Špionáž a vojenská rozvědka ve starověkém Římě

V době Římské říše byly její vojenské jednotky – legie považovány za neporazitelné v celém tehdejším civilizovaném světě. Výcvik vojáků, výzbroj a taktika se strategií nenechaly odpůrcům Říma žádnou šanci. Římská armáda a další mocenské struktury by však nemohly být tak úspěšné bez přesného fungování rozvědky a špionáže. V tomto článku vám povíme o zvláštních službách starověkého Říma, které se zabývaly nejen vojenskou rozvědkou na nepřátelském území, ale také hlídal vlastní občany a dokonce páchal ve prospěch svého vládce politické vraždy.

Keltové do třetice


Pozůstatky valu pravěkého hradiště Stradonice u Loun, zdroj Archeologický atlas Čech

Projdete-li se internetem, po zadání hesla „Keltové“ najdete mnoho často velmi podrobných článků o tomto lidu: kdo to byli, kde a kdy žili, jakým jazykem hovořili, s kým bojovali, či nebojovali,… článků někdy zacházejících do značných podrobností. Je až s podivem, kde jejich autoři brali tak zasvěcené informace. Wikipedie je totiž – kupodivu – daleko střízlivější:

…Historie předkeltské Evropy a konkrétní vymezení Keltů z hlediska etnických, jazykových nebo kulturních rysů je nejasné a je předmětem dohadů. Přesný zeměpisný rozsah území, kde starověcí Keltové žili, je sporný; zejména způsoby, jakými by se obyvatelé Velké Británie a Irska z doby železné měli považovat za Kelty, jsou také předmětem debat…

V tomto článku proto nabízím trochu jiný pohled a pokusím se propojit verzi A. Kljosova o “raných Keltech” s tím, co před sto padesáti lety napsali čeští historikové, kteří stáli v této otázce v jisté opozici vůči významným představitelům tehdejšího hlavního proudu – Palackému a Šafaříkovi. Řeč je o F. Pluskalovi Moravičanském a A. V. Šemberovi.

Palimpsest

 – jak mazali hlaholici a přes ni psali cyrilicí
(palimpsest – psací látka, ze které bylo původní písmo záměrně odstraněno)


Jazyk a písemnosti zachycují zvláštnosti myšlení a dokonce i světonázor národa. V písmu zachycená rodná historie mu umožňuje být samostatným a nezávislým a jít svou vlastní historickou cestou.

Jak Sovětský svaz budoval civilizaci v Afghánistánu a co po svém odchodu zanechal Kábulu

Mnozí, především mladí, dnes nechápou, jak je možné, že při současných dramatických událostech v Kábulu mohlo kromě čínského zůstat jen ruské velvyslanectví, zatímco všechna ostatní úprkem evakuují své personály. A dokonce mu ti zlí Tálibové poskytují vydatnou vojenskou ochranu!
Nabízíme tedy pár vysvětlujících údajů z nedávné historie.

Sovětský svaz investoval do ekonomiky Afghánistánu už dlouho před vstupem svého kontingentu. Obrovské sumy směřovaly do všestranného rozvoje tohoto středoasijského státu. Od konce 50. let se díky sovětské pomocí objevily v afghánské zemi stovky velkých průmyslových a infrastrukturních zařízení i vzdělávací instituce. Výstavba pokračovala i v době války, i když se pro Moskvu stala obtížnější. Sovětský svaz vytvořil v Afghánistánu na tu dobu moderní standardy a tehdejší Rusko Kabulu odepsalo bezprecedentní množství miliard dolarů dluhů.

Svět po středověké potopě

Tento článek bude rozborem mapy, která ukazuje mnoho oblastí země jako zaplavených, zejména nízko položené oblasti Sibiře a východní Evropy. Pokud vím, tato mapa je k dispozici pouze v jedné kopii. Tím říkám, že tuto zeměpisnou situaci na euroasijském kontinentu zobrazil pouze jeden člověk. Mapa nese název „Timaios“ Mapa plavby Argonautů po starověkém světě podle Platóna, Hekataiose , Apollónia a Onomakrita, dějiny Řecka.