Z HISTORIE EVROPY 9


Doba antiky je často vnímána jako čas Řeků, Etrusků a Římanů. Jakoby tu před nimi nikdo nebyl a všechno to úžasné, o čem vyprávějí encyklopedie i učebnice, bylo jen jejich dílem. Kdo však tato území obýval před jejich vpádem, kdo tu byl původním obyvatelstvem, z koho si noví páni učinili své otroky, z jejichž práce, talentů a znalostí pak žili? 
Podívejme se tedy, z jakého podhoubí vyrostla kultura, která se, jak se obvykle traduje, stala základem evropské civilizace.

Antická Itálie – co prozradilo písmo

Hudebníci – detail fresky z etruské Hrobky s leopardy, Monterozzi u Tarquinií, zdroj 



Pokračovat ve čtení Z HISTORIE EVROPY 9

Umíš diskutovat?

Z mého úhlu pohledu diskuze pod články na internetu v 90%, ale spíše ještě častěji, nejsou diskuzemi jako takovými a obecně z povahy současného do debat zasahujícího člověka vlastně ani diskuzemi býti nemohou. 

Nejprve, co diskuze vlastně je?
Udává se, že “je věcný rozhovor několika osob nad určitým tématem, jehož cílem není rozhodovat, nýbrž věc pečlivě rozebrat z různých stránek, shromáždit argumenty a případně připravit půdu pro racionální rozhodnutí”
Už si ani nepamatuji, kdy jsem někde na internetu zaznamenal diskuzi, která by takovou diskuzí opravdu byla. V reálu, kdy jde o hovor mezi čtyřma a více očima, může být situace o ždibec lepší, ale na internetu, kde se účastníci téměř výhradně osobně neznají a vystupují v anonymitě, je to bída.
Jde o to, že v tomto virtuálním prostředí se diskuzí (aspoň to tak vnímám) zúčastňují především a téměř výhradně ti, kteří diskutovat ve skutečnosti nechtějí. Často si toho ani nejsou přímo vědomi nebo si to nechtějí přiznat. Do tzv. diskuze přispívají hlavně ti, kteří se směrem, kterým se ubírá, cítí ohroženi, protože téma odporuje jejich přesvědčení, jejich světonázoru a vstupem do diskuze chtějí své vidění světa obhajovat. Nebo naopak do diskuze přispívají, jak já říkám, přitakávači, kteří s daným tématem souzní a buď z radosti nebo ze skryté obavy se svojí podporou v diskuzi snaží svůj světonázor podpořit. Pak se tvoří skupiny lidí, které by se z jistého pohledu daly označit sektami.

Pokračovat ve čtení Umíš diskutovat?

Slovenský Tutanchamon

V roce 2005 byla při výkopových pracích na stavbě průmyslové zóny v Popradu objevena hrobka takzvaného „prince“ ze IV. století n. l. Bohaté pohřebiště urozeného muže bylo už ve starověku vykradené, ale i tak dochované artefakty a tělesné pozůstatky velmože již celých 14 let poskytují současným vědcům práci a pravidelně přinášejí nová překvapení.

3D vizualizace pravděpodobného původního stavu vnitřní komory hrobky, zdroj



Pokračovat ve čtení Slovenský Tutanchamon

Trolling na internetu – příčina fenoménu

Troll je v internetovém slangu účastník online diskusních fór, chatů či blogů, který začíná hádky, provokuje čtenáře na internetu a rozsévá neshody tím, že zveřejňuje záměrně provokativní, urážlivé nebo irelevantní příspěvky k citlivým tématům. Jeho cílem je vyprovokovat ostatní uživatele k emotivní odezvě nebo jinak narušit normální, věcnou diskusi a odklonit se od tématu debaty…
Činnost trollů neunikla ani sociálním inženýrům. Tak se stává, že je troll placeným, nebo i dobro-volným (z přesvědčení) spolupracovníkem nějaké agentury a jejich činnost bývá za účelem dosažení nějakého cíle koordinována. (Wikipedie)

Že existují jisté agentury, které si trolly platí, aby určitým směrem formovali internetový prostor, všichni dobře víme. Podívejme se však na osobnost trolla nejen z hlediska jeho pokřivené morálky, ale i z hlediska očividně narušené psychiky, jak o tom na své facebookové stránce píše psycholožka Olja Latuněnko.



Pokračovat ve čtení Trolling na internetu – příčina fenoménu

Rozumné rodičovství podle rad neurovědkyně

Mnoho dnešních rodičů je doslova posedlých vývojem svých dětí. Podsouvají svým ratolestem různé rozvíjející hry, téměř od batolecího věku je zapisují do všemožných kroužků a jsou pevně přesvědčeni, že takto svým dětem poskytují pro život nepopiratelné výhody.
Něco úplně jiného si však myslí známá ruská psycholingvistka a neurobioložka, profesorka Státní univerzity v Petrohradě, Taťána Černigovská, s jejímiž myšlenkami jsme se mohli seznámit již v jednom z předchozích článků.


Ve své přednášce „Jak naučit mozek učit se“ vysvětluje, že není tak důležité krmit dítě znalostmi, ale především ho naučit, jak správně mozek používat. Jinými slovy, naučit ho učit se!



Pokračovat ve čtení Rozumné rodičovství podle rad neurovědkyně

Por-Bažin – Tuvanské Benátky


V Tuvinské republice, která se nachází nedaleko rusko-mongolské hranice, se v horách, v nadmořské výšce 1300 metrů, skrývá jezero Tere-chol. V 17. století objevil slavný tvůrce map Sibiře Semjon Remezov na ostrově uprostřed tohoto jezera ruiny monumentální pevnosti. V poznámce na své mapě k tomu pak uvedl: „Město je staré, kamenné, dvě stěny jsou neporušené, dvě se zhroutily, ale co je to za město, nevím.“ Místní obyvatelé nazývají pevnost na ostrově „Por-Bažin“ (v tuvánském jazyce „hliněný dům“).



Pokračovat ve čtení Por-Bažin – Tuvanské Benátky