Z HISTORIE EVROPY 8


Kdo stál u zrodu antického Řecka
Antické kultury Středomoří se zformovaly na územích, kam od 4. tisíciletí směřovaly migrující kmeny v období velkého stěhování národů doby bronzové z oblasti kolem středního Dunaje. Časově na sebe sice navazovaly, ale vytvořily se na rozdílných etnokulturních základech a měly tedy poněkud odlišný charakter.
Počátky toho, čemu se dnes říká antika, hledejme v egejské oblasti.

vlevo ostrov Keros s ostrůvkem Dhaskalio a soška hráče na harfu z období Kykladské civilizace


Antické Řecko se začalo formovat dávno předtím, než tato civilizace dostala své jméno. Civilizačně-kulturní etapy v egejské oblasti se kryjí s příchodem migračních vln z východní Evropy. V té první v období let 3800 – 3600 př. n. l. přišli Pelasgové. Prošli Balkánem, pobyli na Peloponésu a část se jich také rozptýlila po ostrovech v Egejském moři. Pelasgy někteří historici uvádějí jako nejstarší a nejvýznamnější z nám známých kmenů na řecké půdě, přesto oficiální údaje o tom, že by právě toto společenství, jež dorazilo z východní Evropy, bylo zakladatelem antického Řecka, nenajdete.

V té době se zde, na množství velkých i docela malých ostrovů v Egejském moři zformovala první z antických civilizací – Kykladská. Stojí poněkud ve stínu svých slavnějších následovkyň, protože o ní dosud nebylo příliš mnoho informací. Víme jen, že existovala úžasných tisíc let, že její nositelé se jako jedni z prvních zabývali metalurgií, obchodem a byli výborní mořeplavci (aby ne, když to byla ostrovní civilizace). A hlavně se všude uvádí, že vyráběli podivné bílé sošky: stylizované, velmi jednoduché, bez očí, bez uší, jaké byste viděli spíše na výstavě Constantina Brâncușiho či Henryho Moora v moderních galeriích. Přesto jsou staré více jak čtyři tisíce let.
  

V těsné blízkosti jednoho z kykladských ostrovů v Egejském moři, Kerose, leží malý pustý ostrůvek Daskalio. Kdysi, než stoupla hladina moře, byl součástí svého většího souseda. A právě Daskalio je v posledních letech předmětem intenzivního archeologického výzkumu. V rámci společného projektu University of Cambridge, Evhorate of Antiquities of Cyclades a Kyperského institutu zde byly v několika vlnách provedeny archeologické vykopávky. 
Ostrůvek má zajímavý tvar: při pohledu z určitého úhlu to je pyramida. Jak archeologové v průběhu prací zjistili, tohoto tvaru se jí dostalo umělými zásahy, kdy po jejím obvodu byly vytvořeny dlouhé terasy, díky nimž se z Daskalia stala stupňovitá pyramida. Mimochodem orientovaná k předchozímu severnímu pólu v Grónsku, není tedy divu, že zub času je na ní dost patrný.
Na těchto terasách byly vybudovány domy, zjevně stavěné podle jasného, předem stanoveného projektu: pod nimi ve skále, ale také v jejich stěnách byl rozveden sofistikovaný systém drenáže, signalizující, že architektura byla víceúčelová a pečlivě naplánovaná předem. Jeho přesná funkce archeologům není dosud jasná. Přiváděl pitnou vodu, nebo odváděl vodu použitou? Kdo však navštívil bosenskou Pyramidu Měsíce, si jistě připomene, že cirkulace vody uvnitř takovéhoto objektu plnila zcela jiný speciální úkol.
Kromě budov, některých i dvoupodlažních, byly terasy propojeny důmyslně rozmístěnými schodišti postavenými stejně jako většina budov v Dhaskaliu z kvalitního mramoru; těžil se na několik kilometrů vzdáleném Naxosu, protože na Kerosu se takový kámen nenachází.

Zkuste si to jen představit: zářící, bílá pyramida vystupující z moře a na jejích šesti terasách se tyčí souvislé řady mramorových staveb. Celý ostrov je téměř zcela pokryt jedinečnými monumentálními strukturami jasně bílého mramoru.  A všemu vévodí impozantní schodiště z bílého kamene až na vrchol pyramidy…
Přímo to vidím!

zdroj 
zdroj 

zdroj

zdroj 

Dnes liduprázdný ostrov Keros byl v dávných dobách hustě osídlený a z hlediska potravin jistě těžko soběstačný, závisel tedy na rozvinutém obchodu. Archeologům se tu podařilo objevit velké množství dílen na zpracování kovů včetně zbytků olověných nástrojů (samozřejmě i mědi a bronzu). Mezi nejdůležitější nálezy patřila zařízení pro lití bronzových seker a dlát, stejně jako dýk a hrotů kopí. Průzkum však sotva začal, takže další překvapení nejsou vyloučená.
Na západním svahu ostrova Keros, v regionu Kavos těsně sousedícím s ostrůvkem Daskalio, s nímž byl v dávných dobách spojen souší a impozantním schodištěm vzhůru na pyramidu, byly nalezeny základy pravěké svatyně

archeologický průzkum pozůstatků jedné z budov svatyně v regionu Kavos

Zde bylo – patrně rituálně – uloženo několik stovek fragmentů výše zmíněných bílých mramorových sošek. Zajímavé je, že ani z tohoto obrovského množství úlomků se nepodařilo dát dohromady jedinou kompletní figurku. Vysvětlení můžeme nalézt v tom, že z jakýchsi rituálních důvodů byly původní artefakty, vytvořené na jiných kykladských ostrovech, následně rozpůleny, přičemž jedna část zůstala na původním místě a druhá cestovala do svatyně v Kavosu. Má se tedy za to, že ostrov-pyramida byl náboženským centrem; sem připlouvali poutníci z širokého okolí, aby zde pochovávali malé sochy jako oběti neznámým božstvům. Identita bohů, kteří zde byli uctíváni, však není známa. Tým archeologů se shoduje, že malý ostrov Daskalio byl „námořní svatyní, která se zdá být nejstarší svého druhu na světě“.

Komplex je starý zhruba 4 600 let a stál tu už v době, kdy v sumerském Uruku pobýval král Gilgameš a faraon Cheops si – tedy alespoň podle oficiální historie – nechával stavět svou velkolepou hrobku. Narozdíl od těchto vladařů však téměř nic nevíme o ostrově Keros, který byl pravděpodobně také důležitým centrem, a to pro celé Kyklady. Proč?
Toto zjevně důležité osídlení vzkvétalo podle radiometrických datování během rané doby bronzové. Přitom probíhající vykopávky na Daskaliu odhalují vyspělou městskou architekturu zcela odlišnou od jakékoli jiné tohoto období; celý areál potvrzuje existenci jednotného architektonického řešení i centrální mechanismus pro navrhování a realizaci stavebního programu, který lze srovnávat snad pouze s Knossosem na Krétě. Jenže ten se stavěl až téměř o tisíc let později. A tisíc let není málo: pro názornost si srovnejme románské stavby a současnou Moskvu:


Takový obrovský komplex vyžadoval nepředstavitelné množství manuální práce a promyšlenou organizaci, počínaje dopravou mramoru z lomů na Naxosu. Odhaduje se, že k přepravě bylo třeba nejméně 3 500 plaveb s mnohatunovým nákladem mramoru. To naznačuje, že tvůrci komplexu byli nejen velcí architekti, ale stejně vynikající námořníci a stavitelé lodí.
Obrovský rozsah požadované práce dává tušit silný a sjednocený stát nebo ligu menších politických subjektů. Je tedy docela pravděpodobné, že toto místo bylo prvním helénským státem v historii. Inženýrství, složitost organizace, stavba lodí a kovoobrábění potřebné k dosažení vybudování takového místa naznačují, že tato civilizace byla už v době stavby vysoce pokročilá, že už předtím existovala a vyvíjela se minimálně stovky let. Je tedy jasné, že tito velmi dávní „pre-Řekové“ byli organizačně, technicky a politicky mnohem pokročilejší, než jsme se dosud domnívali. A to také naznačuje, že nikoli Kréta, ale Kyklady jsou pravděpodobně tou skutečnou kolébkou helénské civilizace.

Ale popojedeme.
V první polovině 3. tisíciletí př. n. l. došlo na evropském kontinentu k náhlému ochlazení a právě to se pravděpodobně stalo příčinou, že se k jihu vydaly další migrační vlny, v nichž byly kmeny, které do té doby obývaly střed a východ Evropy. Po Pelascích (Kykladská kultura), kteří na cestu za sluncem vyšli už o tisíc let dříve, vyrazili v této vlně Minojci (2800 – 2500 př. n. l. krétskominojská kultura) a ti posléze na Krétě vytvořili Minojskou civilizaci, o níž nám chytrá Wikipedie tvrdí, že byla první civilizací v Evropě. No, nebudeme se hádat, víme o tom už své. Jelikož jsme se Minojci zabývali podrobněji v článku Zánik Minojské civilizace, přejdeme je jen konstatováním, že i to byl další z impulzů, které později vedly ke vzniku antického Řecka. 

V době, kdy Pelasgové a Minojci žili na řeckém poloostrově, na ostrovech v Egejském moři, ale i na západním pobřeží Anatolie již tak dlouho, že byli pokládáni za domorodé obyvatelstvo, dorazili v období 2200 – 1900 př. n. l. od severu ještě nositelé šňůrové keramiky, tedy rovněž původně protoslovanské kmeny – Veneti a Heléni (Achájové, Ionové, Dórové a Aiolové). A na tomto místě připomínám, co zde bylo již dříve řečeno, že totiž v době svého příchodu Heléni uctívali stejná božstva jako Árijci (Varunu, Indru, Mitru). Příbuznost těchto kmenů je tedy nesporná a máme tu dost jasnou představu o tom, kdo se zasloužil o onu pověstnou kolébku evropské civilizace, tedy kde, u kterých starověkých kmenů hledat kořeny tolik oslavované antiky.

Achájové vytvořili další centrum počátků řecké civilizace – Mykénskou kulturu. Mykéňané využili oslabení Minojců po katastrofě na Krétě, ostrov obsadili a zbytky říše začlenili do svého panství, čímž jejich vliv mnohonásobně vzrostl a po Minojcích se na nějakou dobu stali vládci vod Středomoří. Pod jejich přímým vlivem bylo území od Tróje na východě až po Sicílii a jižní pobřeží Apeninského poloostrova na západě. Mykénskou keramiku však archeologové nalezli i na Britských ostrovech. 

ruiny Mykén, zdroj 

Hlavní město Mykény vybudované v horách Peloponéského poloostrova představuje oproti vznosným krétským palácům architekturu zcela opačného typu – těžkopádné stavby pevnostního charakteru s mohutným opevněním z tzv. kyklopského zdiva. Jednotlivé vápencové balvany váží i několik tun a některé dokonce dosahují délky 3 metry. A můžeme se stejně jako v mnoha jiných případech ptát: Jak to proboha stavěli? 

Lví brána v Mykénách, zdroj 

V mykénských hrobech našel Schliemann, který zde prováděl první vykopávky, obrovské množství zlata a dalších cenností. Pověstná je například takzvaná Agamemnonova posmrtná maska. 

A tohoto mykénského krále asi budete znát. Jeho bratr Menealos totiž udělal tu chybu, že se oženil s krásnou Helenou. A zrovna tu a k tomu ještě královskou pokladnici mu ukradl trojský princ Paris. A tak měl mykénský král výbornou záminku vypadnout z domu a dobýt si vojenské slávy. Jak to však dopadlo s ním i s Trójou asi budete znát. 
Ale to už jsme v roce 1185 př. n. l. Nedlouho po porážce Tróje zanikla i Mykénská kultura; oficiálně se uvádí, že byla smetena Dóry přicházejícími od severu, ale podle posledních výzkumů mohla být na vině i vlna katastrofálních zemětřesení. Města byla zdevastována vlivem seismických otřesů, ale protože v jejich troskách bylo nalezeno jen velmi málo kosterních pozůstatků, je zřejmé, že obyvatelé města opustili ještě dříve, než k zemětřesením došlo. Ať tak či onak – zmizeli a jejich města se zhroutila. 
A tím skončila i egejská doba bronzová.

Podle nedávných genetických výzkumů k sobě měli staří Mykéňané a Mínojci velmi blízko a potvrzují tedy to, že na řecké území přišly sice v různou dobu, ale ze stejných oblastí. Obě etnika nesla geny pro hnědé oči i vlasy, což dokládají i fresky a malby na keramice obou kultur. Mykéňané si však uchovali větší podíl DNA od svých severských předků pocházejících z východní Evropy případně Sibiře. Dnešní Řekové jsou potomky především těchto dvou etnik, mají však v sobě i významný podíl genů obyvatel Anatolie. 
O původu obyvatel celé egejské oblasti mnohé napoví i nalezené nápisy. Potvrzují, že například v Tróji se minimálně od roku 2500. př. n. l. až do konce 12. st. př. n. l. psalo podobným písmem – a tedy i hovořilo podobným jazykem – jako na Krétě a v pevninském Řecku. Jak píše Homér ve své Illiadě, Achajci si s Trójany dobře rozuměli. Ti všichni tedy pocházeli z těchže slovanských území.

A zmiňme ještě jedno společenství, které přidalo svou trošku do mlýna ve formování antického Řecka: původně bezvýznamné Makedonské království rozkládající se v hornaté severní části řeckého území. Po té, co v jeho čele stanul ambiciozní Filip II. Makedonský, který nejprve dokázal sjednotit svou rozhádanou aristokracii a potom i řecké městské státy, vytvořilo prostor pro vznik slavného helénistického světa. Filipovým velkým cílem bylo podmanit si Perskou říši a k tomu také směřovalo veškeré jeho úsilí. Nezdařilo se však: dříve než dokázal vyrazit se shromážděnou armádou na východ, byl zavražděn. Velký královský sen vyplnil až jeho syn Alexandr, zvaný Veliký. A že neporazil jen Persii, ale posunul hranice antického Řecka podstatně dál, o tom svědčí tato mapa:


Kdo vlastně byli ti Makedonci? Oficiální historie o nich říká, že na území dnešního Řecka přišli spolu s Dóry ve 12. st. př. n. l. To by znamenalo, že i oni patřili ke kmenům žijícím ve střední a východní Evropě, a tedy ke Slovanům. Protože však Makedonské království sousedilo s Thráky, Ilyry a Frygy, s nimiž je navíc vázaly i čilé styky, do značné míry se s těmito etniky promísili. Obzvlášť pro ně tedy platí, že typickým znakem řecké i římské antické společnosti je pohyb migrujících skupin a vznik nových společenství syntézou více etnik a kultur.

Co ještě říci ke starému Řecku? Alexandrem dosáhla tato kultura svého vrcholu. Aby si obrovská získaná území udržela, musela už jen bojovat a bojovat a zase bojovat. S Peršany, s Kartáginci, s Římany a když zrovna nebyl žádný nepřítel na obzoru, tak alespoň mezi sebou. Války, které jsou nesporným hybatelem historie, zahýbaly i s historií Řecka. Ale o těch si můžete přečíst v kdejaké encyklopedii. Místo toho si shrneme, co zajímá nás:

Řecká antická civilizace vznikla syntézou vícerých etnických, jazykových a kulturních prvků. Je typickým příkladem prolínající formy, při níž syntézou rozličných etnik (východo- a středoevropských s maloazijskými a severoafrickými) vzniklo nové společenství – společenství antického Řecka. Formovalo se na rozhraní Evropy a Asie a absorbovalo podněty ze všech stran. Řecké obyvatelstvo se vyprofilovalo z rozličných evropských, tráckých, maloasijských, středomořských i afrických etnických skupin, mezi nimiž vedoucí, dominantní postavení udržel evropský substrát. (V. Timura, Dávnoveká Európa)


– pokračování –

zdroje:
V. Timura: Dávnoveká Európa



poznámka:
K doplnění zde probíraného tématu poslal nenimito svůj “pohled z druhé strany barikády” inspirovaný středověkým tiskem Kroniky trojánské. Jeho text si můžete stáhnou v rubrice “Ke stažení”.

0 0 hlasů
Hodnocení článku

Čtěte dál

PředchozíDalší
odebírat
Upozornit na
guest
20 Komentářů
Nejstarší
Nejnovější počtu hlasů
Inline Feedbacks
ukaž všechny komentáře
Rudolf
Host
Rudolf
17. 3. 2022 13:28

Vždy mne zajímalo proč ony prvotní civilizace využívaly zrovna ostrovy. Bylo to snad z důvodu bezpečnosti? Nebo že by se ta uzemí stala ostrovy až později?

Vlabi
Host
Vlabi
17. 3. 2022 13:28
Odpovědět  Rudolf

Rudolfe,
hladina zde sice trochu stoupla, ale souvislá pevnina zde pravděpodobně nebyla. Spíš bude správná tvoje domněnka o pocitu bezpečnosti: na Krétě například vůbec neměli žádná opevnění. A druhým důvodem bude asi možnost snadnější obživy. Pobřežní oblasti byly vždy nejhustěji osídlené.

Nal
Host
Nal
17. 3. 2022 13:28
Odpovědět  Rudolf

A kdy asi byla hladina daleko výš (mola v horách), a kdy asi klesla? A kdy zase stoupla? Nebo to nebyla jen otázka výše hladiny?

Vlabi
Host
Vlabi
17. 3. 2022 13:28
Odpovědět  Rudolf

Nale,
kdy? Ty mě zkoušíš 🙂 Nějaký křížek už sice na hřbetu mám, ale tohle fakt nepamatuju.
Snad jen malou poznámku: musela zrovna stoupat hladina? Nemohla třeba klesat pevnina (máš-li tedy na mysli mola v Bosně).

Nal
Host
Nal
17. 3. 2022 13:28
Odpovědět  Rudolf

🙂 No… nechtěl jsem naznačit, že to pamatuješ. Možná zkusit regresi…
Ano, mola v Bosně a možnost klesání pevniny – proto "Nebo to nebyla jen otázka výše hladiny?".
Tam je ten rozdíl tak velký, že je pravděpodobnější klesání pevniny.
No… škoda, že si to nepamatuješ.
Třeba se nějaký pamětník ozve.

Nal
Host
Nal
17. 3. 2022 13:28
Odpovědět  Rudolf

A díky za nový díl, těším se na další.

Mart'as
Host
Mart'as
17. 3. 2022 13:28

Nektere sošky z te Kykladske civilizace jsou napadne podobne téhle 11000 let stare soše nalezene na Sibiri ..
https://siberiantimes.com/other/others/news/n0376-shigir-idol-is-oldest-wooden-sculpture-monument-in-the-world-say-scientists/

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:28
Odpovědět  Mart'as

Marťasi dík za odkaz, ta podobnost je fakt zarážející. vihaj

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:28
Odpovědět  Mart'as

Díky. Napadlo mě to taky,když jsem ty sošky viděl.

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:28
Odpovědět  Mart'as

Podívejte se také na megalitické chrámy na Menorce a megality v Gobekli Tepe. Jsou si dost podobné, ale jsou od sebe časově 6 tisíc let. Tedy podle oficiáního datování. https://menorcaaldia.com/2015/09/28/menorca-quiere-despertar-el-interes-italiano-tambien-en-temporada-baja/, https://www.epochtimes.de/wissen/mystery/der-erste-tempel-der-menschheit-12-000-jahre-altes-goebekli-tepe-in-der-tuerkei-a2375119.html Míra

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:28
Odpovědět  Mart'as

Ta datace nesedí, protože ty stavby jsou téměř totožné. Míra

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:28

Spousta zajímavých údajů. Škoda jen, že tam nezeznělo něco, co se nabízí úplně samo. Původ slova antický je třeba hledat u Antů, po nichž byla pojmenována i Anatolie – Antalya. vihaj

Vlabi
Host
Vlabi
17. 3. 2022 13:28
Odpovědět  Anonymní

Vihaji,
nenašla jsem v dílech antických historiků jedinou zmínku, že by Antové žili na jih od severních břehů Černého moře. Naopak podle Jordanese to byli ti, kdo "žijí od ohybu Pontského moře mezi Dněstrem a Dněprem až po prameny Visly".
Ty máš ale zřejmě na mysli Anty, kteří do Anatolie jednak připluli přes Černé moře, nebo sem byli násilně deportováni v druhé polovině prvního tisíciletí n. l. Byzantskou říší. Ale to už zaniklo nejen antické Řecko, o němž je tento článek, ale i Římská říše.

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:28
Odpovědět  Anonymní

Vlabi, to je sice hezké počtení z oficiální historie, ale nikde není vysvětlen název slova antika, antický. Musel existovat nějaký důvod, ptoč se celá dlouhá významná kulturní epocha pojmenovala zrovna takto. V žádném zdroji vysvětlení nenajdeš. A historikové taky rádi střílejí od pasu. Oficiálně se centrum Venedů nacházelo v Polsku, ale jen v Čechách najdeš po nich řadu pojmenování obcí Benátky. I dávná oblíbenost jmen Vendelín, Venda, ale i Benda, Bendl, mliví o něčem jiném. Nemám pro svá tvrzení žádný důkaz, jen indicie, které se zničit nepodařilo. Vihaj

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:28
Odpovědět  Anonymní

Vihaji, myslím, že původ Vendelínů je od slova вѣтъ. Nevím, jestli souvisí s pojmenováním Venedů, kteří si tak určitě neříkali, jelikož to pojmenování je z latiny, myslím:-) Ale pokud bych to "přeložil" do dnešního jazyka, tak něco jako lid s radou starších – staršinů.
Venda a Vendelín je počeštěná zkomolenina po národním obrození z němčouského Wenzel, kde koneckonců zkomolili(počeštili) kdeco, navíc z němčiny. Wenzel převzali němci(prusi) od sousedů ze slov Věnceslav – Vječeslav – Vjačeslav – Вячеслав – ВечеСлав, čili Svatý Václav jako takový "vznikl" až po národním obrození. Před tím to byl VječeSlav. Pak ještě buhvíkdotovlastněbyl…
A slovo вѣтъ je jen fonetická slovanština v cyrilice od řečských:-)
nenimito

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:28
Odpovědět  Anonymní

A antika je jakjinak z řečtiny – αντίκειμαι nebo αντίκες:
αντί – anti, čili "proti"
κειμαι – lžím
nebo κες – což byl kdysi pán Času, možná spíše Pán, co dal lidem(stvořeným) čas(chrono)
něco jako ProtiPánuČasu – jednodušeji česky ProtiProuduČasu
Určitě pochází antika z anti – proti(něčemu, někomu).
Anty si historikové rádi pletou s Asy – Assy, z Asyrštiny – bohy Persie, tehdy celé Levanty a Malé Asie. Aby jim "to nějak zapadalo"
nenimito

Vlabi
Host
Vlabi
17. 3. 2022 13:28
Odpovědět  Anonymní

nenimito,
ono to není tak jednoduché. Na původ jména "Slovan" existuje mnoho teorií. Dáme-li však dohromady dnes převažující názory historiků a lingvistů, pak nejstarší pravděpodobnou stopou je jméno města Sawwan, ležícího na řece Tigris někdy kolem roku 5500 př. n. l. Dvě jeho části "sav" a "van" se pak v podobě kořenů (sav také jako předpony) objevovaly v různých názvech jak zeměpisných, tak osobních. Díky předávání v mluvené podobě se přitom měnily na sav/sov/souv/suov (Sovani, Suaneti, Souané, Souveni,…) a van/vin/ven (Vani, Vandali, Vangioni, Veneti/Venedi, Vindi, Vinedi, Vindelici,…). U antických autorů se objevují v nespočtu variant.
Jedná se tu však o nadkmenová pojmenování. V rámci těchto společenství tu pak byly velmi početné kmeny a rody, které už měly své vlastní odlišné názvy, což staří autoři neodlišovali. To aby to nebylo jednoduché 🙂

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:28
Odpovědět  Anonymní

Vím, že to není jednoduché Vlabi:-)
Ale jak občas psal Michal o occamově břitvě… to nejjednodušší…
Славяния – слав яния – яния слав
Co je Slav snad všichni vědí – dar jasnovidectví, předtuch, Vidění a jiného, co nejde uchopit
jania je milovat, milovaná(ý) – to, že v tom slavjanie byli dobří se dočteme skoro všude, taky proto to katolicismus i pravoslaví zakázali
A to, že Energie(Síla) dvou spojení "protikladů" posiluje – spíše šlechtí nebo vyrovnává hladiny Vědomí i Vidění, možná taky někdo už pochopil:-)
Nevím, proč by mělo Slav mít cosi společného se sav/sov/souv/suov? To se tomu spíše podobá sleva… ale nikomu určitě nevnucuji;-)
nenimito

Vlabi
Host
Vlabi
17. 3. 2022 13:28
Odpovědět  Anonymní

nenimto,
obrozencům by se tahle romantická představa určitě líbila 🙂
Teď ještě vymyslet něco na Sovany, Suany, Vindelíky, Vandaly…

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:28
Odpovědět  Anonymní

Vlabi,
asi se mi moc nechce chápat pojmenování z řečské latinky od jezuitů a jiných historiků úplně pro vše, co nikdy nechápali, ani asi nepochopí:-) Mají od škol vtloukáno, že když něco neznají a neumí pojmenovat, tak se musí bát, pak to musí pojmenovat, aby se nebáli…. a kdo se v tom pak má vyznat. Co jezuitský strašpitel, co dalších tisíc názvů:-) A to nemluvě o jejich překladatelích, kteří z mizerné latinské zásoby musí přetvořit aktuálně smysluplný text pro danou dobu, aby vykázali zvláštně placenou nebo spíš lobbovanou vědátorskou činnost.

Navíc k tomu Slav. V mnoha vírách i později náboženstvích bylo psáno… "… nejdříve (nebo první) bylo SLOVo, pak to ostatní…"
Pokud by Slav znamenal onen jemnohmotný, frekvenční, astrální, duchovní Svět –
nebo jak to kdo kdy kde pojmenoval, pak by SLAV=SLOVo dával i nějaký smysl, teoreticky. První by byla myšlenka – frekvence. Je asi úplně jedno, jestli v předpřítomnosti, teď nebo v budoucnu. Jen jí dát takakorát té vyrovnané(milované) Energie.
nenimito