Proč je lehkomyslná půjčka totéž jako odpadky na veřejnosti


Hned zkraje se domluvme, že nebudu zaujímat žádné krajní pozice ve věci braní si půjček s úroky typu „zásadně ne“ anebo „naprosto souhlasím“. Ano, nemám rád lichvářský systém vztahů, ale za prvé  lidé ho rádi podporují a kultura je taková, že většina z nich ve skutečnosti není na bezúročné půjčky připravena. Za druhé všichni víme, že nás životní situace někdy nutí si půjčku vzít, a to i přes její nepříjemné důsledky pro dlužníka. Nepřeji nikomu takové obtížné životní situace, které k půjčce podněcují.


Pokračovat ve čtení Proč je lehkomyslná půjčka totéž jako odpadky na veřejnosti

Jak vybírali carovi nevěstu

Zvyk carských „smotrín“ (ruský obřad seznámení ženicha a jeho příbuzných s nevěstou) v Rusku existoval jen velmi krátce. Navzdory tomu se zapsal do historie a je často zobrazován v literatuře, filmu i výtvarném umění. Proto byly tyto události opředené spekulacemi a jen málokdo ví o skutečné podstatě věci. Jak tedy v Rusku probíhal rituál výběru nevěsty pro panovníka a podle jakých kritérií byla budoucí carevna vybírána?

Kapitoly z DNA-genealogie A. Kljosova 5

Hyperborea a nejstarší historie lidstva 2. Nové hypotézy

A nyní se můžeme vrátit ještě před Árie i Erbíny, dokonce i před jejich společného předka R1. Začněme tím, kde podle Kljosova vznikl Homo sapiens a kde a kdy hledat počátky anatomicky moderního člověka. 


ostrov Iony, Ochotské moře

Zapomeňme tedy na údajně starodávné lidové příběhy o životě na teplém severním pólu a znovu se podívejme na údaje a rozumné hypotézy, které máme skutečně k dispozici. Zvažme klimatická data a genealogická data DNA, protože tyto údaje dosud nebyly ve vědě spojeny do obecného konceptu. Co nám toto poznání může dát o původu lidstva?


Pokračovat ve čtení Kapitoly z DNA-genealogie A. Kljosova 5

CO VY NA TO? 6

Když jsem vloni vykopávala na zahrádce mrkev, poněkud mě překvapila s prominutím “vyblitá” barva několika kořenů. Že by v balírně pomíchali semínka? Ne ne! Strýček Gůgl mi vysvětlil, že to je kvůli dětem, které už prý oranžová barva nebaví a chtějí něco nového. Aha – řekla jsem si – že mě toto naprosto logické vysvětlení hned nenapadlo! Co bychom pro děti neudělali! A tak jsem statečně prověřovala chrup oním tuhým cosi, nejen bezbarvým ale i bez chuti, a zakazovala si nostalgickou vzpomínku na křehkou, sladkou, šťavnatou mrkvičku, kterou jsem tahala ze záhonů v dávných dobách, kdy jsme se ještě měli špatně.

Poučena tímto nezdarem jsem letos zjara velmi bedlivě vybírala semínka na nový záhon a důvěřivě sáhla po sáčku s názvem “Karotka”. Ano, to je to, co hledám. Už žádné nemilé překvapení, chci pěknou oranžovou mrkvičku plnou betakarotenu, co ho potřebují naše očička, abychom lépe do všeho viděli. Zasela jsem, zalévala, likvidovala slimáky a plela a jednotila a okopávala… A pak konečně nastal ten slavný den, kdy jsem šla sklízet zářivě oranžový lék plný karotenu. Toto mě čekalo:

Kapitoly z DNA-genealogie A. Kljosova 4

Hyperborea a nejstarší historie lidstva 1


Solovecký klášter, detail “hyperborejského” zdiva

Od čtenářů dostávám spoustu otázek o Hyperborei a vždy odpovídám, že se mýty nezabývám. Ve vědě není žádná Hyperborea. Minimálně ve vědě, v níž pracuji. Pohádky mě moc nezajímají, pokud si dělají nárok na vědecké využití, ale přitom tu neexistuje souvislost s realitou. A pokud neexistuje taková souvislost, pak je nemožné „ověřit pomocí algebry“ příběhy o letech Apolla ve voze taženém labutěmi do požehnané, Bohem vyvolené země za polárním kruhem, s úrodným podnebím, kde je teplo a nefoukají žádné „škodlivé“ větry, kde všichni lidé jsou šťastní a ozdobení květinami a klidně skočí do moře, když mají pocit, že by jejich život měl skončit.


Pokračovat ve čtení Kapitoly z DNA-genealogie A. Kljosova 4