Přehlížený symbol dávné civilizace 1

Jen velmi obtížně lze zpochybnit skutečnost, že v posledních letech bylo nalezeno obrovské množství důkazů o falšování naší historie, a to již od konce 19. století. Navíc čím jdeme v čase hlouběji, tím více se oficiální historická pozice jeví zkreslenější. 
Každý den se stále více lidí přiklání k názoru, že před nějakou dobou na Zemi existovala jediná civilizace a kultura, která byla později jistými silami zničena a rozdrobena na mnoho částí. Existuje řada verzí o tom, jaké jméno mohla ona civilizace nést, ať už to byla Tartárie, Skýtie, Sarmatie, Slovansko-Árijská říše (Rus) atd. Bez ohledu na to, jak se ve skutečnosti jmenovala, je důležitý fakt, že tu existovalo něco jednotného a velkého, co spojovalo lidi minulosti.

V určitém časovém okamžiku se jakýmsi silám podařilo radikálně změnit běh lidských dějin a my bohužel víme velmi málo o tom, jak se to přesně stalo. Kousek po kousku shromážděné náznaky a ozvěny však naznačují, že v poměrně nedávné minulosti museli lidé projít globální válkou či řadou planetárních katastrof. Jak si však skeptičtí čtenáři jistě všimli, toto všechno lze jen velmi obtížně dokázat, a pro některé to dokonce zní naprosto nereálně.

Přesto existují věci, které dokážou přečkat jakoukoli válku a kataklyzma a zároveň si v sobě uchovávají spoustu informací. Pravděpodobně jste slyšeli rčení jednoho inteligentního člověka, že „světu vládnou symboly“. To je to, co mám na mysli. Symboly mohou měnit své barvy, tvary, stav a náboženskou příslušnost, ale nikdy nezmizí úplně. A právě to my použijeme jako klíč k odhalení některých tajemství minulosti. V tom nám pomůže symbol osmicípé hvězdy a měsíce (půlměsíce).

Aby se předešlo nedorozuměním a zmatkům, mělo by být hned zkraje řečeno, že tento symbol se vyskytuje v různých variantách (ať už jde o vzájemnou polohu měsíce a hvězdy nebo o počet paprsků), což lze vysvětlit transformací symbolu v průběhu času, nepřesností v obrysu nebo záměrným zkreslením originálu.

Docela známý symbol, že? Pravděpodobně jste jej viděli na vlajkách Turecka a Pákistánu, nebo si možná myslíte, že má něco společného s islámským náboženstvím. Stránka Wikipedie o tomto symbolu odhaluje překvapivě mnoho zajímavých informací. Nejprve si však přečtěte, co je napsáno v nadpisu jejího článku (v celém svém textu budu brát jako základ anglické verze stránek, protože jsou v tomto případě mnohem informativnější):


Symbol půlměsíce a hvězdy byl používán v různých historických kontextech, ale nejznámější je jako symbol Osmanské říše, Turecka a Pákistánu. Také je často mylně považován za symbol islámu. Symbol půlměsíce a hvězdy se nachází v ikonografii helénského období v Pontském království, v království bosporském a zejména ve městě Byzantii. Na Blízkém východě tento symbol ve starověku zosobňoval měsíc a slunce nebo něco z těchto dvou. (zdroj)

Kamenná deska ze Sumeru s obrazem jistého Ur-Nammu a symbolem půlměsíce a hvězdy

Římská mince s portrétem císaře Hadriána, 117 – 138 n. l.

Byzantská mince neznámého roku vydání

Mince s portrétem krále Pontského království – Eupatorem Mithridatem VI., 109 – 63 př. n. l.

Následně byl symbol půlměsíce a hvězdy používán ve středověké heraldice, ale největší oblibu si získal poté, co se dostal na vlajku Osmanské říše. Tento symbol se pak ocitl i na vlajkách řady dalších států.

Na konci 20. století se varianta tohoto symbolu ve tvaru půlměsíce rozšířila jako symbol náboženství islámu. Mnoho jeho stoupenců však tento symbol odmítá, protože jej považuje za neoriginální a s tímto náboženstvím spojeným omylem.

Na základě toho, co bylo řečeno, však máme důvod se domnívat, že máme co do činění s velmi starodávným, ale nejednoznačným symbolem.

Pokud jde o jeho spojení s islámem, otázka je opravdu zajímavá. Pro mě osobně je tato asociace docela pevně zakořeněná. Všechny zdroje, které jsem k tomuto tématu našel, však jednomyslně uváděly, že symbol skutečně neměl od samého začátku s náboženstvím nic společného. Zde je odkaz na článek, kde poměrně stručnou a srozumitelnou formou podstatu tohoto problému vysvětlují. Okolo tohoto symbolu však existuje mnoho dalších otázek, na které musíme najít odpověď.

Pokud se už studiem historie zabýváte delší dobu, pak s největší pravděpodobností víte (nebo jste možná začali tušit), že pojmy jako Osmanská říše (nebo římská, mongolská či jiná antická říše) byly vytvořeny až historickými vědami, jsou však velmi kontroverzní, stejně jako celá oficiální chronologie. Četní badatelé historie (včetně autorů blogu tart-aria.info a dalších zdrojů) opakovaně dokázali, že tyto koncepty jsou historickými falzifikáty, vytvořenými za účelem utajení informací o existenci jakéhosi velkého sjednoceného státu v minulosti a fragmentů, které po něm zůstaly po jeho rozpadu. Existují také závažné důkazy, že obecně přijímaná časová osa historie je roztažená až o 1000 let. Možná si o tom myslíte něco jiného a je to vaše právo, ale při čtení tohoto článku vám doporučuji mít tyto informace na paměti.

Ať je to jakkoli, na začátku článku jsem uvedl, že symboly jsou úložištěm užitečných informací o minulosti. Proč toho tedy nevyužít a nepokusit se ten historický zmatek řešit? I když máte tendenci se držet spíše zavedené historické pozice, bude to ještě zajímavější, protože všechny symboly a obrázky uvedené dále v tomto článku jsou převzaty z oficiálních historických zdrojů. Většinou vám jen řeknu, kde a co hledat.

Připusťme, že nevíme nic o existenci jakýchkoli protostátů v minulosti. Jak nám symbol půlměsíce a hvězdy může pomoci porozumět pravdě?

Přestože se historici letmo zmiňují o starověkém původu symbolu hvězdy a půlměsíce, maximálně minimalizují jeho význam (říkají, že jde jen o zosobnění měsíce a slunce v dávných, pradávných dobách). Podle toho, jak prezentují informace o tomto symbolu, můžeme usoudit, že významnou roli začal hrát až poté, co se dostal na vlajku Osmanské říše. Rovněž jemně naznačují, že tento symbol je něco spíše orientálního než západního, a pokud se vyskytoval někde jinde než na východě, pak to bylo „dávno a kdoví jestli je to pravda“, no, nebo „prostě se to tak nějak stalo“.

Pojďme se však podívat na jednu zajímavou fotografii:

Objevil ji známý badatel historie tech_dancer. Převzal jsem ji z tohoto článku. Na fotografii je skleník a za ním nějaká budova v Brazílii v letech 1860 – 1870. Většina lidí bude předpokládat, že je to jen nějaký druh mešity, ačkoli zrovna islámské mešity nejsou to, co byste normálně očekávali v Brazílii 19. století, že? Pro úplnost bychom asi měli říci, že ani teď podle oficiálních údajů počet muslimů v Brazílii nepřesahuje 1% populace. Navíc podle oficiálních zdrojů byla první islámská mešita v Brazílii otevřena až v roce 1929 ve městě São Paulo:

Ale tady ani tak nejde o mešitu (pokud to vůbec mešita je). Zvětšený fragment nám na ní odhaluje některé zajímavé symboly:

Za prve tu jsou nápadné pěticípé hvězdy na špičkách věží. Pokud byla tato budova opravdu mešitou, pak na ní tyto hvězdy vypadají dost netypicky. A neříká také většina zdrojů, že se tento symbol ve spojení s půlměsícem objevil v islámu omylem, a to až na konci 20. století? A co tam dělají ty dvě velké osmicípé hvězdy? V této podobě by tam přece vůbec neměly být. Pokud to není islámská mešita a už vůbec ne náboženská budova, pak jakou kulturou byli lidé, kteří postavili tuto budovu a umístili na ni všechny tyto symboly?

Podívejte se však na další fotografii:

Je to mešita nebo je to kostel/chrám? Popis obrázku nám samozřejmě říká, že se jedná o mešitu, ale podívejte se zblízka na vlastní oči – nevypadá tato struktura spíše jako kříženec mešity a nám známého kostela/chrámu? Samozřejmě, že ano! Ale co to všechno znamená?

Pokud jste v této fázi již zmateni, pak se obávám, že následující obrázky vás mohou zmást ještě více:

„The Adoration of the Kings“ by Jan de Beer (1475 – 1528)

Three Kings Altar, St. Lorenz, Nuremberg, Germany

„Adoration of the Magi“ by Stefan Lochner (1440)

„Adoration of the magi“ by Antonio Vivarini (1440 – 1480)

Všechny čtyři obrazy ukazují jednu scénu: narození Ježíše a klanění mudrců/králů, kteří přišli z Východu a přednesli mu dary (existuje však celá řada interpretací této události, proto jsem nastínil nejzákladnější detaily). Nebudeme se dotýkat otázky pravdivosti tohoto příběhu a dalších jemností spojených s náboženstvím. V tuto chvíli nás zajímají pouze zobrazené symboly a jejich příslušnost. Představme si na chvíli, že neznáme děj zachycený na těchto obrazech, a podíváme se pouze na to, co je na nich zobrazeno.

Vidíme, že došlo k nějaké důležité události a shromáždili se tu lidé. Obraz klade důraz na skutečnost, že na místo dorazila i jistá delegace. Vidíme také, že všichni vypadají stejně, jak etnicky, tak pokud jde o to, jak jsou oblečeni. To vše nám říká, že se jedná o lidi jedné kultury (a kdysi možná jednoho národa). Vidíme však také, že delegace dorazila s vlajkami a že tedy patrně přišla odněkud z daleka. Je totiž zřejmé, že kdyby byli místní, stěží by tam přišli s vlajkami. A protože přišli odněkud s vlajkami, můžeme usoudit, že představují jiný stát/národ, což znamená, že v té době již mezi lidmi existovalo určité rozdělení, i když to z tohoto obrazu není tak zřejmé.

Koneckonců musíte souhlasit, že kdybychom neznali děj a podívali se na verzi obrazu, kde by nebyly vlajky, nenapadlo by nás, že se tu dá mluvit o různých národech nebo obecně o různých kulturách a náboženstvích. Ale právě tuto interpretaci se nám oficiální historie snaží představit.

Jako by se nás snažili přesvědčit, že vždy existovala jedna kultura na Západě a druhá na Východě, že konfrontace, která mezi nimi probíhala po mnoho staletí, byla něco nevyhnutelného a naprosto přirozeného.

Bitva u Jarmúku mezi Byzancí a Arabským islámským chalífátem v roce 636

Obléhání Rhodosu, 1480

Obléhání Malty v roce 1566 (freska od Mattia Perez d’Aleccio)

Bitva u Lepanta v roce 1571 (obraz neznámého umělce)

Výše uvedené obrazy ukazují různé epizody mnohaletých konfrontací mezi dvěma stranami. Všechny jasně ukazují vlajky a symboly bojujících stran. Věří se, že to všechno byly války mezi „západní a východní civilizací“ (jak se říká nyní). Všechny jsou podle oficiální historie rozděleny do různých období, ať už jde o války proti arabskému chalífátu v 7. – 8. století, křížové výpravy v 11. – 13. století nebo osmansko-habsburské války v 16. – 18. století. Oficiální historie popsala události za posledních tisíc let tak matoucím a často nelogickým způsobem, že je pro běžného člověka téměř nemožné sám pochopit celý tento zmatek. Ale to vše bylo provedeno záměrně. Protože kdyby napsali všechno tak, jak se to událo, lidé by rychle pochopili, co je co. Ale všechny tyto argumenty jsou bohužel proti obrovskému historickému stroji a jeho samoreplikačnímu programu v myslích lidí bezmocné. Jak již bylo řečeno, naší zbraní proti lži jsou symboly. Právě ty odhalí celý podvod.

Podívejte se na obrázek pečeti anglického krále Richarda I.:

Pečeť anglického krále Richarda I. (vládl v letech 1189 – 1199)

Než budeme pokračovat, chci učinit krátkou poznámku. Pečeť anglického krále není jen tak nějaký obrázek. Je to nejdůležitější atribut spojený přímo s hlavou státu. Podle certifikátu převzatého z oficiálních webových stránek britské královské rodiny začala tradice výroby královských pečetí v 11. století a trvá dodnes. Tyto pečeti používají monarchové ke schválení různých dokumentů místo podpisu. Každá pečeť je vyhotovena v jedné kopii.

Někdo pravděpodobně řekne: „No a co? Vyzdobili to nějakými starodávnými pohanskými symboly, tak se to dělalo.“

Chci však připomenout, že toto je pečeť téhož Richarda I., který se osobně zúčastnil během křížových výprav bitvy u Arsufu v roce 1191. V této bitvě křižáci bojovali s vojsky Saladina, který byl vůdcem muslimské vojenské kampaně proti křižákům. Saladin byl sultánem Egypta a Sýrie.

Portrét Saladina. Ilustrace převzata z knihy André Theveta – Les vrais pourtraits et vies des hommes illustres (Paříž, 1584). (Nevím jak vám, ale mně osobně připomíná spíše védského čaroděje než sultána, nebo jsou naše představy o tom, jak by měl někdo vypadat, tak zkreslené?)

Podle údajů z Wikipedie se tato bitva stala jednou z největších a pro křižáky nejdůležitějších, protože díky vítězství v ní se jim podařilo získat zpět kontrolu nad středomořským pobřežním pásmem.

A proč by tedy Richard I. osadil svou pečeť symboly používanými svými nepřáteli? Myslíte, že on nebo jeho lidé tehdy nevěděli nic o muslimech, proti nimž byla válka vedena? Ne, to je jednoduše nemožné, už jen proto, že podle všech obdobných zdrojů byla v roce 1188 v Anglii (a částečně ve Francii) zavedena takzvaná saladinská daň (Saladinův desátek neboli Pomoc z roku 1188) za účelem zvýšení prostředků na další křížovou výpravu proti muslimům, kteří se v roce 1187 odvážili vyhnat křesťany z Jeruzaléma. Pokud jde o Richarda I. a jeho pečeť, tak v roce 1189 právě nastoupil na trůn a nemohl tedy „nevědět“ o všem, co se ve světě děje.

No dobře, řekněme, že Richard I. byl prostě divný a z nějakého důvodu se rozhodl přivlastnit si symbol nepřátel koruny pro svou pečeť… Ale co pak? Všimněte si vzoru na podlaze v sále:

Pohled na vnitřek katedrály svatého Pavla, Londýn, Anglie
Obrázek je převzat z „Průzkumu měst Londýna a Westminsteru“ od Johna Strypeho (1720), aktualizované vydání originálu „A Survey of London“ od Johna Stowa (1598)

Na dlažbě jsou dobře viditelné osmicípé hvězdy. Tytéž hvězdy, které obvykle zdobí vlajky spolu s půlměsícem. Jak to, že říše, která se přímo i nepřímo účastnila mnoha let válek proti muslimům, pokládá dlaždice se symboly nepřátel v jednom z hlavních chrámů hlavního města? Vždyť tam chodili lidé, kteří klidně mohli být účastníky křížových výprav. To by to v nich nevyvolalo otázky?

Představte si, že by v Moskvě po skončení druhé světové války byly na Rudém náměstí položeny dlažební kostky v podobě hákových křížů! I když si někteří lidé uvědomují prvotní původ tohoto symbolu, jaká by asi byla reakce veřejnosti? To by si přece nikdo nedovolil. Proč tedy v katedrále svatého Pavla vidíme podobnou situaci? Buď byl tento symbol mnohem významnější, než je nám představován nyní, nebo byl tento chrám postaven mnohem dříve, než bylo uvedeno v oficiálních zdrojích (1710). Nyní už v chrámu tato dlažba není (místo ní byla rozložena černobílá mozaika), kdy byla odstraněna, nevím. Ale pod katedrálou je podzemní podlaží zvané krypta a tam jsou kachle zajímavější (možná dokonce originální):

Hrob lorda Horatia Nelsona. Krypta katedrály svatého Pavla, Londýn

Skeptický čtenář si může snadno myslet, že jde o jakési nedorozumění. „Vzpomeňte si na jakoukoli hvězdu, byly kresleny vždy a všude, s jedním nebo dvěma paprsky navíc či méně, jaký je v tom rozdíl?” A měsíc (nebo slunce) se tak obecně na obloze neustále vznáší, proč je někam nenamalovat?”

Obávám se však, že se symbol není nikdy nic tak jednoduchého. A k velké lítosti historiků, ale k velkému štěstí výzkumníků, jako jsme my, mohou tyto symboly odhalit mimořádně zajímavé detaily. A čím hlouběji budeme kopat, tím budou výsledky více překvapující.

Když je symbol půlměsíce a hvězdy nalezen na náhodných místech, má nepřipravenému člověku málo co říci. Podívejte se například na následující obrázky:

Fotografie neidentifikovaného sumerského artefaktu

Freska Ukřižování Ježíše v klášteře Vysokie Dečany, Kosovo / Srbsko

Snímek převzatý z „Beschreibung der Reise von Konstanz nach Jerusalem“ od Conrada Grünenberga. (Překlad názvu: „Popis cesty z Kostnice do Jeruzaléma“)

Jistě souhlasíte, že mnoho lidí by si zobrazených symbolů ani nevšimlo. A i když si jich všimnete a snažíte se jim porozumět, je nesmírně obtížné cokoli pochopit bez příslušného kontextu. Zkusme tedy vzít něco méně abstraktního. Například všechny výšeuvedené bitvy mezi křižáky a muslimy. Vzhledem k tomu, že tyto události byly zvučné, dochovalo se k nim docela dost obrázků. A hlavně, když se na ně podíváme, můžeme pochopit, co se děje. A abychom nejen pochopili, co se děje, ale co se SKUTEČNĚ děje, zaměříme se na symboly.

Vzpomínáte – tento obrázek jsme už viděli:

Bitva u Jarmúku mezi Byzancí a Arabským islámským chalífátem v roce 636

Je převzat z knihy ze 14. století s názvem „Fleur des histoires de la terre d’Orient“ od jistého aristokrata a historiografa Haytona z Corycus. Podívejme se však i na další ilustrace v ní:

Zatím se zdá, že vše odpovídá přijatému konceptu (i když ve skutečnosti vás už měl znepokojovat fakt, že křižáci mají na vlajkách hvězdu, podobnou té, která je vepsána do půlměsíce). Ale podíváme se dále:

Počkat… co má být tohle?! Titíž rytíři-křižáci, kteří byli pod vlajkou s hvězdou, neočekávaně drží vlajku těch, proti nimž bojují! Že by nějaká chyba? Pod přilbami jsou snad Arabové?

Na základě posledního obrázku můžeme konstatovat, že chyba se nekoná (symbol květiny na pravé vlajce si zaslouží zvláštní pozornost, v tomto článku ji však nebudu analyzovat). Ale to není vše, existují další varianty:

Na následujícím obrázku můžete vidět tento symbol na obou stranách najednou, což dovoluje zcela vyloučit možnost jakéhokoli záměny stran (nápověda: podívejte se na štít jednoho z vojáků v pevnosti):

A na závěr malý bonus:

Na pravé vlajce mají zajímavý symbol, že? Stejný lze vidět na jedné z ilustrací převzatých z „Chronicle of John Skylitzes“ (řecký historik z 11. století). Popis pro ilustraci říká, že zachycuje dobytí syrského města Edessa byzantskou armádou a následný protiútok Arabů:

Na štítech Arabů je přesně stejný symbol ve tvaru spirály jako na předchozím obrázku.

Dobře, možná někdo řekne, že jedna kniha ještě nic neznamená. Nestálo by tedy za to zkontrolovat i jiné zdroje k tomuto problému? Samozřejmě že ano! A přesně to taky uděláme. Naším dalším středem pozornosti bude kniha s názvem „Croniques abregies commençans au temps de Herode Antipas, persecuteur de la chrestienté, et finissant l’an de grace mil IIc et LXXVI“, která obsahuje velmi zajímavé ilustrace zachycující dobu křížových výprav. Následující obrázek například zobrazuje jednu z hlavních událostí té doby – obléhání Jeruzaléma Saladinovými vojsky v roce 1187, které skončilo kapitulací křižáků:

Ačkoli tato ilustrace neobsahuje požadované symboly (kromě vrcholů budov v podobě půlměsíců, které lze přičíst přítomnosti muslimů tam ještě před příchodem křesťanů), opět nám dává pochopit, že Saladinova vojska se z etnického pohledu nijak nelišila od těch, proti nimž bojovali. Ani styl oblečení se obecně příliš neliší. Pokud vás zajímá aspekt související se symboly, pak lze tuto událost vidět v jiných zdrojích (obě následující ilustrace zobrazují požadovaný symbol v různých variantách):

Recapture of Jerusalem in 1187 CE by Saladin (Engraved by Jan Luyken in 1683)
Symbol lze vidět nad stanem vlevo.

Ilustrace k „Chronique d’Ernoul et de Bernard le Trésorier
Symbol je zobrazen na červené vlajce vlevo.

Pokud jde o tento konkrétní případ, je třeba říci, že z nějakého důvodu v těchto verzích knihy, které jsou nahrány do digitálních knihoven, nejsou žádné obrázky. V digitálním archivu Národní knihovny Velké Británie je jen několik ukázek (svědčí snad neochota nahrát všechny ilustrace o tom, že mají co skrývat?).

Vraťme se však k ilustracím z Croniques abregies commençans au temps de Herode Antipas, persecuteur de la chrestienté, et finissant l’an de grace mil IIc et LXXVI: je v ní ještě něco, co si zaslouží naši pozornost.

Ukazuje se, že i zde byla nalezena nepohodlná fakta. Křižáci z nějakého důvodu nesou vlajku s půlměsícem, a tady je prostě nemožné zaměnit strany – dokonce mají vůdce nesoucího obrovský dřevěný kříž v náručí (opravdu by mě zajímalo, na co ho má).

Pokud jste si již přečetli o tomto symbolu stránku Wikipedie, pak jste si pravděpodobně všimli, že před námi neskrývá jeho přítomnost ve středověké heraldice evropských států:

Aktuální erby některých evropských měst

Moje osobní nálezy také potvrdily poměrně hojnou přítomnost takových symbolů ve staroevropské heraldice (kvůli nečitelnosti nápisů uvnitř knih uvádím pouze názvy zdrojů):

Armas de los Condes, Vescondes etc. de Cataluña, de Castilla, de Portugal“ (15. – 16. stol.)

Insignia Anglica“ (16. stol.)

Ancien armorial colorié, où sont figurés les blasons de différents princes et seigneurs de France, Allemagne, Flandre, Angleterre, Espagne, Italie, etc“ (15. stol.)

Grünenberg, Konrad Das Wappenbuch Conrads von Grünenberg, Ritters und Bürgers zu Constanz“ (15. stol.)


Tyto erby jsou převzaty ze série knih o italských erbech 16. století. Série se skládá z 15 knih. Zde je odkaz na první díl série. Všechny ostatní díly najdete pod stejným odkazem.

Ačkoli historici nepopírají přítomnost takových symbolů ve staré evropské heraldice, vůbec se nesnaží vysvětlit, jak to, že se všechny objevovaly současně na erbech a vlajkách států starých časů, a o erbech a vlajkách se uvádí, že po staletí proti sobě různé státy bojovaly nejen kvůli náboženství, ale i z řady dalších geopolitických faktorů. Argument, že v určité fázi historie si jedna strana „jednoduše vypůjčila“ symbol od druhé, zní extrémně nepřesvědčivě. Pokud, jak nám bylo řečeno, mezi oběma stranami existovala kulturní propast a divoké nepřátelství, proč by pak proboha někdo najednou začal přijímat symboly cizí a nepřátelské kultury? A pokud byly tyto symboly blízké lidem z obou stran konfliktu (a to natolik, že ani staleté války nezpůsobily jejich odstranění z vlajek a erbů), pak možná existovalo něco, co všechny tyto lidé najednou spojovalo? Možná, že před začátkem té války žili lidé v rámci jedné civilizace/kultury/státu? Než budeme pokračovat v rozvíjení této myšlenky, podívejme se na další zajímavý příklad:


Mapa Vídně během obléhání Turky v roce 1529. Detailní pohled zde.

Turci zde znamenají Osmanskou říši. Celkem obléhali město dvakrát – poprvé v roce 1529 a podruhé v roce 1683. Oba pokusy o dobytí města selhaly. Zpočátku se zdá, že vše zapadá do standardního obrazu, vidíme, jak „Turci“ vstupují do města se svými obvyklými vlajkami:

Celé zakořeněné vyprávění se ale rozpadá kvůli jednomu malému detailu v horní části katedrály svatého Štěpána:

Vzhledem k tomu, že i podle oficiální historie nebylo město nikdy Osmanskou říší (ani žádnými jinými útočníky z Východu) dobyto, nebude fungovat tvrzení, že symbol na chrámu nebyl instalován obyvateli města. Ale jaké závěry z toho můžeme vyvodit, protože vidíme, že symbol tam původně opravdu byl?

Za prvé, skutečnost, že byl takový symbol instalován na hlavní chrám města jednoho z největších kulturních center v Evropě, nám říká, že to nebyl jen nějaký pohanský atribut, který omylem migroval po vybraných vlajkách/erbech jednotlivých klanů nebo vojenských formací, ale důležitý státní symbol. Vždyť bylo rozhodnuto umístit jej na nejvýznamnější místo města!

Za druhé, skutečnost, že se jedná o chrám, a ne jen o nějakou administrativní budovu, svědčí o spojení tohoto symbolu s ideologickými názory tehdejších lidí, což tomuto symbolu také dává značný význam.

Je třeba říci, že chrám ve Vídni není jediným příkladem toho, jak se tento symbol objevuje tam, kde jej lidé vůbec neočekávají. V muzeu Ermitáže v Petrohradě je velmi zajímavý artefakt zvaný „rak|ev| Alexandra Něvského“ („rak“ je ve skutečnosti sarkofág/archa):

Tento artefakt je ozdoben tematickými reliéfy zobrazujícími nejdůležitější události v životě Alexandra Něvského. Jeden z reliéfů ukazuje okamžik, kdy vstoupil do Pskova a v roce 1242 bylo město osvobozeno od Livonského řádu. Tento reliéf je zajímavý tím, že opět ukazuje stejné symboly půlměsíců a hvězd na vrcholcích městských budov:

Mám podezření, že takových příkladů může být mnohem více. Uvedl jsem pouze ty, které jsem našel v průběhu psaní článku.

Nyní, když jste viděli dostatek důkazů o přítomnosti tohoto symbolu jak na Západě, tak na Východě, zkusme zjistit, proč je tento symbol, který je (jak jsme zjistili) tak významný a rozšířený, odsunut oficiální historickou vědou do tak nejednoznačné pozici? Proč musíme vynaložit tolik úsilí, abychom našli stopy po jeho použití i tam, kde vždy byl na nejvýznamnějším místě? Proč se historici nesnaží zdůraznit zjevnou souvislost mezi všemi dostupnými fakty používání tohoto symbolu a někde dokonce o takových skutečnostech zcela mlčí?

Abychom tyto okolnosti částečně objasnili, vrátíme se ještě k případu katedrály svatého Štěpána ve Vídni. V roce 1686, tři roky po druhém obléhání města „Turky / Osmany“, došlo k jakési „slavnostní“ události, kdy byl z katedrály odstraněn půlměsíc s hvězdou a na jejich místo byl vysazen dvouhlavý orel s křížem. Kromě zjevného faktu nahrazení jednoho symbolu jiným je zajímavý i obřad (nebo spíše okázalost), s nímž se tak stalo. Abyste pochopili, o čem mluvím, budeme potřebovat následující rytinu:

Uprostřed je malý půlměsíc s osmicípou hvězdou odstraněný ze samého vrcholu. Ale nejdůležitější je zde nápis, který pohrdavě na tento půlměsíc napsali. Protože to zde není nijak zvlášť čitelné, pojďme se podívat na skutečný artefakt, samotnou hvězdu s půlměsícem, která se kdysi tyčila nad katedrálou. Naštěstí se dochoval a nyní je v jednom z vídeňských muzeí (jsou uvedeny i komentáře muzea):

Originální hruška z katedrály svatého Štěpána

Nápis „Haec Solymanne Memoria tua“ se překládá zhruba jako „To je pro tebe, Sulejmane“. Z komentářů muzea se dozvídáme některé nové detaily, které okamžitě vzbuzují podezření. Ukazuje se, že vědí, že datum instalace tohoto symbolu na katedrálu je 28. července 1519 (ne o den dříve, ani o den později). Původní význam tohoto symbolu však „jim není jasný“. Pouze se domnívají, že by mohl vyjadřovat „vztah duchovní a světské moci, kde je papež hvězdou a císař srpkem měsíce“, no zkrátka, „je to jen měsíc a hvězda“ (Doufám, že po přečtení jste pocítili veškeré delirium jejich vysvětlení). Podle jejich verze navíc městská rada jen rok po prvním obléhání města (v roce 1530) zaslala císaři (zřejmě Ferdinandovi I.) žádost o nahrazení tohoto symbolu postavou svatého Jiří. Avšak až o 156 let později (!), v roce 1686 byl půlměsíc s hvězdou nahrazen křížem s dvouhlavým orlem a poté, a to v rámci plnění jakési přísahy, kterou prý císař Leopold I. složil během druhého obléhání města (zajímalo by mě, kdo a proč složil tuto přísahu). Také se tam říká, že „následně se obě strany dohodly, že symbol půlměsíce a hvězdy byl na katedrálu instalován na příkaz sultána“ (zřejmě Sulejmana).

Tento příběh okamžitě vyvolává řadu otázek.

Za prvé, nezdá se vám divné, že se uvedené datum instalace půlměsíce a hvězdy tak podezřele blíží datu prvního obléhání? Ukazuje se, že symbol tam byl jen 10 let, než ho chtěli odstranit. Vypadá to, jako by ho záměrně chtěli omladit, aby lidi v žádném případě nenapadla myšlenka na existenci nějakého druhu náboženského kultu nebo ideologie spojeného s tímto symbolem v Rakousku (nebo obecně v celé Evropě) od starověku.

Za druhé, proč bylo nutné požádat císaře o povolení změnit symbol a (co je důležitější) proč tuto otázku táhli 156 let, když jej tak moc chtěli vyměnit? Bylo to opravdu tak těžké? Nebo že by nakonec lidé nechtěli, aby byl symbol z vrcholu katedrály odstraněn? Anebo možná v roce 1530 nikdo nikoho o nic nežádal, ale napsal nám o tom, aby vytvořil falešný dojem odmítnutí symbolu obyvatelstvem města

Za třetí, co obecně znamená fráze „shodli se v názoru“ (význam věty v překladu z angličtiny zní přesně takto)? Jak můžeme říci, že symbol byl instalován na příkaz Sulejmana, když sami ve stejném textu píší, že symbol byl instalován 10 let před prvním obléháním, a to vše navzdory skutečnosti, že město ani nebylo dobyto?

Tyto komentáře jsou v rozporu se zdravým rozumem a jsou jasně psány pro úzkoprsé a nevzdělané lidi. Ale budiž, půlměsíc s hvězdou byl opravdu odstraněn, a to je neoddiskutovatelný fakt. Na otázku, proč ho odstranili, člověk pravděpodobně dospěje k následujícímu vysvětlení: „Lidé viděli symbol nepřátel, kteří se přišli zmocnit města, a byli zmateni otázkou vhodnosti nalezení podobného symbolu na vrcholu hlavní katedrály města“. Ačkoli se logicky měli zamyslet nad tím, proč se to stalo, je docela možné, že historická paměť těch lidí už byla ztracena, a po obléhání města tento symbol opravdu mohli nenávidět (opět chci nakreslit paralelu se situací se svastikou po druhé světové válce).

Nejvíc mě ale znepokojuje, že tento příběh zná jen omezený počet lidí. A co je ještě horší, je to jen jeden z těch případů, které se mi podařilo odhalit. Jenže takových mohlo být (a velmi pravděpodobně bylo) mnohem více! Jak v Evropě, tak po celém světě.

A když mluvím o celém světě, vůbec nepřeháním. Různí badatelé historie opakovaně došli k závěru, že hledaný proto-stát se rozšířil téměř po celé planetě. V atlasu 16. století nazvaném „Cosmographie universelle, selon les navigateurs tant anciens que modernes. Le Testu, Guillaume“ jsem našel velmi silné argumenty jak ve prospěch výše uvedeného závěru, tak ve prospěch toho, o čem jsem psal v tomto článku:

To, co vidíte na obrázcích, není nic jiného než jižní pobřeží dnešních Spojených států (které lze snadno identifikovat podle Floridy a poloostrova Yucatan, jejichž jména jsou na mapě zapsána). 
A tady je část dnešní Kanady ze stejného atlasu (přesněji její východní pobřeží):

Myslím, že symboly vyobrazené v tomto Atlasu nepotřebují komentář. Už byste měli rozumět všemu. A nyní by také mělo být mnohem zjevnější, jaký druh kultury stál za vznikem oné podivné náboženské budovy v Brazílii v 19. století, stejně jako řady dalších starých struktur v Americe.

Na první pohled se může zdát, že už nezbyly žádné jasné důkazy, ale pokud se v tom budete hrabat, můžete najít velmi zajímavé fotografie:

„California State Building“, Panama-California Exposition, USA (1915)
Osmicípá hvězda na kopuli.

Hlavní ulice ve Springfieldu, Massachusetts, USA (1905)
Půlměsíc v horní části budovy vpravo.

Takové fotografie jsou bohužel vzácné, ale je dobré, že se dochovaly. V uvedených příkladech není ani důležité, kdy byly tyto budovy postaveny, ale jaké symboly na ně byly umístěny.

Skutečný obraz minulosti je třeba skládat kousek po kousku. Někdo zjevně nechtěl (a stále nechce), aby lidé věděli o prvotních symbolech oné civilizace. Proto je od té doby metodicky vymazávají z historie, a to zejména v místech, kde by způsobovaly nejvíce otázek.

Někde je symbol jednoduše odstraněn ze všech zdrojů, někde nahrazují historické skutečnosti s ním spojené a někde zkreslují vzhled samotného symbolu, což lze vidět na příkladu polského šlechtického erbu „Leliva“:

Děkujeme, že alespoň částečně zachovali vzhled symbolu a změnili pouze hvězdu.

Vraťme se k otázce spojení mezi všemi skutečnostmi použití půlměsíce a hvězdy. Jak složit vše, co víme, do jednoho velkého obrázku? Zamysleme se nad tím, co spojuje všechna zvažovaná fakta. Jsou to očividně lidé a území (i když uměle oddělené). A co tyto skutečnosti odděluje? Odpověď je jen jedna – čas. Vzpomeňte si, co jsem napsal na samém začátku článku. Historie posledních tisíc let (nebo možná dokonce nějakých 500) je uměle protažena v chronologickém měřítku do více než dvou tisíc let (včetně takzvaného období „př. n. l.“). Pokud použijete tento kouzelný vzorec a stáhnete časovou osu, pak vše okamžitě zapadne na místo.

Když si představíme, že všechny důkazy a artefakty, o kterých jsme uvažovali, se odehrály přibližně ve stejnou dobu, pak uvidíme úplný obraz událostí.

Zamyslete se a odpovězte si sami na následující otázku: jaké symboly lze obvykle najít současně na vlajkách/emblémech, na penězích a na kulturně a nábožensky důležitých předmětech? Pokud jde o mě, odpověď je zřejmá – nejdůležitější státní symboly.

Tento symbol byl do značné míry zkreslen a vymazán z naší historie z jediného důvodu – byl to symbol těch, kteří válku prohráli. A jak víme, historii píší vítězové. A abychom pochopili, kdo vyhrál, stačí se podívat na to, který symbol posledních 200 let na většině erbů různých států dominuje.

Ale co to bylo za válku, během níž některé síly zničily onen proto-stát a jeho kulturu? A nejdůležitější otázkou je, jak to dokázali? Odpovědi na tyto otázky lze nalézt v takzvané „Augsburské knize zázraků“.




autor: Antique Lighthouse 
zdroj: https://www.tart-aria.info/upushhennyj-simvol-byloj-civilizacii/
překlad: Vlabi
0 0 hlasů
Hodnocení článku

Čtěte dál

PředchozíDalší
odebírat
Upozornit na
guest
13 Komentářů
Nejstarší
Nejnovější počtu hlasů
Inline Feedbacks
ukaž všechny komentáře
vojta
Host
vojta
17. 3. 2022 13:12

mám dojem, že jste na jeden srpek s hvězdičkou zapomněli. Na vlajce SSSR.

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:12

Na jednom obrázku je růže – páni z rožmberka, vítkovci

nebo, který český, moravský, slovenský nebo slovanský rod používal ve znaku či erbu růži?

jirik

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:12
Odpovědět  Anonymní
Laco Uram
Host
Laco Uram
17. 3. 2022 13:12

Výborný článok. Ďakujem za vynaloženú energiu autora. Veľmi podnetné.

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:12

Jedna se o archetypy ze saturnskeho mýtu který vychází z elektrického vesmiru. Na youtubku je těch videí nespočet. Děkuji za článek .Kamila

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:12

Je to znak "slunečního vozu" boha Dažboga:-) A tedy i jeho stoupenců, potomků, vnuků, chrámů….
Jen, není Slunko jako slunko, už jsem tu někde do komentů psal. Stejně jako to, že kulatý Měsíc neznamená, že to musí koule;-)
https://karugblog.wordpress.com/2016/12/12/dazbog-vsevidouci-slunce/
https://www.facebook.com/vesmirjenamblizko/posts/1321445968276765?__tn__=K-R
http://www.gallery.cz/cgi-bin/hynekol/aps.sh?VSS_SERV=gobraz&galpre=4181&language=cz

"….
S úžasem na to hledí bohyně Měsíce, diví se, jak je možné, že sluneční vůz běží níž než měsíční, ach, tak nízko se řítí, že se už kouří z ožehnutých mračen.
Hrůza pohledět! Z mraků již přeskočil oheň na zem, už hoří nejvyšší hory a ledovce na nich se rozpouštějí, hoří lesnaté kopce, vody vysýchají, puká a praská zem a žaluje zejícími trhlinami. Mizí zeleň obilí a stromů, vše, co rostlo a zelenalo se, je na troud suché a dodává potravu obrovskému požáru.
Rozpoutaný živel se šíří, rychle a nezadržitelně se šíří. Požár zachvátil i rozlehlá města, boří se hradby a sesouvají se domy, mračna prachu se zdvíhají a mísí se s popelem. Hyne všechno, co je na zemi. Hynou statisíce lidí, celé národy se mění v prach a popel, hoří hory i lesy na rovinách. Ani velebný, posvátný Olympos a Parnásos nebyly ušetřeny, od Alp až po Kavkaz je všechno jeden jediný plamen.
Faëthón vidí, co zavinil. Pozdě, pozdě lituje. Už nemůže snést prudký žár hořícího světa, plameny naň sálají jak z rozžhavené pece, nabírá ústy horký vzduch z té bezmezné výhně, už cítí, že se rozpaluje i vůz. Už nemůže dále snášet popel a jiskry, jichž létají ze země vzhůru celá mračna, nemůže dýchat v kotoučích hustého dýmu. A koně letí stále divěji, řítí se cestou necestou a vozataj prožívá muka větší, než lze vyslovit.
Tenkrát vyschly všechny řeky a jezera v Africe a rozsáhlé pouště dodnes o tom svědčí. Národy, které unikly zkáze, osmahly, zhnědly, kmeny v Africe dokonce zčernaly. A tu barvu mají dodnes.
…."
nenimito

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:12

Možná bych měl upřesnit, že "nebeských vozů" zřejmě existovalo vícero, vícero velikostí i funkcí. Zřejmě každý měl tak trochu jiný "pohon", tedy to, co mu dodávalo energii a pro jaký účel sloužil. Ale "sluneční vůz s osminohým koněm" byl zřejmě jen jeden. Stejně jako i existoval ještě i velký "měsíční vůz", a pak ještě Měsíc. Možná proto zůstali ve folklóru 3 oběžnice – Měsíce, kdy dva největší "vozy" – sluneční, a pak i měsíční, byly zničeny. Ten druhý při Ragnaroku, poslední válce bohů.
V podstatě ten zvláštně otočený "půlměsíc" byl znakem nebeských vozů(různě velkých). Z některých se údajně při pohybu tak čoudilo, že jim říkali na "kouřících nohách", nikoliv na kuřecích nožkách.
nenimito

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:12

Polmesiac a osemcípa hviezda, to je symbol zo Saturnianskeho mýtu, ako píše Kamila. Mýtus v podstate hovorí o tom, že kedysi bol našou hviezdou Saturn. V tzv. polárnej konfigurácii pod južným pólom Saturna "visela" Venuša, Mars a Zem. Fyzikálne je polárna konfigurácia planetárnej sústavy možná, ale vo vesmíre sa ťažko hľadá (kandidátom môžu byť tzv. Herbig-Haro objekty), lebo hlavnými metódami objavovania planetárnych systémov je metóda zákrytová a metóda zmeny uhlovej rýchlosti – obe predpokladajú rovníkovú konfiguráciu, nie polárnu. Takže v takejto konfigurácii by Saturn nikdy nezapadal. Saturn ako malá a mladá hviezda žiaril len slabým svetlom. Keď sa ale Saturniansky systém priblížil k Slnku, to ho polapilo do gravitačnej pasce, systém sa začal čoraz viac približovať k Slnku a začal rotovať. Slnko osvetľovalo na oblohe Saturn úzkym kosáčikom okolo, podľa polohy. Tak vznikol Chronos a tak vznikol aj tento symbol. Úzky kosáčik je "zdola" osvetlený Saturn, osemcípa hviezda s tmavým stredom je Mars čiastočne prekrývajúci Venušu, ktorá odráža slnečné svetlo. Tento "zdola" osvetlený zákryt vyzerá ako oko. Pri kolízii Saturnianskeho systému so slnečnou sústavou nastal na oblohe "súboj titánov", ktorý trval desiatky až stovky rokov, plných neustálych zemetrasení/potôp a desivých celestiálnych javov. Jedným z nich bola aj deštrukcia telesa medzi Marsom a Jupiterom. V tom čase mohol vzniknúť aj Saturniansky (satanský) kult pojedačov detí (možno na základe deštrukcie/zjedenia planéty Saturnom). Viac na https://saturndeathcult.com

s0lar

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:12
Odpovědět  Anonymní

s0lare, nechci zpochybňovat ani princip elektrického vesmíru, ani existenci santurnského mýtu o kultu pojídačů, ale tento symbol ani s jedním fakt nesouvisí.
Jednak naprosto nezapadá časově, čehož si všiml i autor článku, a jednak je tou knihou od Troye McLachlana naprosto otočen smysl tohoto symbolu našich předků, kteří bojovali proti černým orlům, jak si rádi ti temní andělé z jihu podSvětí říkávali. U nás jim lidově říkali čorti.
Což mi tak nějak opět připomenulo ten článek o migrantovi:-) Že by opět na zakázku? Co asi tak může vědět nějaký JIHOAFRICKÝ barman o našich předcích a jejich symbolech?
nenimito

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:12
Odpovědět  Anonymní

No ja by som bol s tou časovou osou radšej opatrný. Určitú istotu môžeme mať čo sa týka 19. a 20. storočia. Ale ďalej do minulosti by som si netrúfal s istotou nič tvrdiť. Každopádne Saturnianský mýtus by som úplne do koša nehádzal a ani možnosť že tento symbol s ním súvisí. A nevidím nikde aby McLachlan tvrdil že symbol je slovanský/arijský a ani článok to s istotou netvrdí, iba že sa hojne používal a Iz-Tória ho akosi úplne vypustila. Počkajme si radšej na pokračovanie série..

s0lar

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:12
Odpovědět  Anonymní

Tak ještě zkusím:-)
V článku(i v jiných tady) je uváděno 400-900 let zpět nějaká "katastrofa"(možná i více katastof), ať už přírodní nebo jakousi válkou. Po katastrofě(válce?) postupné ovládnutí euroasie nějakejma hajzlama, a nejenom euroasie. "Bitvy o nezávislost" byly zřejmě také ničím úplně jiným. Někde jsem četl, že "angličané" zničili a vypálili nejenom komplet Washington, ale i z NewYorku snad zbylo jen asi 6 zdí z nějakého kostela.

Z textů McLachlana, který v podstatě staví na info od autorů, co staví na Velikovskym(ten by se po přečtení té knihy otáčel v hrobě), se "děje" katastrof odehrávají x-tisíce let zpět, myslím… co si tak pamatuji, když to někdy před 10lety zachvátilo net a dalo velmi zbohatnout barmanovi, co okamžitě začal psát ty další scifi povídky. A od té doby na tom všichni staví "svoje" články. Tisítkrát opakovaná kravina z všech stran se stává "pravdou":-)
Takže myslím, že časové osy jsou poněkud odlišné.

Samozřejmě, že McLachlan naprosto netuší něco o slovansko/arijských symbolech. Kdyby ano, tak by to zřejmě nepsal. (anebo naopak, pokud dostal dobře zaplaceno)

Že by izTória úplně vypustila bych neřekl:-) Ale celkem dobře ho začali maskovat rekatolizací přidáváním "svatých" ikon tak, aby vzezřením byl sice viděn, ale postupně upadal do pozadí, až nakonec vypadl úplně a byl nahrazen jen ikonami překatolizovaně svatých.
Třeba tady: https://www.hostyn.cz/historie/historie3_pout_mista.htm
Text je samozřejmě zrekatolizován Habsburkama a jejich jezuitskýma poskokama, ale půlměsíc, "energie záře" a vycházející "blesk" je stále dobře viditelný. A že by mariánský kult, tedy uctívání bohůRodičky, patřil ke kultu pojídačů se mi nechce věřit. Jen prošel rekatolizací na uctívání jednohoboharodičky uKřižovaného, kdy změnili malého Ieuse na ukřižovaného boha katolíků, což byli naprosto odlišné osobnosti. Protože prostě mariánský kult nešlo jen tak zrušit, přešel by do ilegality. Takhle ho postupně po generacích zrekatolizovali, a povedlo se. Z rodičky bohů udělali svatou pannu, co počala nikdonevíjak, a malej budoucí král bohů, byl najednou jedinej ukřižovanej vychrtlej chudák, co trpěl za katolíky(černé orli), protože přinesl ze severního Světa do jižního podSvětí "lidem" světlo a ve Světě provedl i pár jinejch lumpáren, co neměl…

Ono s tím symbolem vlastně souvisí i tohle:
http://www.wildwinds.com/coins/greece/sicily/syracuse/dion/t.html
Je tam ΙΕΥΣ ΕΛΕΥΘΕΡΙΟΣ – IEUS OSVOBODITEL. Na jedné straně hlava a druhé opět "blesk", resp. ta samá "ruční zbraň na blesky" – varja, co má v ruce "ježíšek" na tom obrázku Hostýna. A IEUS a ten ježíšek není nikdo jiný než Perun, co tuto "zbraň na půlměsíci s osminohým koněm" dal na starost Dažbogovi.
Nebudu dávat odkazy, vše je myslím dohledatelné….
nenimito

E-press
Host
E-press
17. 3. 2022 13:12

Autori "Knihy o globálnej lži"
https://clanky.info/2022/01/kniha-o-globalnej-lzi-iii/
by radi nadviazali spoluprácu s rôznymi bádateľmi v oblasti sfalšovanej vedy a hisTÓRie. Poprosím píšte na mail uvedený v päte stránky.