stravy ze žaludku do jícnu, a tím k zánětu jícnu. Začátky se hlásí lehkým pálením žáhy, které posléze zmizí, protože se na povrchu začnou tvořit něco jako hleny, což je naopak důvod k obavám. Zanícený jícen tvoří záněty podobné jako třeba hnis na kůži, a které se pak dostávají s novou stravou do žaludku, kde se smíchány se stravou špatně tráví a vyvolávají problémy ve střevech, o kterých nikdo netuší, z čeho jsou a snaží se léčit všemi možnými na zažívání, aniž by tušil, že to vyvolává zánět jícnu.
Z lehce zaníceného jícnu se umí velmi rychle zanítit uzliny pod čelistí a následně i ušní dutiny, pak nosní, a v podstatě vše… A doktoři to svádí na prochladnutí, které s tím ale vůbec nesouvisí. Možná to zní trochu jako scifi, ale mnoho lidí léčí dutiny jako nachlazení, ale mají to často z něčeho úplně jiného:-) Aniž by tušili, že příčinou je třeba i přejídání nebo vodorovná poloha po jídle…
Netvrdím, že po jídle má člověk pracně tvrdě pracovat, nedejbože se ohýbat nebo něco těžkého zvedat. Ale poloha volně ležícího přemýšlejícího střelce mu fakt po jídle podle mne neprospívá, v ničem. Možná bych upřednostnil křeslo, klasický ušák:-)
nenimito

MichalB
Host
MichalB
17. 3. 2022 13:12
Odpovědět  Anonymní

Nenimito,
s tím, co píšeš souhlasím, ale já vycházel z předpokladu, že tělo ještě funguje tak, jak má. Problémy, které popisuješ (dle mě) jsou následky toho, že tělo už není zdravé – špatné pH, poškozený jícen aj. 🙂
Ale nejdůležitější je ono – co člověk, to originál a z toho jsem vycházel. Psal jsem, jak to mám já a rozhodně netrvám na tom, že to tak musí mít i ostatních 7 miliard lidí 🙂

MichalB
Host
MichalB
17. 3. 2022 13:12

Osobně paní obdivuji, ale můj šálek čaje to tedy rozhodně není 🙂
Jako splněný vysněný životní styl jednotivce to bude jistě super, ale jako směr, kterým by měla jít lidská společnost, to určitě ne (jen rozvýjím myšlenku, v článku nic takového autor nepsal).
Touto etapou (stylem života) již člověk prošel. A úspěšně. Jinak bychom tu teď neplkali 🙂 Současný Homo by se (podle mě) měl naopak s civilizačními výdobytky naučit žít. Ale! Naučit se s nimi žít s rozumem a s citem ke svému okolí, k přírodě, k planetě. To je podle mě to, proč tady a teď jako spoolečnost jsme. Je to prostě další logický krok ve vývoji společnosti jako celku (nikoli nutně člověka jako entity). Vracet se zpět k něčemu, byť funkčnímu, je prostě cesta zpátky. Máme-li jít kupředu, musíme se naučit technologii nejen používat, ale i využívat, vyrábět i likvidovat smysluplně a hlavně – přizpůsobit (rozumnějte tvrděa hlavně rychle na tom zamakat) tomu náš mentální a duchovní vývoj. Protože právě díky pokulhávání, zaostalosti naší duchovní/mentální (nemyslím tím nic extra ezoterického) stránky za tou technologickou, jsme přesně tam, kde nyní jako společnost jsme. Někdo by řekl bohužel, jiný bohudík. To už ponechám na každém zvlášť 🙂

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:12

Má moje uznanie. Ale predsa len podľa mňa je to útek k opačnému extrému. Človeka ktorý si povie "a dosť!". Prirodzený duchovný vývoj vedie človeka v materiálnom svete vždy k vytvoreniu nejakej technosféry. Snaha zlepšiť/zefektívniť nejaký proces je votkaná do našej duše. Kľúčové slovo je tu človek, pre biorobota či parazita toto neplatí. V našej spoločnosti sa nechal človek zmanipulovať a využívať parazitickými entitami. Preto sme dospeli do zvrhlosti súčasnej situácie, nerovnováhy a drancovania prírody, všetko je naruby. Ak by sa človek zbavil parazitov, pevne uchopil do rúk vládu nad touto planétou, technosféra by bola v rovnováhe s prírodou a nemusel by utekať "späť".

P.S.: Ono možno výraz "doba kamenná" použitý ako synonymum doby minulej/spiatočníckej nie je na mieste. Stavby z kameňa bez použitia pojiva sú technologicky ďaleko náročnejšie ako dnešné železobetónové konštrukcie. Výroba precíznych kamenných nástrojov alebo zariadení z kryštálov detto. Doba kamenná teda nie je minulosť, je to budúcnosť. Ale len ak sa zbavíme parazitov, preto že tí dobu kamennú nedovolia..

s0lar

Dagmar
Host
Dagmar
17. 3. 2022 13:12
Odpovědět  Anonymní

Ano souhlasim

Kamila
Host
Kamila
17. 3. 2022 13:12

Mně se to teda vůbec nelíbí. Tam nás chce dostat GP. Proto jsou takové akce podporovány medializovany. Kamila