Kapitoly z DNA-genealogie A. Kljosova 1

Letního volna jsem konečně mohla využít k tomu, co mě už delší dobu velmi zajímalo, ale k čemu se stále nedostávalo potřebného času – k bližšímu seznámení se s pracemi ruskoamerikého biochemika, hostujícího profesora Harvardské univerzity Anatolije Kljosova. Tento vědec stál u zrodu mladého vědního oboru stojícího na křižovatce historie a genetiky – DNA genealogie, která se snaží ryze exaktními metodami dopátrat toho, o čem napsali hory slov nejen historici, archeologové, antropologové, etnologové nebo lingvisti, ale i konspirátoři, ezoterici a amatérští badatelé všeho druhu – o historii Slovanů, o původu osídlení Evropy a o původu lidstva vůbec.
Ráda bych vám v několika článcích, které jsou výběrem z prací tohoto vědce, přinesla to, co mně připadalo pro běžné i méně běžné čtenáře nejzajímavější, s tím, že se budu pokud možno snažit vyhnout přílišné odbornosti, bez níž se samozřejmě tento obor neobejde. Stačí jen, když si zopakujete, co znamenají pojmy jako „haploskupina“, „chromozom Y“ (Y DNA) a „mitochondriální DNA“ (mtDNA).

Na úvod, abyste se snad nenechali odradit akademickým titulem tohoto vědce, vybírám citaci z Wikipedie:

…V roce 2008 začal propagovat tzv. „DNK-genealogii“, jejíž závěry ovšem majoritní vědeckou komunitou nejsou uznávány, na rozdíl od obecně uznávané vědecké disciplíny „genetické genealogie“.
…Ve své práci Kljosov vychází z obecně známých principů dědičnosti prostřednictvím chromozomu Y a mitochondriální DNA, na kterých je založena též genetická genealogie. Kljosov však při sledování historických migrací lidstva v některých ze svých 10 knih vydaných v letech 2010 až 2016 dochází k závěrům, které jsou v přímém protikladu s většinovým názorem vědců, že současný člověk pochází z Afriky. Podle Kljosova se naopak současný bílý člověk vyvinul na Sibiři a rychle rostoucí populace se odtud přibližně před 24 000 lety postupně rozšířila do celého světa, tedy i do Afriky. Sám Kljosov označuje svou „DNK-genealogii“ za „vlasteneckou vědu“, řada dalších vědců ji ovšem považuje za pseudovědu.

Takže je vám myslím jasné, s kým asi máme tu čest, a můžeme začít.

Jo… ještě optimistické motto:
Jsme potomci těch, kteří zázračně přežili bezpočet časů.


Co je DNA-genealogie?


DNA genealogie je nové vědní odvětví, které porovnává vzorce mutací v DNA současných lidí a našich dávných předků. Protože DNA je často zachována v kosterních pozůstatcích pravěkých lidí, tento přístup umožňuje porovnat vzorce mutací v průběhu staletí i tisíciletí. To nám zase poskytuje informace o tom, jak často se mutace vyskytují, že se postupně mění v průběhu staletí a tisíciletí, a tedy z hlediska času určují rychlost mutací na různých místech DNA. Jinými slovy, dává nám «molekulární nástroj» zaměřený na stanovení chronologie událostí v průběhu dávných dějin lidstva. Protože DNA je molekula, genealogie DNA se také nazývá «molekulární historie». (Klyosov, Anatole A. DNA Genealogy. Scientific Research Publishing, Inc., USA)

Zjednodušeně řečeno, a my u tohoto velmi zjednodušeného pohledu zůstaneme, Kljosov porovnává fosilní DNA nalezených lidských pozůstatků z nejrůznějších míst a historických období s DNA dnešních lidí a na základě zjištění, kdy a na jakých místech se určité geneticky příbuzné skupiny nacházely a nacházejí, kreslí pravděpodobnou mapu jejich původů a migrací. Tato mapa však boří mnohé oficiální představy o naší historii posledních několika desítek tisíc let, a tak pochopitelně naráží na hradbu oficiální vědy. My tady však tyto hradby nerespektujeme, ba co dím, s gustem je přelézáme, a tak mi dovolte vás v hrubých rysech seznámit s tvrzeními a objevy tohoto vědce.
Kljosov svoji teorii postavil na zkoumání výskytu haploskupin chromozomu Y lidské DNA. Proč zrovna jeho a ne obvyklejší mitochondriální DNA přenášené z matky na dceru, která je pro sledování historických populačních migrací využívána daleko častěji? Y-DNA se přenáší výhradně z otce na syna a Kljosov svoji volbu vysvětluje tím, že sleduje pohyb našich předků a ten, kdo řídil a řídí směry migrací, jsou především muži. Proto sleduje mužskou stopu chromozomu Y.
Přesnost Kljosovových tvrzení je natolik věrohodná, kolik genetického materiálu má možnost statisticky zpracovat. Z velké části ve svých výpočtech vychází z volně dostupných databází genetických testů, které si lidé nechávají soukromě dělat. V zemích, kde je zájemců o tyto testy více, jsou pak samozřejmě výsledky zpracování podle DNA genealogie přesnější. (To bohužel zrovna není případ našich zemí, kde tato „móda“ není tak rozšířená).

Migrační trasa haploskupiny R1a
Na stránkách Pěreformatu Kljosov zveřejnil v podobě dvou map grafické znázornění pravěkých migrací haploskupin R1a a R1b, tak jak k němu dospěl na základě nástrojů DNA genealogie. Jak ale hned upozorňuje, jedná se o pohled pracovní, prozatímní, protože s každým novým testem DNA se situace zpřesňuje.

Mapa migrace nositelů haploskupiny R1a (ve vysokém rozlišení zde)

překlad legendy:
1 – před 24 000 l. Vznik R1a mezi Altajem a Bajkalem.
2 – před 15 000 l. Přechod R1a přes území dnešního Sin-ťiangu
3 – před 15 000 l. Přechod R1a přes Tibetskou náhorní plošinu (nepřímé důkazy)
4 – před 13 000 l. Přechod R1a přes Íránské plató
5 – před 12 – 11 tisíci l. Přechod R1a přes Zakavkazsko (oblast jezera Urmija).
6 – před 10 – 9 tisíci l. Příchod R1a na Balkánský poloostrov.
7 – před 5 900 l. Rozšíření R1a na jihovýchodě Evropy.
8a – před 5 000 l. Vznik předků západních Slovanů R1a-Z645-M458 v Evropě.
8b – před 5 000 l. Vznik předků východních Slovanů R1a-Z645-Z280 v Evropě. Kultura šňůrové keramiky, před 4 600 lety, střed Evropy (dnešní Německo).
8c – před 5 000 l. Vznik Árijů R1a-Z645-Z93 v Evropě.
9 – před 4500 l. Příchod Árijů R1a-Z284 do Skandinávie.
10 – před 4500 l. Příchod na Ruskou rovinu R1a-Z645-Z280 (předků východních Slovanů), R1a-Z645-M458 (předků západních Slovanů, Faťjanovská kultura) a R1a-Z645-Z93 (jižních Árijů).
11 – před 4500 – 4000 l. Přechod jižních Árijů R1a-Z645-Z93 na podhůří Pamíru (dnešní Tádžikistán). Avestijští Árijové.
12 – před 4300 l. Příchod jižních Árijů R1a-Z645-Z93 na jižní Ural. Sintaštinská kultura.
13 – před 4300 – 3500 l. Přechod  R1a-Z645-Z280 a R1a-Z645-M458 do Pobaltí. Pobaltští Slované, Prusové, Esti
14 – před 4300 – 3500 l. Přechod R1a-Z645-Z280 a R1a-Z645-M458 na Balkán.
15 – před 4300 – 3500 l. Přechod R1a-Z645-Z280 a R1a-Z645-M458 do Adriatiky.
16 – před 4300 – 3500 l. Přechod R1a-Z645-Z280 a R1a-Z645-M458 do Paflagonie (jižní pobřeží Černého moře).
17 – před 4300 – 3500 l. Přechod  R1a-Z645-Z280 a R1a-Z645-M458 do Lídie (Malá Asie).
18 – před 4300 – 3500 l. Přechod R1a-Z645-Z280 a R1a-Z645-M458 do Tróje. Veneti.
19 – před 4000 l. Přechod jižních Árijů R1a-Z645-Z93 přes Kavkaz.
20 – před 4000 l. Přechod jižních Árijů R1a-Z645-Z93 do Malé Asie. Chetti.
21 – před 4000 l. Přechod jižních Árijů R1a-Z645-Z93 na Blízký východ (Sýrie). Mitannští Árijové.
22 – před 3800 – 3600 l. Jižní Árijové R1a-Z645-Z93. Sintaštinská kultura, Arkaim (dnešní název).
23 – před 3500 l. Příchod R1a-Z645-Z93 do Indie. Vyšší kasty Indie.
24 – před 3500 l. Přechod R1a-Z645-Z93 na Íránské plató. Avestijští Árijové.
25 – před 3200 l (po pádu Tróje) zajatí Trójané R1a-Z645-Z280 a R1a-Z645-M458 vyvezeni na sever Adriatiky (Venecia, Venedské jezero). Veneti.
26 – před 3200 l. Příchod Venetů (R1a-Z645-Z280 a R1a-Z645-M458) na sever Adriatiky. Illyrijci, Thrákové.
27 – před 3000 l. Příchod jižních Árijů R1a-Z645-Z93 na Zauralí, Altaj a do Mongolska. Kultura karasudská, tagarská, taštykská.
28 – před 3000 – 2500 l. Kultury skýtského kruhu na Altaji, doba železná.
29 – před 3000 l. Příchod jižních Árijů R1a-Z645-Z93 do Mongolska a severní Číny.
30 – před 3000 – 2500 l. Střední a západní Evropa (Rakousko). R1a-Z645-Z280 a R1a-Z645-M458. Raní Keltové.
31 – 789 – 1066 n. l. Útoky Vikingů na Anglii, Irsko a Skotsko.

Stručný komentář k mapě
Obyvatelstvo slovanských zemí patří ve velké většině k haploskupině R1a. Ta se podle Kljosova před 24 000 lety vydělila přes R1 z původní haploskupiny R, jejíž kolébku vidí před 36 000 lety pravděpodobně v jižní Sibiři; v oblasti mezi Altajem a jezerem Bajkal totiž byly nalezeny zatím nejstarší fosílie s touto DNA. O asi 4000 let později mutacemi z R1 vznikla i haploskupina R1b, o níž pohovoříme příště. (Data jsou průměrná – v průměru 144 let na snipovou mutaci, což vyplynulo z prostudování velkého množství materiálu – a jsou vypočtena podle počtu snipových mutací od současné doby k nevratné mutaci přisuzované haploskupině ve skupině 100 náhodně vybraných mužů s danou haploskupinou.)
O 9000 let později nachází – sice nepřímé – ale přesvědčivé stopy R1a v dnešní severozápadní Číně a na Íránském plató, o dalších 2000 let později v Íránu (tedy někdy v době Velkého kataklyzma) a o dalších tisíc let v Zakavkazsku. Následuje přesun přes Malou Asii (oficiální historie zde mluví o neolitické revoluci) a suchou nohou, protože hladina Černého moře byla ještě v tu dobu daleko nižší, na Balkán (že by příchod oněch slavných „neolitických zemědělců”?). Zde nalezené fosilní DNA haploskupiny R1a jsou staré 9 – 10 tisíc let (Staroevropská civilizace). Příslušníci haploskupiny R1a tedy podle Kljosova v Evropě žijí už minimálně deset tisíc let.
Před 5900 lety už jejich potomky známe pod jmény: na evropském kontinentu tak nacházíme Árije (R1a-Z645). Ti v průběhu dalšího tisíciletí osídlili značnou část území Evropy, a to jako jižní Árijové (R1a-Z645-Z93, Tripolská kultura), východní Praslované (R1a-Z645-Z280, předkové většiny dnešních Rusů) a západní Praslované (R1a-Z645-M458, tato haploskupina se vyskytuje i u dnešních obyvatel ČR a SR). Nejstarší společný předek této haploskupiny, který byl nalezen na území České republiky, tu žil již před 13 000 lety!

Před pěti tisíci lety pak dorazili do Evropy i nositelé bratrské haploskupiny R1b. A začalo to být napínavé…


autor: Vlabi
použité zdroje: http://pereformat.ru/2019/10/r1a-map/
Клёсов А. А.: ДНК-генеалогия славян: происхождение и история









0 0 hlasů
Hodnocení článku

Čtěte dál

PředchozíDalší
odebírat
Upozornit na
guest
20 Komentářů
Nejstarší
Nejnovější počtu hlasů
Inline Feedbacks
ukaž všechny komentáře
vojta
Host
vojta
17. 3. 2022 13:23

Mnohem vhodnější by bylo používat jednotné označení doby k přelomovému roku "0" , tzn. před naším letopočtem ( pro někoho "před kristem" ). Lépe se tak dají porovnávat časové grafy a osy s různými učebnicemi dějepisu a i historickými dokumenty. Zároveň je vhodné říct, kolik asi obyvatel měla tehdejší "evropa" a jak vlastně vypadala – byl tady Dogerland, pobřeží vypadalo jinak hlavně ve Středozemním moři a v Baltu, Černé moře bylo jen jezero, do kterého "na dohled od sebe" vtékaly Dunaj, Dněstr, Dněpr a Don ( Krym ještě nebyl poloostrov ) a podél řek se šířila civilizace R1a do různých směrů, podél Dunaje až k Labi a Rýnu.

Vlabi
Host
Vlabi
17. 3. 2022 13:23
Odpovědět  vojta

Vojto,
i mně by se víc líbilo datování ukotvené na roce 0, jsme na to vzděláni, ale Kljosov v tomto bodě trvá na přesném uvedení stáří nikoliv na kalendářní úmluvě.
O povrchu dávné Evropy pojednával článek Z historie Evropy 2 (https://myslenkyocemkoli.blogspot.com/2018/08/historie-evropy-2.html) a myslím, že nemá cenu to opakovat. A kolik obyvatel měla tehdy Evropa, bohužel nevím. Ty ano? Existují sice různé odhady, ale jsou to všechno čísla střílená od boku, o nichž podle mého názoru nemá cenu vůbec diskutovat. Jedná se přece o desetitisíce let a situace se zcela jistě velmi často měnila.

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:23

Velmi důležitý, ba někdy až klíčový, je také počet "otestovaných". V době, kdy jsem se o to více zajímal, byly počty otestovaných (mám na mysli historickou současnost) v jednotlivých zemích řádově desítky, maximálně na velké státy stovky. Kdybychom chtěli znát skutečný prapůvod našeho obyvatelstva, muselo by se hodnotit z pečlivě vybraného reprezentativního vzorku, jako je to podobně u různých dotazníkových anket, čili řádově pro zhruba přesnost plus minus cca 5 procent, tak to vychází tak na 1500 až 3000 – opakuji pečlivě vybraných a v žádném případě náhodných – obyvatel současného našeho území, ale na rozdíl od anket, třeba o politice se tu nedá předem hodnotit a "nastavit" různorodost a vyváženost reprezentativního vzorku. Čím více, tím větší přesnost, ale ta přesnost pak roste docela pomalu. To jsou zákony matematiky a statistiky.
Vzorky, které jsou z minulosti, jsou se zvětšujícím se odstupem času skutečně více náhodné, kdy vlastně málokdy se dá předpokládat kdo, co a jak. Také těch vzorků z určitého období zcela samozřejmě bývá podstatně méně. Také určení doby "vzniku" vzorku je, nebo může být, docela nepřesné, protože se občas objevují pochyby o podstatě současného určování stáří nálezů čili datování, takže se pak může stát, že při nesprávném odebírání vzorku, nebo vyhodnocení údajů, či kontaminaci, se stane i neúmyslný omyl, který se pak ale může "táhnout" docela dlouho. Není od věci si připomenout z Cimermana, kdy se uvádí v jedné hře:
Touto metodou zjistil – tedy pokud jsou to Cimrmanovy boty – že se tak stalo na podzim roku 1906, plus mínus dvě stě let.

Tím nechci v absolutně žádném případě snižovat informační hodnotu článku, jen chci upozornit na určitá úskalí takového průzkumu i v současnosti. Je to plně samozřejmé, vždyť všechno ve vědě se musí rozvíjet zkušenostmi, opakováním a pokusy. A od doby, kdy mne to muselo z určitých hledisek zajímat, se v tomto oboru rozhodně postoupilo vpřed.

Bedřich

Vlabi
Host
Vlabi
17. 3. 2022 13:23
Odpovědět  Anonymní

Jen bych upřesnila, že stáří "vzorku" se v DNA genealogii nezjišťuje radiokarbonovou metodou, která, jak správně naznačuješ, může mít jistá úskalí, ale vypočítává se podle počtu mutací. Jedná se tedy o zcela odlišnou metodu.

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:23
Odpovědět  Anonymní

Nemám v tomto případě na mysli stáří vzorku DNA, ale "okolního" materiálu.
Bedřich

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:23
Odpovědět  Anonymní

Kljosov v roce 2019 uvedl, že jeho databáze čítá již milion vzorků a trasy pohybu haploskupin se jen víc potvrzují. Abys zjistil, že moře je slané, nepotřebuješ jej vypít hektolitry.

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:23
Odpovědět  Anonymní

Jestli jsem to pochopil správně, což rozhodně není jisté, protože DNA a vše okolo je pro mne trochu vyššídívčí, tak počet mutací DNA předaných z otce na syna každým rokem přibude o 2. Každých asi 17let života otce se zdvojnásobí. Stručně řečeno, čím mladší otec, tím vejce vejci, asi? Nebo spíše syn se rovná otci v době početí, nikoliv v době jeho mládí?
Mutace DNA jsou zapříčiněny UV zářením – čím víc se otec opaluje na solárku, tím může mít víc mutací?
Pokud nechodí na solárko, tak má teoreticky ty 2 mutace/rok. Což bych ještě bral tak těch posledních 500let bez celokatastrof.
Planetární katastrofa, což teoreticky může být i z 540 n.l. nebo i Santoriny ve Středozemi před 3500tis. lety(údajně), může změnit poměr prvků v atmosféře, změnit sílu a aktivitu mag.pole Země, i dobu oběhu okolo Slunka, tedy vzdálenost od něj a tudíž i dopad UV, myslím. Stejně tak i "atomové války bohů", po kterých byly údajně nalezeny stopy po Zemi. To, že atomovky mění mutace DNA, je myslím taky nějak doloženo.
Což je podle mne ve finále asi stejné jako s radiokarbonem? Myslím…

Tím ani já nechci nijak shazovat tenhle výzkum, naopak, velmi mne zaujal a děkuji za překlad. Jen asi stejně krkolomně jako Bedřich poukazuji, že ty směry bych bral, jen letopočty a časové intervaly můžou být poněkud jinak:-)
Protože ty popisované tisíce let mohou být třeba jen desetinou toho období….
nenimito

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:23
Odpovědět  Anonymní

Pokud se bavíme o minulosti, tak to, že je moře slané, neznamená, že je slané odjaktěživa. Pokud připustíme, že se Země rozpíná, a pokud byla Pangea "malou Zemí" a byla celá pod prvotním "mořem", zřejmě sladkovodním, nikoliv oceány. A teprve až později se roztržením pevnin rozlila do oceánu a stále voda přibývá, jak se rozšiřuje – nabývá, tak sopečnou činností se do moří i oceánů teprve dostala sůl. Myslím:-)
Jen jde o to kdy skutečně se Pangea s prvotním sladkovodním mořem začala trhat a soptit, a taky proč…
nenimito

Vlabi
Host
Vlabi
17. 3. 2022 13:23
Odpovědět  Anonymní

nenimito,
nevím, jak jsi to myslel s těmi počty mutací, ale napočítal jsi jich nějak moc. Každý nositel haploskupiny mutace nevytvoří, ty vznikají jen jednou za čas. A Kljosov na základ obrovského množství prostudovaných vzorků spočítal, že se tak děje PRůMĚRNĚ jednou za 144 let. Haploskupina R1a jich do současnosti vytvořila 157, vznikla tedy podle autora přibližně před 22 600 lety.

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:23
Odpovědět  Anonymní

Mno, psal jsem něco o vyššídívčí…
Ale i tenhle časový údaj musel vypočítat z nějakého časového období vztažený k nějaké časové události, která s DNA nesouvisí? Asi stejně jako určili radiokarbon z nějakýho kusu dřeva, o kterém si mysleli, že je určitě nějak starý(2500let?)a od toho se odvíjí celá ta radiokarbon metoda určování.
Zřejmě jde o to, co je mutace a co mutace:-) Asi není mutace jako mutace…
https://www.extrastory.cz/sokujici-objev-siri-se-geneticke-mutace-mezi-lidmi-rodi-se-nova-rasa-x-menu.html
Ale jinak se těším na pokračování:-)
nenimito

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:23
Odpovědět  Anonymní

Počítaní časového období nesouvisí s radiokarbonovou metodou. Když víme, kolik mutací proběhlo a víme jak často se tvoří, podle jejich počtu můžeme datovat dobu jejich vzniku. U R1a jich je cca 1000, mutace se vyskytují 1 za 25 let, to znamená, že předek s první R1a je 25 tisíc let starý. Podle konkrétní mutace, (každá dostává své označení např. Z645) můžeme určit ze které doby a místa předek pochází.

vojta
Host
vojta
17. 3. 2022 13:23

pokud jde o počty vzorků, na západě je častější, že si lidé nechají zjistit svůj původ a případné blízké rozborem DNA. U nás se dá také za úplatu nechat si zjistit svou hplsk chrY a případné přesnější subklady a původ svých předků. Jě jsem si to nachal zjistit v rámci projektu GENEBAZE ( genebaze.cz ) a můžu se poctivě hlásit k hplsk R1a. V tomto projektu už mají také několik tisíc rozborů, takže by k celkovému obrazu ČR mohli přispět. Jde o to, jestli to někdo eviduje. Jinak podíl R1a v naší společnosti bude stoupat. To souvisí s příchodem pracujících z východu, což je pro naše hospodářství nevyhnutelné a nikdo to nezastaví.

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:23

Trochu jsi vedle. Kljosov nezkoumá celou DNA, ale jenom chromozom Y. U něj probíhají mutace v průměru 1 za generaci tj. přibližně 25 let. Haploskupina R1a jich má cca tisíc.

vojta
Host
vojta
17. 3. 2022 13:23
Odpovědět  Anonymní

v příspěvku píšu o "zjištění hplsk chrY" což je chromozom Y, nejde o přečtení celé DNA. A těch mutací má R1a skutečně kolem 1000, ale rozložené v průběhu věků, zhruba za 25000 let existence R1a. Naprostá většina z nich se už dnes nevyskytuje. Naše současné mutace jsou pokračováním mutace Z645. Většinou se podle nich dá určit vlna osídlení – odkdy jsou vaši předkové v určité oblasti.

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:23

Vlabi, mutací R1a je kolem tisíc. Máš to přece v článku, máš tam uvedenou mutaci Z645. Toto je značka mutace.

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:23
Odpovědět  Anonymní

Třeba je někdo spočítá:-)
https://isogg.org/tree/ISOGG_HapgrpR.html
nenimito

Vlabi
Host
Vlabi
17. 3. 2022 13:23
Odpovědět  Anonymní

Genealogie pracuje s různými druhy mutací. V našem případě, kdy je řeč o dlouhých časových úsecích, jsou to tzv. snipové mutace (SNP), které jsou v rámci DNA nevratné. Podle výpočtů Kljosova jich haploskupina R1a do současnosti vytvořila 157 (poslední údaj je z podzimu loňského roku).

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:23

Viděl jsem, že můj příspěvek nebyl tak docela pochopen, přesněji byl "uchopen" za jednu "paži", uváděl jsem to, co jsem věděl především v době, kdy jsem se tím – byť okrajově – byl nucen zabývat nějakou dobu – proto nyní uvádím odkaz na článek, který přeložit bohužel nemám čas, ale je tam ukázáno v kostce to, co mám na mysli. Ne, že bych se vším z onoho článku souhlasil, na to znám – bohužel – subjektivitu přístupu jednotlivých vědců či "soupeřících skupin" ve vědě až moc dobře. A rozhodně netvrdím nic o žádné lživědě, jak je v odkazu. Jen je tam přehledněji vyčteno, co se dá eventuálně vytýkat. Jen a proto ten odkaz uvádím.
Odkaz: https://pandoraopen.ru/2020-05-06/fatalnye-promaxi-dnk-genealogii-klesova/

Chtěl jsem především poukázat např. na to, že DNA výzkumy jsou relativně mladá disciplína, která má svoje úskalí a také své zákeřnosti. Nemůžete počítat, jak se mnozí domnívají, že stejná DNA (přesněji onen "kousíček" který určuje haploskupinu) čím dále do minulosti neznamená až takovou jednoznačnost příbuznosti (vzdáleného prapředka logicky samozřejmě neodmítám), jak by se mohlo na první pohled zdát (na rozdíl např. od dnešního určování otcovství). Mimochodem, tohle mne tenkráte nejvíce zajímalo. Etnologie zná pojem rod, což znamená skupinu lidí se společným "známým" předkem, kteří žijí – jednoduše řečeno – "kolem sebe na určitém "malém" území delší období, ale tento pojem nelze automaticky přenášet do výzkumu DNA, protože tito lidé přesto nemusí mít všichni stejnou haploskupinu v tom směru, jak je zkoumána.
Možná si někdo přesněji vzpomene, jak před několika lety proběhla tiskem zpráva, že část mužů má za předka Čingischána …
Odkaz:https://zoommagazin.iprima.cz/zajimavosti/kazdy-dvousty-muz-je-potomkem-cingischana-priblizne

Mimo článek, ale nedá mi to:https://zoommagazin.iprima.cz/po-stopach-historie/cingischan-temer-znicil-evropu-kvuli-oteplovani
Šílené souvislosti, ne?

Jinak znám některé Kljosovovy (Клёсов) práce, jsou dobré, ale ne všemu se dá jednoznačně bez prověřování, věřit. Ale vidím, že musím dodat, že nikde neuvádím, že by se mu nedalo věřit. Po Slovany by jeho práce dokonce byly velmi dobré, ale je nutné mít kritické myšlení a aspoň si uvědomit záludnosti dané problematiky. Tohle mi pomáhalo velmi dobře celý dosavadní pracovní život. Ostatně, přepisování historie bylo už zcela určitě tolik (a nejen to o čem "víme"), že se nechce – aspoň mně – občas ani vzít do ruky nějakou historickou práci. A právě kvůli tomu přepisování je nutné si umět udržet kritické myšlení a zdravý skepticismus, protože jak jsem přesvědčen, tak minulost Slovanů zvláště byla slavná a epická. Protože jsem přesvědčen, že Slované, to je onen "mystický" "bílý muž". A proto jsem opatrnější a kritičtější než u jiných historií, protože nač nahrazovat jedno, "stejným" druhým "opačným"?
Ještě jednou, za uvedený článek jsem velmi rád, právě proto sem chodím, těším se na další část překladu a výběru.
Slovanům zdar
Bedřich

Vlabi
Host
Vlabi
17. 3. 2022 13:23
Odpovědět  Anonymní

Bedřichu,
díky za tvůj příspěvek. Přesně tohle jsem totiž měla na mysli: než se pro nějakou teorii nadchnu, nebo ji naopak odmítnu, chci se o ní dozvědět víc, a jsem moc ráda, že na tomto blogu je hodně lidí, kteří se nebojí říct "nevím, ale budu o tom přemýšlet", než aby věc povýšeně šmahem hodili do stoupy.