Ztracený klíč, část 5.


Kapitola 5. – Struktura krystalů a hmoty

Halit (NaCl): Mikro a makro struktura

Při zkoumání krystalů z vědeckého hlediska je nejracionálnější začít od definice. Téměř ve všech zdrojích vypadá takto:

„Krystaly jsou pevné látky, v nichž jsou stavební prvky (atomy, molekuly nebo ionty) pravidelně uspořádány a tvoří trojrozměrně periodické prostorové uspořádání – krystalovou mřížku.“

Ale jak se říká, lepší je jednou vidět než stokrát slyšet. Podívejte se tedy raději na toto video – „How do crystals work? – Graham Baird“. Po jeho shlédnutí byste měli mít obecnou představu o tom, co jsou krystaly.
V této fázi je třeba si uvědomit, že krystaly nejsou jen krásnými a vzácnými minerály. Ke krystalům lze přiřadit jakoukoli uspořádanou hmotu, včetně obyčejných kamenů, kovů, ledu atd. Abychom však v počáteční fázi zcela odstranili případný zmatek, připomeňme si, jaké mohou být stavy hmoty obecně. Jak známo, existují 4 agregované stavy – pevná látka, kapalina, plyn a plazma.
Pevné látky zase mohou existovat ve dvou v podstatě odlišných stavech, lišících se svou vnitřní strukturou a podle toho i vlastnostmi. Jedná se o krystalický a amorfní stav pevných látek. Zatímco v krystalických látkách je struktura uspořádána do geometricky pravidelné mřížky, pak v amorfních toto uspořádání atomů a molekul v celém objemu látky není. Příkladem amorfních látek jsou skla, pryskyřice a plasty. Ve skutečnosti jsou amorfní látky nestabilním stavem pevných látek. Zajímavým detailem je také skutečnost, že amorfní látky mají tendenci se časem transformovat do krystalické formy, i když tento proces může (při absenci vnějšího vlivu) trvat roky a dokonce i desetiletí.
Další důležitou skutečností, kterou je třeba zmínit, je to, že krystaly (přírodní i uměle vypěstované) mohou mít dvě různé formy – formu monokrystalu a formu polykrystalu. Monokrystal je krystal, jehož krystalová mřížka je homogenní (spojitá) v celém svém objemu. Jinými slovy, je to ideální krystal. Polykrystal je zase krystal, jehož krystalová mřížka je nehomogenní a sestává z různě orientovaných krystalických zrn (také nazývaných krystallity).

vlevo – trioxalatoferát sodný, urostřed je elektrotechnická ocel, vpravo pryskyřice

To, jakým se krystal stane, závisí především na podmínkách krystalizace, včetně takových aspektů, jako jsou: rychlost růstu, prostředí a vnější vliv. Několik příkladů, jak dochází ke krystalizaci:





Hlavní praktický rozdíl mezi monokrystaly a polykrystaly spočívá v tom, že monokrystaly mají zlepšené fyzikální vlastnosti. Tyto vlastnosti z nich činí nepostradatelné součásti v nejrůznějších průmyslových odvětvích. Například polovodičový průmysl, který tvoří základ veškeré moderní elektroniky, je postaven právě na využití vlastností monokrystalů. Pro ty, kteří nevědí, co je to polovodič – je to materiál, který z hlediska jeho elektrické vodivosti stojí mezi vodiči a izolátory (odtud název). Důvodem, proč jsou polovodiče tak populární v elektronice, je do značné míry to, že jejich elektrický odpor klesá s rostoucí teplotou, zatímco u kovů je to naopak. Nejběžnějším a snadno dostupným chemickým prvkem používaným v polovodičovém průmyslu je křemík (Si). Tento prvek tvoří základ většiny moderních počítačových mikroprocesorů.

Je tedy zřejmé, že důvod jedinečných vlastností krystalů spočívá ve struktuře jejich krystalové mřížky. Ale prozatím nechme tuto otázku na později a vraťme se k tajemství samoohřívacího se lingamu. Nyní, kdy jsme si jisti, že všechny lingamy patří ke krystalům, by nejrozumnější bylo se pokusit najít nějakou zmínku o jejich jedinečných vlastnostech v oficiálních vědeckých zdrojích. Bylo by možné, že to, co jsme se o hřejícím lingamu dozvěděli, je dlouho známá fyzikální vlastnost krystalů?
Zdá se, že fyzikální efekt, který nám může poskytnout určité stopy, se nazývá „pyroelektřina“ a je to proces vzniku elektřiny v krystalech, když se mění jejich teplota (například při zahřátí, ozáření nebo dokonce jednoduchým tření). Tento účinek by neměl být zaměňován se známější „piezoelektřina“, jejíž podstatou je, že elektřina v krystalu vzniká v důsledku mechanického působení na něj. Nejviditelnějším příkladem použití piezoelektřiny je mikrofon – zvukové vlny určité vibrační frekvence ovlivňují krystal, který je zase přeměňuje na elektrickou energii (a tím transformuje váš hlas na elektrický signál).
Jak to ale souvisí s naším lingamem, který teplo nedostával, ale generoval? To je způsobeno skutečností, že pyroelektřina, podobně jako piezoelektřina, má opačný efekt. Když vezmeme v úvahu příklad mikrofonu, hovořili jsme o přeměně mechanické energie (zvukové vibrace) na elektřinu. Ale piezokrystaly mohou také přeměňovat elektřinu na mechanické vibrace. Na principu protějšku mikrofonu zase funguje reproduktor – elektrický signál určité frekvence padá na piezoelektrický krystal, který přeměňuje tuto energii na vibrace, jež vnímáme jako zvuk.
Totéž funguje s pyroelektřinou. Pokud je v elektromagnetickém poli, změní se její polarizace, která je doprovázena zahříváním nebo ochlazováním krystalu. Změna teploty je v tomto případě přímo úměrná síle elektromagnetického pole.
Podobná zákonitost je pozorována v takzvaných” LED žárovkách, které mají ve svém složení krystalický polovodič.


Když je na krystal přiváděn proud, začne svítit (řečeno odborně – převádí elektrický proud na záření určité frekvence).
Frekvence tohoto záření závisí na struktuře krystalu. Někdy to může být v infračerveném spektru, které není vnímáno lidským okem. A jak jste pravděpodobně uhodli, pokud ozáříte krystal světlem určitého spektra (vyzařováním určité frekvence), pak se v něm objeví elektřina. Právě na tomto principu fungují solární panely. Velmi jednoduše a názorně se o tomto jevu dozvíte ve videu – «Why all solar panels are secretly LEDs».

Dost ironickou pravdou je, že většina lidí se absolutně netuší, že uvnitř LED žárovek a dalších podobných zařízení jsou krystaly. Nelze říci, že by se tyto informace skrývaly, najdete je dokonce i na Wikipedii. Ale z nějakého důvodu se to nestaví na odiv. Nejčastěji se krystaly skrývají za pojmy jako “dioda ” nebo” polovodič”, jen aby se věci nepojmenovávaly jejich pravými jmény. Důvod spočívá v tom, že pro síly, které nás kontrolují, není příliš výhodné, aby o zvláštních vlastnostech krystalů kdekdo věděl. Představte si, že by se LED žárovky nejmenovaly Light Emitting Diode, ale Light Emitting Crystal! Pak by všichni věděli, že krystaly jsou schopny vyzařovat světlo s minimální spotřebou energie, a pokud mohou vyzařovat světlo, třeba dokážou ještě i něco víc! V této souvislosti je třeba připomenout i ten fakt, že lampy se “svítivou diodou” (nebo přesnější by bylo říci se “svítivým krystalem”) se na spotřebitelském trhu objevily podezřele pozdě, vzhledem k tomu, že o tomto efektu (dokonce i podle oficiální verze) se vědělo již na počátku 20 století. Je zřejmé, že někdo uměle přibrzdil vstup se této technologie na volný trh. Vnucuje se otázka, kolik takových zásadních technologií ještě skrývají.

Vrátíme-li se k otázce s lingamem, vyvstává přirozená otázka – pokud se lingam / krystal z chrámu „Arunachalesvara“ skutečně zahřívá, je to skutečně ovlivněno elektromagnetickým polem? Kde se tam bere, když kolem jsou jen balvany? Nebo že by to pole nebylo elektromagnetické, ale nějaké jiné? Znovu jsem byl vystaven velmi matoucí situaci, proto jsem se rozhodl podrobněji studovat strukturu typických chrámů této oblasti, stejně jako vnitřní strukturu krystalů. Koneckonců, pokud ne toto, tak kde jinde hledat odpovědi?
Nejprve se podívejme na chrámy. Zpočátku se může zdát, že se jedná o další slepou uličku, kde už dávno bylo všechno prostudováno a popsáno. Jediné vodítko, které máme, je, že všechny jsou symetrické. A pokud se to pokusíme aplikovat na „Arunachalesvara“ nebo na jiný chrám jemu podobný, pak nám to moc nepomůže. I když design tohoto chrámu využívá určitý typ symetrie, není to nejlepší příklad, který je třeba vzít v úvahu. Mezi všemi chrámy, na které jsme se podívali už dříve, však existuje ještě jeden ilustrativní příklad, díky kterému jsem pochopil, o co tu jde. Někteří z vás si toho možná všimli sami, když jste četli první část tohoto článku. Podívejte se tedy blíže na plán chrámu „Angkor Wat“:

Plán chrámu Angkor Vat

A nyní se podívejte na tohle:

zdroj – angl. jazyk | Rus. jazyk

Co vám to říká? Konstrukce chrámu není nic jiného než fraktál. V tomto případě je nejpodobnější takzvaný „koberec Sierpinského“. Dokonce i mřížka lingamů, která byla objevena pod chrámem pomocí technologie LIDAR, plně zapadá do fraktálního obrazu. Každý detail tu hrál roli. Podobnou fraktální geometrii lze nalézt v mnoha dalších strukturách na planetě. Nejznámějším příkladem jsou hvězdné pevnosti postavené ve tvaru různých fraktálových tvarů:

Ale co je v tom tak nového a neobvyklého, se nejspíš zeptáte. I když tyto struktury kdysi měly speciální vlastnosti, jak nám to pomůže nyní? Faktem je, že fyzikální principy reality kolem nás vždy byly, jsou a budou nezměněny. A tuto jedinečnou vlastnost, která je vlastní fraktálům, plně využívá i moderní věda, ale ne každý o tom ví. Fraktální antény jsou dobrým příkladem této aplikace.

Abychom vám objasnili, o co jde, podívejte se na stručný, ale poučný popis:

Fraktální antény jsou antény, které používají fraktální sebepodobnou (celek má stejný tvar jako jedna nebo více jeho částí – pozn. překl.) konstrukci k maximalizaci účinnosti materiálu, který může přijímat nebo přenášet elektromagnetické záření v rámci daném povrchu nebo objemu. Klíčovým aspektem takových antén je jejich opakující se (fraktální) vzor také nazývaný „iterace“ [z angličtiny. opakování]. Díky své fraktální geometrii lze takové antény vyrobit velmi kompaktní bez ztráty účinnosti, což z nich dělá nepostradatelné součásti v moderní elektronické technologii. Fraktální antény jsou navíc obecně považovány za výrazně účinnější než antény tradiční.

Nicméně téměř ve všech zdrojích (v duchu tradiční fyziky) se tento jev pouze popisuje, ale nevysvětluje se jeho podstata. Navíc při všech zjevných výhodách těchto antén je z nějakého důvodu je volně dostupno podezřele málo dokumentace, a dokonce i obrázky těchto antén. Většinou vše, co najdu, jsou domácí sestavy podobných antén od různých amatérů a web americké společnosti „Fractal Antenna Systems, Inc.“.


Mám pocit, že je to jediná komerční organizace, která vyvíjí a prodává fraktální technologie. A vzhledem k tomu, že tato společnost podle informací z jejich vlastních webových stránek úzce spolupracuje s různými resorty obrany (například DARPA), je zřejmé, že tam není všechno tak jednoduché. S největší pravděpodobností je toto odvětví jako celek pod přísným krytím vlády a jen tak vám pro radost neumožní se do těchto věcí otevřeně zapojovat.
V této fázi každopádně víme jistě, že fraktální antény fungují lépe než konvenční antény, a víme jistě, že používají správnou geometrii. Je logické předpokládat, že tajemství spočívá právě v nich. Zdá se, že pravidelné geometrické tvary nějak zvyšují energii. Proč tomu však tak je? A jakou energii zesílily chrámy pomocí fraktálního tvaru jejich struktury?
Abychom pochopili důvod tohoto jevu, budeme se muset ponořit do samotných základů, co je energie a hmota. Pro většinu lidí jsou představy o těchto konceptech velmi roztříštěné. Ne každý člověk bude schopen jasně vysvětlit podstatu takových jevů kolem nás, jako je světlo, zvuk, rádiové vlny (a další), a ještě méně lidí dokáže toto vše spojit do jednoho velkého obrazu. Začněme tedy s čistým štítem a v pořádku.

V současné době v oficiální vědě dominuje koncept elementárních částic. Podle tohoto konceptu je celý náš vesmír velkým konstruktem, který se skládá ze všech druhů částic různých velikostí a účelů. Vysvětlují nám, že existují molekuly, atomy, elektrony a neutrony, stejně jako ještě menší částice, které tvoří základ atomů (jako „kvarky“ a další podivná jména). Navíc se nás snaží přesvědčit o existenci nějaké „temné hmoty“ a „antihmoty“, která se často používá k vysvětlení toho, co zatím vysvětlit nemohou (nebo nechtějí).

Oficiální vědou navozující představy o vesmíru

Na jedné straně si možná myslíte, že v tom nemůže být žádný podraz, protože „chytří strýčkové v bílých pláštích o tom přece všechno vědí.“ A věda sama o sobě je údajně neutrální oblastí – pro konspirační teorie v ní není místo. A ačkoli bych polemizoval o konspiračních teoriích (vzhledem ke všem lžím, které jsme my a naši kolegové dokázali v posledních letech odhalit), v moderní vědě již existuje dost závažných nesrovnalostí, které jsou viditelné i při povrchním zvážení řady nejzákladnějších koncepcí. Jednou z těchto nesrovnalostí je koncept etheru a fyzikálních polí.
Otázka existence éteru byla již mnohokrát nastolena jak oficiální vědou, tak příznivci alternativních konceptů. Historie spojená s tímto problémem je velmi kalná a nejasná, přesto o ní ví dnes pravděpodobně každý, kdo si je alespoň trochu vědom toho, co se děje. Hlavní nesrovnalost spočívá v tom, že pokud údajně neexistuje ether, pak jaké prostředí potom přenáší pole? Moderní věda se zbavila pojmu éter, ale na oplátku nic fungujícího nedala. Kamkoli půjdete, budete všude vás zastaví teorií relativity jako „univerzální odpovědí na všechna tajemství vesmíru“. 
Obecně přijímané vysvětlení fyzikálních polí je také spojeno s výrazným podhodnocením. Na jedné straně nám bylo řečeno, že pole je pouze oblastí síly (jako je tomu v případě magnetů). Ale na druhé straně věda hovoří o nějakých nosičích pole, jako jsou fotony (jako je tomu v případě elektromagnetického pole). Jak potom mohou lidé pochopit, co je pravda? Vědci nejčastěji dávají následující odpověď – „záření má dvojí povahu – je to pole i proud částic.“ Ale těchto elementárních částic již bylo „objeveno“ tolik, že výsledný koncept stále méně zapadá do zdravého rozumu. Zvláště matoucí je rozdělení konceptu pole na magnetické, elektrické, elektromagnetické a gravitační. Jsou to různá pole? Osobně se mi zdá, že někdo záměrně komplikuje a zaměňuje fyzický obraz našeho světa, aby mu lidé nerozuměli a následně ztratili další chuť se tím dál zabývat. I v oficiálním vědeckém konceptu však existují referenční body, které víceméně přesně odrážejí povahu reality kolem nás. Jedním z takových referenčních bodů je „elektromagnetické spektrum“:

Pro podrobnější a vizuální vysvětlení tohoto spektra doporučuji podívat se na YouTube a vybrat si pro sebe nejvhodnější vysvětlující video.

Na základě této stupnice je vidět, že téměř všechny známé fyzikální jevy nejsou jen abstraktní energií, ale vibracemi o určité frekvenci (měřeno v Hertz / Hz). A protože tyto oscilace mohou být také reprezentovány ve formě vln (nebo polí, vezmeme-li trojrozměrnou projekci), druhým měřicím parametrem je délka takové vlny (lambda / λ). Čím vyšší je frekvence vibrací, tím kratší je vlnová délka a tím vyšší je energie, kterou přenášejí.
Podle konvenčně přijímaných představ generování elektromagnetických vln přímo souvisí s elektřinou, což se zase vysvětluje „pohybem elektronů“ jako subatomárních částic. Abychom však pochopili, co je to „elektron“, je třeba se ponořit hlouběji do struktury hmoty. Jde o to, že fyzický koncept struktury atomu se během 20. století (a dokonce i na počátku 21. století) měnil. A pro většinu lidí obvyklá představa atomu jako jádra (z protonů a neutronů), a také elektronů, které se otáčejí kolem něho jako planety, se nejeví zcela korektní (nebo spíše ne zcela aktuální) dokonce ani z pohledu obecně přijímané verze.

Nakonec se to všechno scvrklo na dříve zmíněný rozpor – atomy mají jak vlastnosti částice, tak vlastnosti pole. Následující obrázek však vypadá obzvláště kontroverzně:

Modré oblasti, které vidíte na obrázku, jsou vizualizace „orbit elektronů“ atomu vodíku (za předpokladu, že elektrony existují). Vědci tvrdí, že elektrony nikdy nejsou ve statické poloze, proto je extrémně složité je zafixovat. Místo zobrazení samotných částic proto začali zobrazovat oblasti, ve kterých se elektrony mohou pohybovat.

To znamená, že pole jsou pevná, ale samotné částice nejsou. Zvláštní, že?

Stojíme tedy před určitým dilematem. Pokud jsou elektromagnetické vlny jednoznačně vlnami / poli a „elektron“ vypadá, jak je znázorněno na obrázku, možná tam nejsou vůbec žádné částice? Že by se nás celou tu dobu pokoušeli zmást? Moje logika a mé podvědomí mají tendenci takto uvažovat. Podle mého názoru máme před sebou ty nejobvyklejší vlnové kmity projevující se ve formě polí. Přesně stejné struktury jako ty, které jsou vidět při kymatických experimentech, ale v mnohem menším měřítku. Podívejte se blíže na následující vzory sami a porovnejte je s předchozím obrázkem:

zdroj

Zajímavé je, že s rostoucí frekvencí vibrací se vzor stává hustější. Můžeme tedy učinit logický závěr o přímé závislosti složitosti vzoru na přenášené energii – čím silnější je energie, tím složitější je vzorec (a naopak).
I když jsou zvukové a elektromagnetické vibrace na různých energetických úrovních, jasně vidíme podobnosti ve vznikajících vlnových strukturách. Je zcela zřejmé, že zákony struktury našeho vesmíru jsou spojeny s harmonickými a geometricky správnými formami. Na obrázku jsou útvary prezentovány v dvourozměrné projekci, ale ve skutečnosti jsou trojrozměrné a představují Platónská tělesa různé složitosti.

Převzato z „Perspectiva Corporum Regularium“, Wenzel Jamnitzer

Tyto geometrické tvary se objevují na všech úrovních okolní reality a odrážejí určitý univerzální programovací jazyk, ve kterém je napsán náš vesmír. Video – „Infinite Patterns
A i když pro někoho může být obtížné přijmout myšlenku, že v zásadě nemusí existovat žádné molekuly a atomy (v tradičním smyslu) a že celý náš svět je jen kombinací silových polí a vibrací různých měřítek a frekvencí, stále chci připomenout, že člověk vnímá svět pouze tak, jak mu to jeho tělo dovoluje. Každý z nás je schopen vidět a slyšet vibrace vln velmi omezeného spektra. To, jak vidíme okolní realitu, jen částečně odráží její skutečný vzhled.

Ale pro snadnější přijetí informací budu v článku atomovou úroveň hmoty stále označovat jako něco hmotného a hmatatelného. Mějte však na paměti, že ve skutečnosti může být všechno úplně jiné, než jste si to představovali.

Když se nyní vrátíme k problému fraktálních antén a dalších struktur využívajících pravidelnou geometrii, je nám zcela jasné, proč takové systémy mají zvýšenou účinnost a další speciální vlastnosti. Jak jste už pravděpodobně zjistili, tajemství spočívá v rezonanci. Ale o tom více v následující kapitole.



autor: Antique Lighthouse
zdroj: https://www.tart-aria.info/lost_key_2/
překlad: Vlabi

0 0 hlasů
Hodnocení článku

Čtěte dál

PředchozíDalší
odebírat
Upozornit na
guest
15 Komentářů
Nejstarší
Nejnovější počtu hlasů
Inline Feedbacks
ukaž všechny komentáře
Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:15

"Pokud jsou elektromagnetické vlny jednoznačně vlnami / poli a „elektron“ vypadá, jak je znázorněno na obrázku, možná tam nejsou vůbec žádné částice? Že by se nás celou tu dobu pokoušeli zmást? Moje logika a mé podvědomí mají tendenci takto uvažovat."

To je dilema čo? 🙂
A toto najlepšie vysvetľuje práve prof.Konstantin Meyl vo svojej sérii "Potential Vortex" – žial len v nemčine a angličtine. Ak vás zaujíma konkrétne model elektrónu, protónu, fotónu, neutrína atď, tak stačí tretia časť. Ale odporúčam prečítať najprv jednotku a dvojku. Je to zatiaľ najjednoduchšia a najlogickejšia "Teória Všetkého" bez postulátov. Vychádza zo stredoškolskej fyziky z Faradayovej indukcie.

Neviem či môžem dávať komerčné linky, ak nie tak zmažte :):
https://www.k-meyl.de/shop/product_info.php?products_id=81

Čo sa týka toho obrázku "Hydrogen Probability Density", toto je základný omyl kvantovej fyziky (Heisenbergov Princíp Neurčitosti), že takto vyzerá "mrak pravdepodobnosti" v ktorom sa pohybuje maličký elektrón, akýmsi chaotickým pohybom, pričom nie je možné presne určiť jeho polohu aj smer pohybu, iba akýsi mrak pravdepodobnosti polohy. Blud. Elektrón totiž takto v skutočnosti vyzerá a jeho veľkosť sa môže meniť podľa intenzity okolitého poľa tak, že pohltí vo svojom vnútre predchádzajúcu orbitálnu vrstvu. Tam kde sú "mraky pravdepodobnosti" dva, tak sú aj elektróny dva, len sú deformované, kvôli rozdielnej intenzite poľa v centre atómu. Kto chce rigorózny dôkaz, nech si naštuduje niečo o meraní veľkosti elektrónu, resp. iných "častíc". Záleží totiž čím sa elektrón pri meraní bombarduje a od toho vychádzajú aj rôzne veľkosti elektrónu. Pretože jeho veľkosť sa mení v závislosti od intenzity poľa (elektrického či magnetického, je jedno, sú vždycky v dualite a v zájomnej závislosti). Elektrón sa môže teoreticky nafúknuť aj na veľkosť vesmíru, ak by existoval iba sám. Každý ďalší elektrón by ale zmenšil všetkých svojich susedov.
Ďalším omylom kvantovej fyziky je že elektrón je monopól. Nie je, je to dipól, pričom kladný náboj je uzavretý v jeho strede a záporný je na povrchu. Elektrón je rovnovážny stav medzi expandujúcim vírivým prúdom a kolabujúcim potenciálovým vírom, pričom medzi jeho stredom a obálkou je napätie 512kV a na jeho povrchu je náboj o veľkosti 1,602177 x 10−19 Coulomb, teda 1 e. Kto čítal Teslu do hĺbky tak vie, že "sranda" u jeho vynálezov začínala až po prekročení napätia 512kV..

s0lar

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:15

Děkuji za překlad. A to přesto, že jsem již těsně před tím shodou okolností přečetl tyto články v originále. Rád si však porovnám vlastní chápání s překladem. To je vždy užitečné, zvláště jedná-li se o tak složitou záležitost, kdy může pochopení záviset na maličkostech, nuancích a významových variacích. Ne každý má aspoň rámcové znalosti ve všech potřebných oblastech.

Bedřich

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:15

Čo je to vlastne atóm? Vie mi to niekto vysvetliť? Platí zákon zachovania energie a hmotnosti. Odkiaľ berú tie elektróny energiu na to, aby neodleteli a atom sa nerozpadol. Podľa mňa laika, je to perpetum mobile. alebo? Takisto atóm je obrovský voľný priestor, aj keď sedíme na stoličke, sedíme len na tých elektrónoch, protónoch atakdále a medzi nimi je obrovské nič, čo to drží pohromade.
Juraj

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:15
Odpovědět  Anonymní

Nevím jaké máte celkové znalosti, pokud ale umíte rusky můžete se "aspoň" něco dozvědět v cyklu statí Наука не хочет знать (věda nechce znát – 10 článků), zde odkaz na první díl:
http://левашов.ru-an.info/новости/сегодняшняя-наука-служит-для-сокрытия-от-нас-настоящих-знаний/
Nemusíte souhlasit s názory autorů nebo stránky, ale je tu především hodně faktů a neobvyklých (z pohledu oficiální "vědy") názorů a úvah.
Nicméně Vám předkládám – je skoro k smíchu jak správně jste si položil otázku na rozdíl od oficiální vědecké "veřejnosti" (!!) – kousek přeložený, právě z toho prvního dílu, určitě pochopíte proč jsem napsal – skoro k smíchu:

Struktura hmoty.
Dnešní věda nemá ponětí o skutečné struktuře hmoty v našem vesmíru. Planetární model Bohr-Rutherfordova atomu není ničím podložen, není ničím potvrzen a je rozporuplný. Aby odstranili rozpory, „vědci“ nezačali hledat a odstraňovat chyby, ale přidali nové postuláty, pomocí nichž „legitimovali“ planetární model atomu (Bohr-Rutherforda), který v žádném případě neodráží realitu. Je velmi pravděpodobné, že tato teorie je „udělána na koleně“ a slouží pouze k tomu, aby dala vědcům špatný směr výzkumu.

Tato teorie "křivek" nijak nevysvětluje přítomnost jádra, protonů a neutronů v jádru a elektronů, které se údajně otáčejí kolem jádra. Neřekne se ani slovo o tom, odkud pocházejí protony a neutrony a jaký proces je spojuje do jádra, ani o tom, odkud pocházejí některé částice zvané „elektrony“ a jaký proces je přiměje točit se kolem tohoto „jádra“? Kromě toho „vědci“ nepřemýšleli o otázce: proč je v atomech jedné látky jeden počet protonů a neutronů a v atomech jiné látky další počet stejných částic? Co jsou částice protonů a neutronů a proč jsou neutrony potřebné v jádru atomu, pokud se má za to , že „počet neutronů zásadně neovlivňuje chemické vlastnosti“ látky?

Je smutné si to uvědomit, ale dnešní věda neví o hmotě (látce) absolutně nic . Krátké potvrzení toho můžeme snadno najít v matné, ale pohodlné (ruské) Wikipedii : „Látka v chemii je fyzikální látka se specifickým chemickým složením. Ve filozofickém slovníku Grigorije Teplova v roce 1751 bylo slovo látka přeloženo do latinského výrazu Substantia. Látka v moderní fyzice je zpravidla chápána jako druh hmoty, sestávající z fermionů nebo obsahující fermiony spolu s bosony … “
V české verzi Wikipedie si můžete najít definici zde:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hmota
Zde se mimo jiné říká: "Pojem hmota není, na rozdíl od pojmu hmotnost, přesně definován. V angličtině odpovídá pojmu matter, který se pro pole (field) většinou nepoužívá."

No a teď si můžete sám klidně vybrat … Je potřeba komentář? Myslím, že ne.

Nicméně i tento úryvek je k článku také vhodný, protože opět ukazuje, že když neznáme hmotu, neznáme její skutečné vlastnosti a nemůžeme je tak pochopit a hlavně využít. Je s velkou pravděpodobností možné, že téměř nekonečný zdroj levné nebo bezplatné bezpečné energie máme přímo před nosem, možná i o něj denně zakopáváme a říkáme si, že "to" musíme už konečně někdy brzy odstranit … a pak jdeme zaplatit složenku za elektřinu.

:):):)

Bedřich

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:15
Odpovědět  Anonymní

Ďakujem za odpoveď. Druhá hlúpa otázka:
Zákon zachovania energie a hmotnosti a perpetum mobile gravitačná sila. Prečo Zem neodletí zo sústavy alebo nepadne do slnka. Viem že je to gravitáciou a rýchlosťou, ale odkiaľ má tolko gravitácie? Perpetum mobile?

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:15
Odpovědět  Anonymní

Je to elekrogravitaci , vesmír je elektrický. Kamila

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:15
Odpovědět  Anonymní

Jinak řečeno Plasma Cosmology, což je jiná verze toho co říkal Tesla, který tvrdil že Einstein kecá blbosti

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:15
Odpovědět  Anonymní

Nemyslím, že by se daly Teslovi myšlenky a texty definovat jako Plasma Cosmology. Tahle teorie se zaobírá dynamikou plynů v plazmě mimo naší sluneční soustavu, Horizontem částic a vzájemným působení hmoty a antihmoty v elektromagnetických polích. Tesla jel v úplně něčem jiném a tady na Zemi, ne za hranicí Slunka.
Což je přesně to, o čem se píše v článku: zesložiťování pojmů vědátory, co vlastně na nic kloudného nepřišli, aby tomu normální "selský", tedy inteligentní, ale nevzdělaný 6lety univerzit nesmyslů, rozum člověka moc nerozuměl:-) Ono tomu ani rozumět nejde, pokud se baví a píší o vymyšlených jezuitských pojmech univerzit, které vysvětlují těch X let přechytralcům jejich slovník. A je jedno, jak jste inteligentní od přírody, a ne od jezuitských vzdělanců.

Něco jako elektrogravitace neexistuje, je to elektrostatika, tedy vzájemné působení kladných a záporných nábojů(spíše rozdílných hladin). A je jedno, jestli za ten "náboj" dosadíte atom, proton, Měsíc nebo planetu, nebo Sluneční soustavu.
Jelikož v dobách vymýšlení gravitace nevěděli nic o elektrice a jejích nábojích, tak to nazvali gravitace. Proto jsou výpočetní rovnice v podstatě velmi podobné pro gravitaci i pro náboje v elektrostatice. Jen mají jiné proměnné, jiné konstanty, jiná "písmenka", a i jiné velikosti. Ale souvstažnosti jsou stejné. Jediný rozdíl je v Plusech a Mínusech.
Je to třeba vidět i na pólech: Severní magnetický pól Země je fyzikálně pólem jižním – Ale to "magnetický" je tvořeno elektrostatikou.

Podle mne je tohle vše zbytečně moc složité:-)
Myslím, že nejlépe to vystihla Vlabi v minulé části, kde napsala celkem jednoduchou větu, ale vše říkající: Co třeba "Smaragdové desky"?
Jen zkusím ten latinský text z Kitāb al-ʿilal trochu popřeházet….

Tak byl vytvořen svět:
Slunce je jeho otcem, měsíc je jeho matkou, vzduch nese ho ve svém břiše, Země se jím živí.
Je všudypřítomným stvořitelem veškeré dokonalosti celého světa.
Protože všechny věci existují, a z něj vznikly díky němu: tak vše odvozuje svůj původ od jeho jediného přizpůsobováním.
Jeho Síla je úplně celá, když se proměnila v Zemi na Prach(hmotu).
Je pravdou jistou, je skutečností, že to, co je dole, je jako to, co je nahoře a to, co je nahoře, je jako to, co je dole, aby bylo dokonáno tvoření jeho divů.
Oddělíš Prach od Síly, jemnou od hrubé, s velkou přesností.
Takto budeš míti Sílu celého Světa, veškerá temnota prchne před tebou.
Toto je Síla, protože dobude vše jemnohmotné, a pronikne i pevným Prachem až do Země.
Odtud vzejdou přizpůsobení podivuhodná, jichž způsob tvoření je zde popsán.
Byl jsem nazván Hermes Trismegistos, maje triskel celého Světa.
Co jsem pověděl o magii Slunka, jest úplné.

V článku se píše: "Moderní věda se zbavila pojmu éter, ale na oplátku nic fungujícího nedala."
Chyba lávky… Naopak, dala Proud neutrin ze Slunka, z Hvězd nebo jejich výbuchů

Podle mne to, co je popisováno ve Smaragdových deskách, je proud neutrin, chcete-li éter. A podle toho textu by stejně jako jádro Země, které ten proud neutrin umí zpracovat a tvořit z něj Prach(hmotu) a Sílu(elektrostatiku), by to samé měl umět Člověk s triskelem, tedy vyváženou Sílou těla, ducha i duše:-)
A vykašlat se na ukecaný Einsteiny s blbostma, co stejně nevyštudovaný s jezuitama bez jejich slovníku nepochopí…
nenimito

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:15
Odpovědět  Anonymní

Tak na začátek tě budu citovat "Tahle teorie se zaobírá dynamikou plynů v plazmě mimo naší sluneční soustavu", což je čistá lež, protožře se např. zabává jak funguje naše slunce, že není drženo pohromadě gravitací, ale eketromagnetismem=protože plasma 😉

Říka také, že mezihvězdný prostor není prázdný, ale je v něm obsah, na který působí elektřina=plasma je lepší vodič než takové zlato, tedy napsat, že Tesla se nezajímal o nejlepší vodič ve vesmíru? Taky tvrdil, ež mezihvězdný prostor není prázdný jak tvrdí klasická věda halvního proudu, ale eter, který vodí, což se nápadně podobá tomu co říká Plasma Cosmology 😉

Plasma Cosmology tvrdí, že vesmírem "lítá elektrika", a když máš správnou anténu, tak se ti tam indukuje napětí, což fraktálové antény dělají a dneska se tím napájí čipy, tedy prakticky o tom je i tennto článek i když tvrdíš, že ani náznakem, což tvrdím není pravda, je o indukci energie v krystalech či fraktalových strukturách 😉

Tak nejsem vedec, kdyz me zacnes bít "slovíčkařením", tak můžu přivést spolužáka z matfyzu a ten ubije tebe, takže jeslti se mám hádat "elektrastické, nebo elektromagnetiské=ktere jsi zapomnel" nebo jak to Tesla myslel, že Einstein nemel pravdu a rekl ze vesmirr je o nejakych na sobe kolmych silach a ne na zakrivenem prostoru=kteryz to mel za hovadinu 😉

Tak jasně, i eletrika beha opacnym smerem nez se uci, takže OK, umíš tyto "perličky", je to stejná blbost se o tomto bavit, jako se bavit , že neexistuje odstřediivá, ale jenom dostředivá síla… Je to slovíčkaření vhodné k Moravci, ale mezi slušné lidi ne 😉

Tak basnicky popsaný zrod a zivot vesmiru je super, ale od slunce vznik zeme, proc ne, plasma kdyz se ochladi=tvori normalni hmotu, takze poppisujes jenom neco co Plsama cosmology říká 😀

"věda se zbavila eteru", no presne melo byt (z meho pohledu) zavedla pod tento pojem hovadinu od Rudolfovych alchimistu a odmítá to co si pod timto pojmem predstavoval např. Tesla nebo i Mandelejev (tabulka co nam ukazuji, neni jeho…)
A rpoud neutrin, hmm, dala celou teorii postavenou na abstraktních teoriich a kdyz se objevi nesrovnalost, tak vytvori dalsi abstraktni pojmy, jako např. temnou hmotu, takže jsi napsal "proud neutrin", ale to jaksi není celek, musíš říci "celou teorii postavenou na abstraktních teoriích matematiků a když se objeví nesrovnalost, tak přihazuje hlavní proud další abstraktní pojmy" 😉
Např. "neomylný prakticý důkaz rudý posuv" (nebo jak se to jmenuje) se je prokázán, že lze dosáhnout i na kratčší vzdálenosti=nedokazuje co tvrdí, tedy klasika ztrácí důklazy a zůstavajíjí poize abstraktní důkazy=teorie=myslím=to fakt nejsou fakta…

Cituju "Proud neutrin, cheteli eter", ale tot ja netvrdim, takze "chceteli" je podsouvání, že tento pojem je prave toto a já to mam příjmout 😀 Hele, diskusni fauly prosím nech jinam, proste napis "eter podle me zamenuji za prooud neutrin", ale nepis to bohorovne, jaky by jsi musel neco milostive rikat mentálně postiženýmu 😉

Já si kaldu spíše otázku, co víš o Plasma Cosmology viz první odstavec, kde jsi tvrdil že to je pouze o mimisolárních věcech a přitom je to vyslovená lež? Když nevíš ani toto co si já přečetl, během cca 5 hodin, co jsem o tom četl, tak kolik informací o tom máš ty? Já přiznávám, že fyzice nehovím, nechápal jsem 99 procent věcí, ale i já blbec pochytil, že jedna část popisovala že slunce je drženo ne gravitací , ale elektromagnetickým polem, které drží plasmu ze které je sluce složeno…

Jasně, všcihni jsou blbci jenom ty letadlo 😀 Hele, když všechno víš a lidi jako já jsou blbci, proč zde seš a navíc píšeš o něčedm o čem evidentně víš jenom co jsi si přečetl pravděpodobně za 5 minut na wiki, protože jinak není vysvětlení, ta nulová znalsot o plasma cosmology co obsahuje…

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:15
Odpovědět  Anonymní

A zde ti dám jeden článek o plasma a slunce, že to je i o slunecním systemu i když tvrdíš opak 😉

Článek:

Slunce a hvězdy

Hvězda, a tedy i naše Slunce, je téměř úplně ionizovaná koule plazmatu složená z elektronů a iontů, v níž se téměř nenachází plyn (neutrální atomy). Pohyb plazmatu vytváří silná magnetická pole a odpovídající elektrické proudy.

Předpokládá se, že struktura našeho Slunce zahrnuje (zevnitř ven) jádro, radiační zónu, konvekční zónu, fotosféru (viditelný povrch) a atmosféru, která se skládá z pěti hlavních zón: teplotního minima, chromosféry, přechodové oblasti, koróny a heliosféry.

Se Sluncem jsou také spojeny sluneční skvrny, sluneční erupce, výrony koronální hmoty.

Složení

Slunce a hvězdy se skládají z velmi malého množství plynného vodíku a helia. Vzhledem k vysokým teplotám jsou atomy téměř úplně ionizovány na ionty vodíku a ionty helia, tedy na plazmu. Tyto ionty jsou zcela odlišné od plynných atomů a chovají se zcela odlišně.

"Většina atomů ve Slunci je ionizovaná. To platí zejména pro horký a hustý vnitřek, kde jsou v podstatě všechny atomy vodíku a helia zcela ionizovány. Takový vysoce ionizovaný plyn se nazývá plazma. Ačkoli se tedy o Slunci běžně hovoří jako o plynném tělese, přesnější popis zní, že je tvořeno plazmou. V tomto případě se plazma skládá z iontů vodíku a helia spolu s elektrony, které se při vzniku těchto iontů uvolnily.".

Magnetické pole

Vlivem rotujícího magnetického pole Slunce na plazmu v meziplanetárním prostředí vzniká heliosférický proudový list, který odděluje oblasti s magnetickými poli směřujícími různými směry. Plazma v meziplanetárním prostředí je také zodpovědné za sílu magnetického pole Slunce na oběžné dráze Země. Kdyby byl vesmír vakuum, pak by se magnetické dipólové pole Slunce o síle 10-4 tesla zmenšilo s krychlí vzdálenosti na přibližně 10-11 tesla. Družicová pozorování však ukazují, že je asi stokrát větší a dosahuje hodnoty 10-9 tesla. Magnetohydrodynamická teorie (MHD) předpovídá, že pohyb vodivé tekutiny (např. meziplanetárního prostředí) v magnetickém poli indukuje elektrické proudy, které následně generují magnetické pole, a v tomto ohledu se chová jako MHD dynamo.

Unipolární generátor

Hannes Alfven tvrdil, že jelikož vodič rotující v magnetickém poli vytváří elektrický proud, pak se Slunce chová jako unipolární induktor:

Střední těleso se chová jako unipolární induktor a e.m.f. se vytváří v oblasti A. Mechanická síla působící na sluneční atmosféru dF = I ds x B má tendenci zpomalovat rotaci centrálního tělesa. Proud přenáší úhlový moment z centrálního tělesa na okolní plazmu. Proto na sluneční atmosféru v polární oblasti působí zpomalující síla. To by mělo způsobit nerovnoměrnou rotaci Slunce takového typu, jaká je pozorována (úhlová rychlost klesá s rostoucí zeměpisnou šířkou. Zda je tato interpretace správným kvantitativním vysvětlením nerovnoměrné rotace, je otevřenou otázkou.

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:15
Odpovědět  Anonymní

Pokračování článku:

Elektrické proudy

Je známo, že plazma s vysokou hustotou na Slunci (a ve hvězdách) vytváří proudové smyčky ve slunečních erupcích,proudové listy ve sluneční koróně a obecnou spirálovitost elektrického proudu ve sluneční atmosféře.8] Je známo, že řídké meziplanetární prostředí (mezi Sluncem a planetami) vytváří heliosférický proudový list, jehož proudy jsou reprezentovány heliosférickým proudovým obvodem. Řidší mezihvězdné prostředí (mezi slunečními soustavami) vytváří proudový list a elektrické proudy byly popsány také v mezihvězdných molekulárních mračnech.

Hannes Alfven pozoroval rentgenové snímky Slunce z programu Skylab a tyto milionové smyčky přisoudil elektrické aktivitě ve sluneční atmosféře, podobný proces popsali Jacobsen a Carlqvist v roce 1964. Alfven také považoval heliosférický proudový list za součást heliosférického proudového obvodu
, neboť se domníval, že veškeré kosmické plazma je součástí "plazmového obvodu".

Terella experimenty Kristiana Birkelanda přinesly další důkazy o elektrické aktivitě na Slunci tím, že při pokusech na Zemi napodobily mnoho slunečních charakteristik (viz další odkazy níže). Jednalo se o magnetickou kouli, která působila jako elektricky nabitá katoda ve velkém vakuovém boxu. Podařilo se mu napodobit mnoho aspektů Slunce, včetně koróny, plazmového torusu, slunečních skvrn a tzv. magnetické rekonexe, která je ve fyzice plazmatu lépe popsána jako filamentální pinč. Pozdější experimenty s terellou prováděli různí vědci, kteří studovali různé aspekty interakce magnetického pole Země ve vesmíru. Takové experimenty jsou zřejmě obtížně interpretovatelné, a proto byly tyto experimenty v současnosti zcela nahrazeny počítačovými simulacemi.

Bylo provedeno mnoho dalších pozorování silné elektrické aktivity na povrchu Slunce a ve slunečním větru[15]. Vědci pomocí sondy SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) objevili "tryskové proudy" nebo "řeky" horkého elektricky nabitého plynu proudícího pod povrchem Slunce.

Hvězdné větry a koronální ohřev

Sluneční vítr je proud nabitých částic – plazma – které jsou vyvrhovány z horních vrstev atmosféry Slunce a hvězd. Skládá se převážně z elektronů a protonů o energiích kolem 1 keV. Tyto částice jsou schopny uniknout gravitaci Slunce částečně díky vysoké teplotě koróny, ale také díky vysoké kinetické energii, kterou částice získávají v procesu, který není v současné době dobře pochopen. Předpokládá se, že se vznikem slunečního větru souvisí jedno z nejzáhadnějších pozorování prostředí v blízkosti Slunce; teplotní inverze od přibližně 5000 K na povrchu Slunce až po více než 2 miliony K ve spodní části koróny.

Se slunečním větrem přímo souvisí mnoho jevů, včetně geomagnetických bouří, které mohou vyřadit z provozu elektrické sítě na Zemi, polární záře a plazmových ohonů komet, které vždy směřují od Slunce. Zatímco první modely slunečního větru využívaly k urychlení materiálu především tepelnou energii, v 60. letech 20. století bylo jasné, že samotné tepelné urychlení nemůže vysvětlit urychlení slunečního větru. Je zapotřebí další neznámý mechanismus urychlování. Většina se domnívá, že problémy původu urychlování slunečního větru a problém ohřevu korony jsou vzájemně propojené problémy, a většina dosud navržených potenciálních řešení se snaží vyřešit oba problémy pomocí jedné teorie.

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:15
Odpovědět  Anonymní

A dokončení článku:

Jedním z takových mechanismů, který byl navržen jako řešení obou problémů, je vytvoření dvojité vrstvy plazmatu na povrchu Slunce, která se chová podobně jako pnp tranzistor. to naznačuje, že ionty v blízkosti slunečního povrchu jsou urychlovány E-polem vytvářeným dvojitou vrstvou a že v této přechodové oblasti se pohyb těchto iontů stává vysoce organizovaným (paralelním), což snižuje browninův pohyb iontů, a tím vytváří teplotní minimum. Tato metoda by také mohla vysvětlit pozorované fluktuace slunečního větru a potenciálně by mohla vysvětlit záhadné období dvou dnů, kdy se ukázalo, že sluneční vítr téměř zcela ustal (vyčerpání o 97 %). Jedním z dalších schůdnějších řešení, která byla navržena pro oba problémy, jsou Alfvénovy vlny, které, jak se ukázalo, jsou schopny produkovat významnou část urychlení částic ve slunečním větru a mohly by také vysvětlit fotosférické teplotní minimum. V literatuře zatím nebyly pro tyto problémy navrženy žádné definitivní modely.

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:15
Odpovědět  Anonymní

Tedy tento model vesmíru se podobá docela dost tomu, jak si představoval tesla vesmír místo hovadin které začal Einstein…

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:15
Odpovědět  Anonymní

Haleluja, člověk musí napsat alespoň jeden odstavec textů(ty další se teorie Plasma Cosmology netýkají, jsou jen zjednodušením zbytečných složitostí), aby někdo dnešní mládež trochu namíchl, vytáhl z lenosti a donutil k rozvedení toho, co tím vlastně myslí, a více rozepsali… Málokdo ze čtenářů jen jedné věty komentu totiž při vyhledávání chce dojít dál než k tetě wiki, natož aby se dostal popisu heliosférickému proudovému listu nebo i dál:-)

Mathphysákama vyhrožovat nemusíš, měl jsem jich pár v rodině, a už jako malý jsem si je roze(do)bíral a dával k snídani. Oni sice umí geometricky počítat číslíčka jak pionýr básničku u tabule, ale chybí jim fantazie a přirozená představivost;-) Jsou omezováni svou vzdělaností z institutů a nic nového už se tam nevejde, páč by to narušilo naštudovanou kontinuitu proměnných konstant.

Tak teď už jen nějak vyprovokovat i ten podpis, nonyme…
nenimito

P.S. Lidé jako ty nejsou blbci, jen jsou trochu bezohledně líní k ostatním namačkat něco víc na klávesách pro přízemní letadla, když už se tedy i jako jo rozhoupou snížit se k tomu, aby něčím přispěli

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:15
Odpovědět  Anonymní

😀 Hodně slov, ale jenom bezobsažné tlachání, proč?

Tak, alespoň můžeš vysvětlit, proč si psal "znám cosmology" a přitom jsem ti dal přímo člínek, který ukazuje, že jsi nemluvil pravdu, tak bych chtěl odpovědět, když píšeš pohádky o tomto, proč bych měl věřit, řže to ostatní nejsou také tlachy?

A přidávám, já ti přeložil zu angličiny celý článek, abych dal důkaz "kecáš", ty ale pouze namačkáš "lidé nejsou blbci" a ostaní musí přijmout toto jako fakt=že ty jsi znalec 😀

A myslíš, že jsem fakt blbec, žře tím že napíšu jméno, že pak bude ltze bráít co píšu vážně, ale to , že ty tlacháš jako anonym se musí zavřít oči, protože ty prostě víš 😀

Takže toto vlákno končím, anonym nesnese, když se nepodepíšu, ale sám nemusí=farm zvířat, ale co je nehroší místo diskuse, vede jenom tlachání u piva, takže si napiš, jak jsi super, ale tím ze sebe neuděláš znalce co kecá bludy=viz díkaz o Cosmology víš prd i když píšeš, jakej si znalec 😀