Jak páni světa zbavuji Zemi přebytečných obyvatel

Proč téměř nikdy nepadne slovo „genocida“, když se jí dopouštějí Spojené státy. Proč?
Světové ekonomické fórum v Davose přišlo a odešlo, ale nic se nezměnilo. Chudí jsou chudší, bohatí bohatší, války a konflikty jsou na vzestupu. Temná elita tahá za provázky, a nemá žádnou touhu – pevně tomu věřím – zničit sebe, „svou” planetu, jachty, nemovitosti, svůj finanční ráj a své centrální banky-kasina. Žijí si příliš dobře, aby si svůj feudální život zničili jadernou apokalypsou. Tito temní vládci světa vedou tichou válku – postupné, ale neustálé ničení „přebytečných” lidí při zachování infrastruktury.




Pokračovat ve čtení Jak páni světa zbavuji Zemi přebytečných obyvatel

PETER RUNZEL 4. kapitola





Odesílatel: Útvar pro nestandardní záležitosti
Adresáti: Zvláštní oddělení tajných služeb západního světa a spřátelených zemí
Věc: Očekáváný teroristický útok
Priorita: Nejvyšší

V poslední době dochází k významnému nárůstu aktivit u skrytého centra nepřátelského odporu. Dlouhá staletí se až na výjimečně ojedinělé události nedělo nic, co by mohlo vzbuzovat naši pozornost. Mnozí z vás se i domnívali, že žádná nepřátelská centrála již neexistuje. Víme, že to tak není. Stejně jako jsme obeznámeni s její existencí, víme, že mezi obyčejnými lidmi žijí skrytí agenti nerozpoznatelní pro bezpečnostní složky. Jde o jedince, kteří se dobrovolně rodí do spodních pater sociální hierarchie, dočasně připraveni o své výjimečné schopnosti a neví nic o svých úkolech. Teprve při jejich aktivaci dochází k postupnému probouzení a obnově jejich sil. Čím dříve budou odhaleni, tím menší škody budou schopni napáchat. Koncentrujte se na jedince, kteří i ve svém pozdnějším věku náhle začínají dosahovat podivných výsledků. Cokoliv zvláštního, od nich neočekávaného, překvapivého. Ze zpráv, ze sociálních sítí, z komunikačních aplikací, policejních hlášení. Musíte mít oči i uši všude. Zapojte umělou inteligenci, která bude schopna v nejkratším čase filtrovat z oceánu informačního balastu užitečné indicie. Jednou z podstatných indicií je jakýkoliv kontakt s Ruskem.
Všechny osoby, které budou vyhodnoceny jako potenciální spící agenti, musí být pod vaším dohledem. Musíte vědět o každém jejich kroku, o každém jejich kontaktu. Odposlech 100%. Jakmile se naše podezření alespoň zčásti potvrdí, odešlete všechna relevantní data na centrálu. Dohled nad nimi převezmou naši vyškolení specialisté. Neprovádějte zásahy vlastními silami. Nevíte, v jakém stadiu probuzení se tito agenti nacházejí. Všichni pracovníci včetně pomocného personálu musí být na svých místech, až do odvolání se ruší všechny dovolené, školení, semináře. V případě neúspěchu nás čekají mnohem vážnější problémy!


Pokračovat ve čtení PETER RUNZEL 4. kapitola

Jak Laboratoř Kasperský udělala hlupáky z tajných služeb USA

Sankce ze zášti, aneb další rána po americkém mýtu „výjimečnosti“

Jak známo, v roce 2017 Spojené státy zavedly personální sankce vůči Kaspersky Lab po té, co ji obvinily ze spolupráce s „ruskými špiony“, přitom však před veřejností zatajily zajímavá fakta. Ukázalo se totiž, že „Kasperský“ rok před uvalením sankcí poskytl americké straně neocenitelnou službu: odhalil masívní krádež dat a jejího původce, kterého americké orgány nemohly ve své zemi najít.
Jinými slovy – v polovině roku 2016 ruský IT-gigant udělal ze 17 amerických tajných služeb hlupáky, a tak se za necelý rok po poskytnutí pomoci společnost ocitla v centru sankčního skandálu…

Jevgenij Kasperskij


Pokračovat ve čtení Jak Laboratoř Kasperský udělala hlupáky z tajných služeb USA

Z HISTORIE EVROPY 5


Minule jsme si řekli pár informací o dvou starověkých evropských civilizacích, v nichž je třeba hledat počátky Slovanů, a to podunajské a středoevropské, a aby byl výčet úplný, nyní zmíníme alespoň pár informací ke třetí, která k nim nerozlučně patří, a to civilizaci východoevropské.

ukázky textilních řemesel a keramiky cucuteni-tripolské kultury, zdroj



Pokračovat ve čtení Z HISTORIE EVROPY 5

PETER RUNZEL 3. kapitola


„Tak kamaráde, vstávej, tady je čas vzácný, využíváme každou vteřinu!” Můj soused vyskakuje ze svého kavalce a během chvilky je převlečený venku.
Koukám na hodinky, vždyť ještě není ani 5 hodin! S heknutím vyskakuji z tvrdé postele, moc jsem se v ní neohřál. Rychle se navlékám do tepláků a běžím jako poslední za průvodem kluků. Přibíháme k jezírku, nad východním obzorem se začíná šeřit. Všichni se svlékají a skáčou do jezírka, jeden za druhým. No jasně, tvrďáci, nenechám se zahanbit. Je chladno a voda je zde přímo ledová, úplně mi to svírá hrudník, tisíce pomyslných jehliček se zabodává do kůže. Dělám zuřivá tempa, abych se zahřál, ale za chvilku to vzdávám a zdrhám z vody. Někteří jsou už taky venku, nikdo nemá ručník, ale nikdo tady neposkakuje tak divoce jako já, abych se aspoň trochu zahřál. U Ljuby bych skočil do vytopené sauny, ale ta tady v programu zjevně nebyla.
Místo zahřívacích pohybů dělají cvičení podobná čínskému čchi-kung. Zdá se, že jim zima není. Napodobuji jejich pomalé tempo, ale celý se při tom třesu.



Pokračovat ve čtení PETER RUNZEL 3. kapitola

Hlavní město Tartárie 6


Číňané skrývají stopy Chanbalyku

Došli jsme k závěrečnému rozuzlení našeho pátrání po centrálním regionu Tartárie – Kataji a jejím hlavním městě Chanbalyku. Po prostudování desítek dokumentů, které nám tu zůstaly od součásníků Chubilaje a dalších vládců této záhadné země, jsme našli pravděpodobné místo stop po legendární rezidenci tartarských chánů.
Dovolte, abychom krátce shrnuli základní závěry získané v důsledku našich „dokumentárních vykopávek“. Od celku k části. A ještě něco doplníme.



Pokračovat ve čtení Hlavní město Tartárie 6

PETER RUNZEL 2. kapitola



Let proběhl standardně, jak jsem zvyklý. Zvláštní, let trvá jen chvilku, a ještě nikdy jsem na návštěvu Ruska ani nepomyslel. Asi to bude tím, že tato země neoplývá nejlepší pověstí.
Pasová a celní kontrola se trochu protáhla, ale i toto mám brzy za sebou. Vyhlížím v davu dědovu bílou hlavu, ale nikde nic nevidím. Nevadí, zkouším se napojit a hned slyším jeho hlas: Příteli, vyřizuji u svých známých další let. Vezmi si taxi a přijeď na letiště Mjačkovo, budu tě tam čekat.
Vyhledám stánek nabízející taxislužby a za chvilku se již vezu hustým provozem k další destinaci.
Při výstupu vidím svého dnešního návštěvníka. Usmívá se a srdečně mne obejme.
Pojď! Letadlo za chvilku odlétá!” Táhne mě za sebou, sotva mu stačím. Malý starý iljušin nevypadá moc důvěryhodně. Vyběhneme po schůdkách nahoru, rozhlížím se trochu rozpačitě, jsme totiž v nákladním letadle.
Moc nekoukej, je to lepší, našim směrem toho moc nelítá a my si tady můžeme i lehnout,” – ukázal rukou na pár skládacích lehátek. „Cesta je dlouhá, potřebuješ se vyspat. Budeme si chvíli povídat. Až usneš, opustím tě, nemůžu si dovolit tak pomalé přesuny, ztracený čas.”


Pokračovat ve čtení PETER RUNZEL 2. kapitola

Jak se chránit před elektromagnetickým zářením


Nejnebezpečnějším znečištěním, kterému jsme v současnosti vystaveni, je neviditelné moře elektromagnetických polí. Ovlivňuje nás po celý den, kamkoli jdeme, a to nejen na veřejných místech, ale i v našich domovech. Většina záření pochází z mobilních telefonů, rozhlasových věží, počítačů, inteligentních měřících přístrojů a Wi-Fi. 
Negativní vliv těchto elektromagnetických polí (EMP) stále vyvolává polemiku po celém světě. Vzhledem k počtu elektromagnetických polí, v rámci jejichž „ostřelování” se po celý den nacházíme, je nezbytně nutné znát a chápat jejich negativní působení na naši pohodu. A přestože je prakticky nemožné úplně zabránit jejich dopadům, existují praktické způsoby, jak je alespoň omezit.



Pokračovat ve čtení Jak se chránit před elektromagnetickým zářením

PETER RUNZEL 1. kapitola

Nový rok začínáme první kapitolou příběhu na pokračování z Vihajova šuplíku.

Probouzím se a cítím, že toto ráno je jiné. Když říkám jiné, myslím tím stoprocentně odlišné od všech ostatních ranních probouze-ní. Nepoznávám své myšlenky. Jako bych byl někým úplně cizím, z jiného prostředí. Nedá se to srovnat s ničím, co jsem kdy ve svém přes 50 let trvajícím životě zažil. Možná, že přece již jeden velmi podobný zážitek mám, už si to ale moc nepamatuji. Bylo to někdy v raném dětství, kdy jsem si poprvé začal mlhavě uvědomovat sám sebe.
A přesto je to dnes ještě jiné – mé myšlenky jsou naprosto jasné, seřazují se poslušně do smysluplných kontextů, nikam neutíkají a čekají na nové informace, které by jim začaly poskytovat nějaký pevný bod v tomto vakuu. Nedozírné armády ukázněných neuronů čekajících na své bojové nasazení.
Zatím nic, dlouhé minuty ubíhají a kolem mne jen mrtvé ticho.
Dobrá, zrekapituluji si zatím svůj život, abych se přesvědčil, že vše funguje, jak má. Možná, že v mé minulosti existuje nějaké vodítko pro pochopení této podivné přítomnosti. Spouštím tedy ve své hlavě zrychlený film, ve kterém se odvíjí má minulost.


Pokračovat ve čtení PETER RUNZEL 1. kapitola