Jak to bylo ve skutečnosti – Germanwings 4U9525

Není to poprvé, co došlo k velmi podivné havárii letadla, která zapadá do teorie zachycení kontroly řízení letadel. Vzhledem k tomu jsme povinni v rámci svých vlastních šetření vzít v úvahu všechny možné scénáře a snažit se vytvořit další – scénář letu Germanwings 4U9525.
Proč? Tady je důvod proč:

„…pro vědce je všechno jasné: nevymýšlej zbytečné entity, pokud to není krajně nezbytné. Ale my nejsme vědci. Chyba vědce je v konečném důsledku soukromou záležitostí. Ale my chybovat nemusíme. Nám je dovoleno proslavit se jako nevzdělanci, mystici, pověrčiví hlupáci. Nám se neodpustí jen jediné: pokud podceníme nebezpečí. A když v našem domě najednou smrdí síra, my prostě nemáme právo pouštět se do argumentů o molekulárních výkyvech, my musíme předpokládat, že tu kdesi poblíž zabrousil rohatý čert, a přijmout tomu odpovídající opatření, včetně organizace výroby svěcené vody v průmyslovém měřítku.“
„Brouk v mraveništi“, A. a B. Strugačtí
 

Pokračovat ve čtení Jak to bylo ve skutečnosti – Germanwings 4U9525

Vědomá mysl – úvaha


Dlouhou dobu jsem nedokázal spojit několik svých názorů i poznatků, co se zdraví člověka týče, do jednoho, v ničem si neodporujícího celku – alespoň pro mne. Nedávno ale, jako když luskne prsty, to samo od sebe vplulo do hlavy, aniž bych se nad tím zamýšlel.
Na jedné straně jsem byl (a stále jsem) přesvědčený, že naše mysl dokáže zázraky odporující oficiálně vědou definovaným přírodním zákonitostem. A to z jednoduchého důvodu – přírodní zákony nejsou známy v jejich komplexnosti a už vůbec ne v jejich příčině – kde se tu vzaly a proč tu vůbec jsou. Jsem přesvědčený, že naše mysl dokáže uzdravit svoje na smrt nemocné tělo stejně, jako poslat pod kytičky tělo dokonale seštelované a fungující. Věřím, že je možné existovat bez jídla a být stejně fit jako při konzumaci tzv. nevhodných potravin. Odrazovým můstkem pro tyto jevy jsou podle mne obecně známé termíny placebo a nocebo efekt. I když ne až tak docela.
Na straně druhé jsem si lámal hlavu s tím, proč potom existují třeba epidemie chorob, které si na první pohled nevybírají, koho semelou a koho ne. Je jim jedno, zda sklátí závistivého podrazáka, hodného poctivce, laureáta Nobelovy ceny nebo analfabeta, starce či novorozeně.

Kdyby totiž platila první varianta – tedy, že jsme schopni být na živu jen díky přijímání čehosi z okolí (tzv. prány, vesmírné energie apod.) díky “pouhému” přenastavení mysli na to, že jsme byli od mala vycvičeni špatně, pak by čistá mysl novorozence přece měla zajistit totéž – není přece výchovou ještě hnětána. Jenže novorozenec bez přijmu hmotné potravy narozdíl od “pránaře” být nemůže. Tak jak to tedy je?

Pokračovat ve čtení Vědomá mysl – úvaha

Rozhovory s Průvodcem 3#

: Prosím tě, můžeš mi vysvětlit, proč s někým Průvodce komunikuje více a s někým skoro vůbec? Znám lidi, kteří s tím svým mluví takřka verbálně, jako teď my dva, ale znám ještě více lidí, kteří by chtěli komunikovat, ale nedaří se jim to.


Průvodce: Nechci nic paušalizovat, takže budu mluvit jen za okruh lidí, které osobně znáš. Není mezi nimi nikdo, s kým by jeho Průvodce nekomunikoval nebo to jen, jak se říká, poflakoval. Naopak. Komunikace je natolik intenzivní, že často by se dalo říci nepřetržitá. Ale stejně jako mezi lidmi platí, že co člověk, to originál, tak obdobné je to i s Průvodci. Nejsme pro tento svůj účel – mimochodem jeden z mnoha – vyplivováni nějakou pásovou výrobou. Máme své osobité rysy. Lišíme se od sebe navzájem stejně jako vy lidé. Samozřejmě se teď nebavím o vzhledu, protože ten je iluzivní a často podmíněn danou situací. Bavíme se tu o podobě našeho vědomí, které je zformováno zkušenostmi, jichž jsme nabyli. To je to, co nás, ale stejně i vás, definuje. Nikoli však ve smyslu oddělení se od ostatních, nýbrž je to o rozmanitosti. Vesmír a Život je rozmanitost. Stereotyp sice ve hmotné úrovni má v jistých ohledech výhodu, ta však nikdy není nekonečná. Je omezena vnějšími vlivy a ty rozhodně nejsou stálé. I proto se stává, že u člověka dojde k výměně jeho Průvodce či Průvodců. Člověk se změní a směr, kterým se začne ubírat, si žádá Průvodce s jinými specifickými zkušenostmi.

Pokračovat ve čtení Rozhovory s Průvodcem 3#

ZKÁZA VELKÉ TARTÁRIE 10

– předchozí část- 

Závěry, že Tartárie byla v minulosti zasažena meteorickým rojem či jaderným bombardováním, někteří možná nazvou nesmyslem, protože je pro ně obtížné takovou informaci přijmout. Příliš se nehodí do obrazu světa, který výchova a vzdělávání vytvořily v našem vnímání. Mnozí se pak brání a lpí na svém stereotypu vnímání, nehledě na to, že podobných informací se začíná objevovat víc a víc.
Přitom z historie známe řadu případů – a archeologické nálezy je potvrzují – že zbraně, svými účinky velmi připomínající jaderné, byly známy už před tisíciletími. Jejich použití barvitě líčí například indický epos Mahábharáta nebo biblická Apokalypsa, a to, co uviděla Lotova žena, asi také nebylo nic pěkného. Připomenout můžeme i archeologické nálezy z míst jako Mohendžo-daro nebo Harappa. Není nijak složité si k tomu dohledat informace (např. zde)
Stejně tak vysvětlení témata „bohů“ překračuje rámec tohoto seriálu a vyžádalo by si daleko obšírnější zpracování, aby měli šanci se s tím nějak popasovat všichni čtenáři. Takže možná někdy příště…


Pokračovat ve čtení ZKÁZA VELKÉ TARTÁRIE 10

ZKÁZA VELKÉ TARTÁRIE 9

 – předchozí část – 

V důsledku napoleonské invaze činily ztráty ruské armády asi 300 tisíc vojáků. Skutečné ztráty na obyvatelstvu však i přes existenci ohromného množství archivních dokumentů, memoárů a vědeckých prací o historii této války nejsou přesně známy. Objevují se pouze odhady – 850 tisíc životů. Je to obrovské číslo, a proto raději po svých zkušenostech nebudeme historikům slepě věřit a jednoduchými početními úkony si to ověříme.

Pokračovat ve čtení ZKÁZA VELKÉ TARTÁRIE 9

ZKÁZA VELKÉ TARTÁRIE 8

Napoleon

– předchozí část –

V celém tomto období, plném matoucích otazníků, existuje několik zásadních událostí, kolem nichž se všechno jakoby točí. Jednou z nich je Napoleonův vpád do Ruska. Nás zajímají především tyto otázky:
Proč se francouzský císař vydal na tak obrovskou a riskantní akci? Byla za tím jen touha získat ruské území?
Proč se Napoleon vydal k Moskvě, když sídlem impéria byl Petrohrad? Proč se oficiální historie postarala, aby tohoto geniálních stratéga příští pokolení vnímala jen jako „korsické monstrum“, přestože prostí Francouzi za ním očividně šli?
A především – proč, když po dlouhém pochodu jeho obrovské armády došel až k branám Moskvy, v jejíchž zdech čekali obránci pod velením Kutuzova, nedošlo k očekávané rozhodující bitvě a Kutuzov místo toho vydal naprosto absurdní příkaz město opustit? A to okamžitě?

Pokračovat ve čtení ZKÁZA VELKÉ TARTÁRIE 8

ZKÁZA VELKÉ TARTÁRIE 7


– předchozí část –

Občas se můžete setkat s názorem, že podivné krátery na celém území západní Sibiře – ale nejen tam – jsou stopami po atomovém bombardování. Což vám samozřejmě bude znít naprosto ulítle, ale dnes už mnozí nepochybují o tom, že tu existovaly technologie, které lidstvo neovládá dodnes. Jakou zbraní byla například tajemná Archa úmluvy, o níž se můžeme dočíst v Bibli? Byla to zbraň sonická, jaderná, biologická, bylo to komunikační zařízení nebo snad vesmírná encyklopedie? 
I Tartárie má svá zbraňová tajemství. Například v artilerii.



Pokračovat ve čtení ZKÁZA VELKÉ TARTÁRIE 7