Co by tentokrát muselo být jinak?

Tuto krátkou nedělní myšlenku opět berte s potřebou dávkou tolerance.

zkamenělé kladívko – prvohory
Poslední dobou se v myšlenkách (Hunter promine) zabývám úvahou, co by muselo být jinak, aby naše současná civilizace nedopadla, jako ty předchozí. Věřím tomu, že Země v celé své historii hostila více než jednu – tu naší. Dokonce více než dvě nebo tři. Předpokládám, že jich bylo alespoň pět – šest, klidně i víc. Netvrdím, že jejich jednotlivci nám byli podobní jako vejce vejci ve všech případech. Ale vypadá to, že žádné z nich se nedařilo vzkvétat na věky i přes svoji z našeho pohledu neuvěřitelnou, technologickou i duchovní úroveň. Myslím si ale, že všechny, včetně té naší, měly mnoho podobného. Nezačínaly od nuly, tedy od primitivních polozvířat, kterým nějakou náhodnou mutací nabobtnal mozek a ten jim pak umožnil se vyvíjet dál. Kdepak. Řekl bych, že všechny sem na Zemi přišly už velmi vyvinuté. Už z logiky věci – cestování v mezihvězdných měřítkách není záležitostí použití kyje a tenisek z březové kůry, že? Zde se potom rozrůstaly a dále vyvíjely. Některé samy jiné za pomoci zde již existujících vyšších forem života, kterým pomohly doslova katapultovat se k inteligentnímu životu. Zda šlo o genetické zásahy nebo tvorbu takzvaně na zelené louce, ponechám stranou.

Pokračovat ve čtení Co by tentokrát muselo být jinak?

Jak big data a dvojice vědců zajistili vítězství Trampovi a Brexitu (2)

– předchozí část –

Nejprve Brexit, pak Trump
Uplynulo deset měsíců. Na kalendáři je 19. září 2016 a předvolební kampaň v USA je v plném proudu. Sál newyorského hotelu Grand Hyatt provedený v tmavě modré barvě plní kytarové riffy: skupina Creedence Clearwater Revival hraje píseň Bad Moon Rising. Právě tu probíhá výroční summit Concordia – takové světové ekonomické fórum v miniatuře. Pozváni byli mocní tohoto světa, dokonce i současný prezident Švýcarska Johann Schneider-Ammann.
“Ráda bych přivítala pana Alexandra Nixe, ředitele Cambridge Analytica,” — zazní příjemný ženský hlas. Na pódium přichází vytáhlý muž v tmavém obleku. V místnosti vládne ticho. Mnozí již vědí, že tu stojí nový digitální specialista Trumpa. „Brzy mě budete nazývat mistr Brexit,” — záhadně napsal Trump na svém Twitteru o několik týdnů dříve. Skutečně, politologové už tehdy psali o podobnosti programů Trumpa a zastánců odchodu Británie z EU. Ale jen nemnozí věděli o komunikaci Trumpa s málo známou Cambridge Analytica.

Jak big data a dvojice vědců zajistili vítězství Trampovi a Brexitu (1)

Švýcarský časopis Das Magazin zveřejnil šetření o tom, jak technologie personalizované reklamy na síti Facebook ovlivnily výsledek voleb v USA a referenda o odchodu Velké Británie z EU. Jak uvádí německý Spiegel, mnozí novináři už začali označovat toto šetření “textem roku”. Je v něm vše o nejnovější technologii a zároveň univerzální zbrani, která se dostala z dobrých rukou do špatných, o každodenním dohledu na každého z nás, o tajemných zákaznících a o proměně z žebráka na prince (a naopak).
 


Pokračovat ve čtení Jak big data a dvojice vědců zajistili vítězství Trampovi a Brexitu (1)

Zemědělství (nejen) na Vysočině

Věty níže napsané klidně berte jako jeden MichalB povídal.
 
V týdnu jsem byl u jednoho svého zákazníka-zemědělce, který podniká na Vysočině. Sám z počátku, než zjistil můj osobní postoj, mluvil velmi vyhýbavě, ale pak, když viděl, že jsme na společné vlně, se ve vyprávění rozjel. Byl tak konkrétní, že když by něco podobného odvysílala naše “nezávislá” ČT1 v hlavních zprávách, obyvatelům ČR by spadla brada a leckomu ve vládě by přišly vhod křídla, až by nedobrovolně letěl z okna ven.
Jde o oblast, kde podniká i veřejnosti již známá firma Agrofert a.s. Mimochodem od zdejšího vydání nedávného článku o pěstování GMO v Čechách v roce 2016 k nám pravidelně někdo z této firmy po očku nakukuje. Ale k tématu. Nebudu uvádět žádná jména. Některá si domyslíte, jiná z důvodu bezpečnosti zůstanou nevyřčena. 

Pokračovat ve čtení Zemědělství (nejen) na Vysočině

Páteční myšlenka

Cestou domů z práce mě hlavou prolétla myšlenka, která sklouzla v tuto krátkou úvahu.

Světlo ve viditelném spektru, které vnímáme, vidíme jen jako zbytek světla odraženého od předmětů – hmoty. Tedy krom světla přímo ze směru zdroje (Slunce, žárovka apod.) Proto ve vesmíru, byť jen “pár kroků” od Slunce, je tma jako v pytli. Není tam totiž nic, od čeho by se světlo odrazilo, a jeho zbytek po odečtení toho, co by bylo povrchem hmoty absorbováno, nám ukázal vesmír jako prosvětlený prostor, kterým jinak podle mne je. Vakuum vesmíru, jak známo, obsahuje jen nepatrný ždibec hmoty.

Když si prohlédneme následující fotografie (konspirace o autentičnosti nyní ponechme za kredencí), musí nám být na první pohled patrný jeden zásadní rozdíl. Zatímco na Měsíci



Pokračovat ve čtení Páteční myšlenka

PALMÝRA 4

– předchozí část –

Na první pohled by se mohlo zdát, že džihádisté se vůči uměleckým artefaktům mnohdy nevyčíslitelné ceny chovali naprosto barbarsky; v lepším případě ukradli, co se dalo, a obratem prodávali za směšné ceny překupníkům, aby získali peníze na další boj. A co ukrást nešlo, to v horším případě bez milosti rozbíjeli.

Trosky muzea antického umění v Palmýře

PALMÝRA 3


Kolonáda královny Zenobie
Mezi nejznámější stavby palmýrského areálu rozhodně patří kolonáda kolem ústřední silnice. Lemovalo ji v délce více jak jednoho kilometru několik set jedenáctimetrových sloupů s jemně zdobenými korintskými hlavicemi. Každý z těchto sloupů byl sestaven z několika otesaných (vysoustružených? odlévaných?) kamenných bloků, které nejsou zrovna nejmenší, jak si můžeme odvodit z následující fotografie.

(Tak mě napadá, odkud vůbec onen kámen stavitelé Palmýry brali, když nikde není jediná zmínku o jakémkoli kamenolomu v blízkém nebo i vzdálenějším okolí. A že by musel být při množství spotřebovaného kamene na stavbu tak velkého města rozhodně nepřehlédnutelný!) 

Dnes tu těch sloupů napočítáme sotva 150: většinu odnesl čas, několik jich pak bylo zničeno v roce 2013, kdy se tu při prvním pokusu o obsazení města střetla z islamisty syrská armáda. Další tři sloupy pak odstřelili islamisté o dva roky později. Bohužel i s připoutanými zajatci…


Pokračovat ve čtení PALMÝRA 3

Kdo vraždí ruské vědce?

Vitalij Karjukov
Za 15 let záhadně zemřelo více než 70 zástupců vědecké elity Ruska

V USA volají po potrestání ruských jaderných fyziků
Před pěti lety za podivných okolností havarovalo letadlo, ve kterém letělo pět nejlepších ruských jaderných fyziků. Vědci pracovali na výstavbě Bušerské jaderné elektrárny v Íránu. Jedním z nich byl Andrej Trofimov.



Pokračovat ve čtení Kdo vraždí ruské vědce?