Jeskyně Kaškulak

Jeskyně Kaškulak se nachází na severu Chakasije (Rusko) a je považována za jedno z nejstrašidelnějších míst na světě. Místní obyvatelé jí říkají jeskyně “černého ďábla” nebo jeskyně “bílého šamana” a mají pro to vysvětlení.

Toto místo bylo kultovním útočištěm starověkých Chakasů. Pohané zde uctívali nejen symbol pokračování svého rodu, ale také černého ďábla. Předkové přinášeli zvířecí i lidské oběti, aby si usmířili zlého ducha.

Pravost pověsti potvrzuje i starobylý oltář a ohniště, které se v jeskyni nacházejí a jsou uspořádány kolem přírodního stalagmitu ve tvaru falusu. Podle této legendy jeskyně pohltila temnou energii dávných šamanů, kterou, chráníc svá tajemství, čas od času vrhne na příliš zvědavé návštěvníky jeskyně. Legendu potvrzují i zde nalezené lidské ostatky a zvířecí kosti.

V 60. letech 20. století se skupina 20 studentů rozhodla, že se do tohoto bohem zapomenutého místa vydá. O den později se podařilo vrátit pouze dvěma studentkám. Jednu dívku, která se nacházela v nepříčetném stavu, vyzvedli lovci nedaleko jeskyně. Kousala a nesouvisle křičela. Okamžitě byla převezena na oddělení pro duševně nemocné. 

Druhou studentku náhodou objevila policejní hlídka v obci Šira. Toulala se temnými ulicemi vesnice, prošedivělá, s mrtvolnou tváří a rty rozkousanými do krve. V rukou svírala kamennou figurku, které se nechtěla za žádnou cenu vzdát. Ani na chvíli se nezastavila a stále něco nepříčetně mumlala. Dívka byla odvezena do psychiatrické léčebny, kde do měsíce “odešla” na záhadnou nemoc. Lékařům se nepodařilo zjistit příčinu smrti, rychle hubnoucí pacientka byla sice nepříčetná, ale jinak naprosto zdravá. Ošetřovatelka našla pod matrací mrtvé dívky malou kamennou postavu. 

Jeskyně Kaškulak je od té doby předmětem nechvalně známých zvěstí, ale přesto ji navštívilo několik expedic. Některé z nich se obešly bez incidentů a lidé byli zklamaní z nedostatku vzrušení. Ostatní měli štěstí, ale těžko se to dá nazvat štěstím. Jednoho dne zažila výprava složená převážně ze školáků na prázdninách neuvěřitelnou sílu starobylé jeskyně naplno. Tři dny před koncem tábora děti prosily dospělé o poslední “procházku jeskyní”.


Když prošli nejbližší jeskyně a chystali se opustit podzemí, všechny náhle zachvátil mrazivý záchvěv hrůzy. Děti vyrazily k východu a tlačily stejně vyděšené rodiče a učitele… Na slunci, když strach opadl, se pionýři a jejich doprovod předháněli v tom, co si v hlubinách jeskyně představovali. Ukázalo se, že každý měl na tu hrůzu jiný “pohled”. Někteří z nich viděli strašlivou příšeru s medvědím tělem a zakrvácenou lidskou lebkou místo hlavy, jiní viděli obrovské vrány sedící na hromadě kostí, další viděli ohyzdného starého šamana v ušpiněném liščím klobouku s rohy, jak tluče na tamburínu a dělá složitá gesta. Zdálo se, že je svými gesty volá…

Nějakou dobu po návratu skupiny domů byl jeden z návštěvníků, žák šesté třídy, nalezen oběšený na půdě svého domu. Zanechal posmrtný vzkaz velmi zvláštního obsahu. Chlapec psal o jakémsi kamenném ďáblu, o temných doupatech a šílenství. A na závěr: “… umři, ale nezapomeň na kameny.” Rodiče zemřelého chlapce tvrdili, že věta byla napsána jiným rukopisem.

V 80. letech 20. století se o záhadné jevy v jeskyni Kaškulak začali zajímat vědci z Novosibirského institutu klinické a experimentální medicíny. Několik členů výpravy se stalo svědky podivného úkazu, když spatřili šamana, který je k sobě volal. Utekli v omámení a strachu a teprve po několika hodinách se dokázali trochu uklidnit. Všichni mluvili o muži v huňaté rohaté čepici se svítícíma očima. Později shrnuli důkazy a vyslovili hypotézu, že tyto halucinace, tento bezdůvodný, panický strach, rozhodně nejsou dílem zlých duchů, ale výsledkem velmi reálných vnějších vlivů. Pocit nepopsatelné hrůzy může například vyvolat infrazvuk o frekvenci přibližně 6 hertzů.

V jedné z jeskyní černého ďábla byla zřízena speciální laboratoř. Výzkumníci prováděli různá měření a experimenty. V důsledku toho byla zjištěna geomagnetická anomálie. Elektromagnetické pole v jeskyni neustále kolísá. Již v počáteční fázi výzkumu si vědci všimli, že mezi ostatními signály se neustále vyskytuje úzce ohraničený signál. Někdy byl zaznamenán jako jediný puls, ale někdy přicházel ve “skupinách”. Vždy se stejnou amplitudou. Signál někdy zmizel na dva nebo tři dny, nebo dokonce na týden, ale pak se vždy vrátil. Vědci si kladli otázku: odkud se tyto podivné impulsy berou? Po řadě pokusů se zjistilo, že vycházejí z hloubi jeskyně. Bylo rozhodnuto ověřit, zda tyto impulsy nesouvisejí s děsivými vizemi těch, kteří se ocitli v jeskyni. Načasování těchto impulzů se přesně shodovalo s nástupem nervozity, depresivního stavu, který se změnil v panickou hrůzu.

Ukázalo se, že impulsy mají nízkou frekvenci. Takovou, co lidské ucho nezaznamená, ale působí na psychiku. Pracovníci ústavu nepochybovali o tom, že impulsy takové frekvence se stabilní amplitudou kmitů může generovat pouze umělý vysílač. Kde by se ale v tajze, hluboko pod zemí, vzal? Vědci prozkoumali celou jeskyni a sestoupili i do nejskrytějších zákoutí. Bezvýsledně. Spekulovalo se, že podivný zdroj pulzů je ještě hlouběji, pod samotnou jeskyní.

Nakonec bylo rozhodnuto záhadné vize přisoudit neškodným halucinacím, které mohly být způsobeny neobvyklým chemickým složením vzduchu jeskyně. Jaké složení však to bylo a jak přesně bylo následně prozkoumáno, už není známo. Mnohé ale zajímala jediná otázka: proč se různí lidé setkávají s vizemi v podobě šamana? Na to nebyl nikdo schopen odpovědět. 

Další ojedinělé expedice nemohly všechny mýty vyvrátit. A pěrestrojka, která v té době začala, nastolila mnohem naléhavější výzvy, a tak záhada černé ďáblovy jeskyně nebyla dosud vyřešena.

Video v ruštině je možné shlédnout zde.


zdroj: http://darkbook.ru/publ/rossiya/kashkulakskaja_peshhera/1-1-0-25
překlad: odis

0 0 hlasů
Hodnocení článku

Čtěte dál

PředchozíDalší
odebírat
Upozornit na
guest
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější počtu hlasů
Inline Feedbacks
ukaž všechny komentáře
Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:12

Zase sem píši, protože toto téma je skvělé a nikdo ještě na něj příspěvkem nereagoval. Redakce odvádí dobrou práci a je to škoda. Takže?

Jsem minimálně už druhou generací, která je přímo vedena mimozemskými civilizacemi. Přímo znamená osobní fyzické kontakty s nimi a stálé vedení oboustrannou hlasovou komunikací.

K tématu článku: Byl jsem ještě dítě, když ta starší generace vyráběla umělý kámen pod jejich vedením. Byl jsem u toho a znám některé takové "výrobky". Proč to nyní píši, jednoduše protože vy lidé považujete nějaké takové jako v článku zmíněné jeskyně, za přírodní. Blbost, s prominutím. Asi věříte oficiálnímu tvrzení, že homosexualita není nemoc, protože ji lékaři nedokáží léčit. Tato logika je smrtelná. Když bude každý homosexuální, lidstvo vymře. Co je na tom zdravého! Takovou logikou byste se totiž naprosto nikam "nedostali". Jde o lež.

Takže zase blíže k tématu článku: Zřejmě v této věci věříte, že jeskyně vznikly přirozeně nějakým asi průsakem vody, která se prostě dostala skrz masívní kámen velké hory, protože tady nejde o její vrcholek nad terénem ale o podzemí, kde skutečně jde o obrovskou její masu. To si děláte srandu?!

Ještě blíže k tématu článku: Tato vůči mě starší generace byla nucena ukrýt techniku a včetně nějakých zbraní, do skály, kterou uměle vytvořila. Znám konkrétně takovou skálu v Šárce v Praze a zase v Praze na Vyšehradě. Na tato dvě místa si vzpomínám, přičemž na jednom jsem tehdy osobně byl ještě před vznikem té skály, respektive v průběhu jejího vzniku, byl jsem při tom, a o tom druhém místě jsem konkrétně slyšel.

A nyní už přímo do článku, protože vám teď napíši, jak tato umělá skála vzniká a odhalím tak tajemství té jeskyně, která straší lidi, protože mají strach z toho, co neznají, tedy z toho, co si nedokáží objasnit, respektive vysvětlit. "Strach má velké oči". Postavili z betonu i cihel a asi je lhostejné, z čeho takového, stavbu, kterou polili nebo potřeli, respektive, chemikálií a ještě té chemikálie vylili hodně na zem k ní, protože, jak jsem i já tehdy slyšel, ona si to sama z té země vytáhne. Po dost krátké době ta stavba sama obrostla něčím, co ji "maskovalo" jako skálu.

Jak vypadá dnes uvnitř? No, to je otázka, protože logikou se dá předpokládat, že to už je skála i vnitřně a s nějakými vnitřními prostory, stejně obrostlými jako zvenku ale ještě ne zarostlými. Zvláště, když se o v článku zmíněnou jeskyni někdo "staral" tak, aby ji bylo možno navštěvovat, tedy otesával ji a udržoval tak její vnitřní prostory.

Víte o evropských pyramidách větších než ty egyptské? Ony nejsou vidět? Pyramidy Slunce a Měsíce v Bosně, například, ty ostatní tam, jsou trochu menší. To k té "přírodě".

IQ.