Věštění budoucnosti – ano či ne?

Poslední dobou se množí případy, kdy se mi moji známí i zákazníci svěřují s tím, že navštívili nebo se chystají navštívit nějakou kartářku, věštkyni či jinou “předpovídačku” osobní budoucnosti. Ti, co již tak učinili, jsou překvapeni přesností a komplexností vyplněných věšteb. I já musím připustit, že značná část z nich je typu, který určitě nespadá do mezí pravděpodobnosti, na kterou sázejí podvodníci a šarlatáni, jež si na věštce a věštkyně jenom hrají, aby na lidech, nacházejících se v těžkých životních obdobích a připravených pustit nějaký peníz, zbohatli.
Když jsem byl jednou osloven, abych na tuto skutečnost řekl svůj názor, doslova samo od sebe ze mě vypadlo asi následující.

Pokračovat ve čtení Věštění budoucnosti – ano či ne?

Pyramida jídla aneb Proč jsem přestal být vegetariánem

Tento text mi přišel jako názor člověka, který díky osobním zkušenostem zjišťuje, že není všechno zlato, co se ezotericky třpytí, a tak ho Vlabi přeložila, za což jí patří veliké díky.


Jen za mou maličkost bych si rád dovolil osobní připomínku. Článek je myslím dobře podložený logickým uvažováním s oporou o moderní poznatky, a pokud zůstanu nestranným, tak z jeho autora cítím mnoho zkušeností a otevřenosti, ale zároveň i ždibec zklamání z něčeho, co očekával, že přijde, avšak nepřišlo. Tím pádem se jeho pohled omezil na čistě materiální rovinu. Avšak – a teď zdůrazňuji, že nechci sklouzávat do nějakého duchovna – jsem osobně přesvědčen, věřím, že člověk není jen fyzické tělo. Člověk je krom té hromady buněk také (možná především) Vědomí. Přikláním se k názoru, že nejenom člověk má z živých struktur na Zemi vlastní Vědomí. Nechci ale spekulovat, co všechno je jím spolutvořeno. Zda jde jen o primáty nebo savce jako celek nebo i další druhy zvířat či živočichů. Možná i v rostlinné říši může, ale také nemusí, být nějaký zástupce. Tak daleko zacházet nechci. Co bych však tím chtěl vypíchnout, je moje domněnka, že Vědomí může být zprostředkovatelem, který umožňuje využívat a tělu zpracovávat i energie z prostoru, energie, které nemusí do těla vstupovat přes trávící trakt. A opět nechci polemizovat, o jakou či jaké energie jde. Ale určitě bych do výčtu zařadil i energii elektromagnetického pole Země. Energii, bez níž – jak vědecké studie dokazují – není dlouhodobě udržitelný vývoj zárodků živých organismů pocházejících ze Země a jejich následná schopnost reprodukce bez negativních změn na potomstvu. Další energií (někdo může namítnout, že nejde o energii, nýbrž o interakci mezi formami hmoty), která může být klidně využívána nečekanými způsoby, je gravitační síla naší planety. Ale i další více či méně “exotické” energie. A právě možné využívání energií nepocházejících z potravy přijímané ústy, tlamou, zobákem apod. je to, co v článku velmi postrádám, co podle mne může hodně zamíchat kartami a co je asi důvodem roztržek, nepochopení a hádek mezi zastánci jakéhokoli směru ve výživě. Právě Vědomí dělá z každého jedince nikoli univerzální na všechny ostatní aplikovatelnou formičku, ale právě Jedince. Jedince od slova “jediný”, či ještě lépe “jedinečný”.

MichalB
Páníček vegetarián, panička mého páníčka vegetariánka, jejich děti
taky nesmí na maso ani pomyslet, ale co jsem komu udělal já?


Pokračovat ve čtení Pyramida jídla aneb Proč jsem přestal být vegetariánem

KDY NASTAL POSLEDNÍ DEN POMPEJÍ ? 3

Než budeme pokračovat, zase malé zopakování: Pompeje, město rozkládající se v seismicky a vulkanicky velmi neklidné oblasti, prodělaly za dobu své existence celou řadu větších či menších poškození. Velmi destruktivní bylo například zemětřesení v roce 63, podepsala se na nich i erupce Vesuvu v roce 79. Vždy však byly obnoveny. Konec nastal až v roce 1631. Město zasáhla série zemětřesení, převalila se přes něj vlna pyroklastických plynů a na závěr bylo spolu se svými obyvateli zasypáno popelem a vulkanickým materiálem do výše několika metrů. Vzhledem k velké devastaci celého širokého okolí došlo k tomu, že se na ně postupně zapomnělo. Znovuobjeveny byly až o sto let později, kdy v roce 1748 začal první “archeologický” průzkum. Z nějakého důvodu se však začalo tradovat, že město tu leží zapomenuto nikoli od katastrofické erupce Vesuvu v roce 1631, ale už od roku 79.
Proč?
Náhoda, anebo promyšlená mystifikace?

Pokračovat ve čtení KDY NASTAL POSLEDNÍ DEN POMPEJÍ ? 3

KDY NASTAL POSLEDNÍ DEN POMPEJÍ? 2

Než budeme pokračovat, udělejme si jen tak pro pořádek časovou rekapitulaci: podle oficiální historie byly Pompeje zničeny v roce 79 našeho letopočtu a “znovuobjeveny” kolem roku 1748 (kdy zde začaly víceméně chaotické vykopávky, které by bylo přesnější nazvat drancováním). V době mezi těmito dvěma daty – celých 1669 – údajně nebyly.
A teď jedeme dál.

Nástěnné malby
V Pompejích se zachovalo velké množství nástěnných maleb.
Ne, netěšte se, nebudeme se zabývat hambatými obrázky, kterými je toto město proslavené. Pro naše pátrání si všimněme jen dvou maleb. Nejprve pompejských Tří grácií. To je ten obrázek vlevo. Ten vpravo namaloval renesanční malíř Rafael Santi v rozmezí let 1504 – 1505. Tedy v době, kdy byly Pompeje údajně už víc jak 14 století pod zemí a měly ještě skoro 250 let čekat na své znovuobjevení. I když motiv tří grácií se ve výtvarném umění objevuje častěji, přece jen se nemůžu zbavit dojmu, že Rafael tuto pompejskou malbu musel vidět – ať už přímo nebo zprostředkovaně. Anebo se pompejský malíř inspiroval jeho obrazem. Nevylučuji ani jednu z variant…

Pokračovat ve čtení KDY NASTAL POSLEDNÍ DEN POMPEJÍ? 2

KDY NASTAL POSLEDNÍ DEN POMPEJÍ? 1

Vyjedete-li z Neapole směrem na jih, ocitnete se po pár kilometrech ve městečku Tore del Greco, kde si na fasádě jednoho z domů – “Vily faraona Mennella” – třeba všimnete starého památníku. Řeknete si – žádná paráda, jedeme dál. Ale vydržte a přečtěte si, co stojí napsáno na mramorových deskách – tedy pokud umíte latinsky. Zjistíte totiž, že památník byl věnován obětem katastrofické erupce Vesuvu v roce 1631.

A pozor! Mezi jmény míst, která byla tehdy poškozena nebo zcela zničena, najdeme i “…POMPEIOS, HERCULANUM, OCTAVIANUM…”.
A to je dost nepříjemný údaj pro oficiální historii! Všichni přece už ze školních lavic víme, že Pompeje a Herculaneum měly být tou dobou už půl druhého tisíciletí pod vrstvou popela a pemzy, protože byly zničeny výbuchem Vesuvu o stovky let dříve – v roce 79 našeho letopočtu! Takže – něco tu asi bude špatně…

Pokračovat ve čtení KDY NASTAL POSLEDNÍ DEN POMPEJÍ? 1