Multikulturalismus – je to to pravé ořechové?

Zdůrazňuji, že tento článek není myšlen rasisticky. Nemám nic proti žádnému slušnému člověku, přičemž mi je buřt jakou má barvu kůže či jakého je vyznání. Důležité je, že uvádění jeho víry do stylu života NESMÍ znevýhodňovat, utlačovat či jinak znevažovat jiného člověka. Za touto hranicí moje tolerance nekompromisně končí.
Dnes mi přišlo toto mailem. Obyčejně zprávy končící “pošli dál”, případně “když přepošleš dalším 5 lidem, splní se ti přání” okamžitě mažu, ale tentokrát udělám výjimku. Snad i proto, že mi v týdnu pod ruku náhodou spadl zákon České národní rady na ochranu zvířat proti týrání (Předpis č. 246/1992 Sb.). Nepíšu to proto, že bych chtěl debatovat o humánnosti porážky zvířat, nýbrž kvůli jedné části v tomto zákoně, konkrétně paragrafu 5f. Části, která se tam tak nějak vetřela prý kvůli speciálním potřebám církví a náboženství – buďme upřímní, kvůli muslimské a židovské komunitě žijícím a vesele se rozrůstajícím (nejenom) v České republice. A co že mně to (krom obsahu samotného) vadí? Když to řeknu laicky, tak to, že si skupina lidí z jednoho konce světa (a to nejenom geograficky, ale i mentálně, politicky atd.) sbalí saky paky, přivandruje na druhý konec světa a nehodlá se přizpůsobit tamnímu zažitému stylu života. Naopak, přizpůsobují se jim lidé, co jsou tam dávno doma, přizpůsobují se jim dokonce tamní zákony. A to způsobem, s kterým se většina (pokud jsou s dopadem takto upravených zákonů konfrontováni) nepopasuje. V našem konkrétním případě – minimálně eticky. O benevolenci a upravování zákona, včetně jeho dodržování, co se nepřizpůsobivých spoluobčanů týče, ani nemluvě. Když je někdo nepřizpůsobivý, tak ať se vrátí, odkud přišel, ne?



Celé mi to připadá, jako by se třeba zajíc nasáčkoval do vlčí smečky a ta se mu musela se vší parádou přizpůsobit. Kde to jako jsme?

Pokračovat ve čtení Multikulturalismus – je to to pravé ořechové?

18.9. – Chemtrails aneb “Bebe dobré ráno :-(“

Dnes jak vidno, jsou obzvláště vhodné podmínky pro tvorbu tzv. contrails. Ovšem my, chemtardi (jak nás všeznalí a kdekým placení trollové nazývají), víme své a bohužel úsměv na tváři z “nádherně vymalované” podzimní oblohy nám to nevykouzlí 🙁


Pokračovat ve čtení 18.9. – Chemtrails aneb “Bebe dobré ráno :-(“

Otravný vtěrka Google

Možná se mnohým z vás na některých stránkách objevuje nahoře lišta, která oznamuje plus mínus toto:


Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Další informace OK







Jsem jen běžný uživatel, takže možná jde jen o vhodné nastavení prohlížeče, ale kupříkladu u toho mého tato možnost chybí. Firefox tuším má v nastavení možnost nastavit si, zda má informovat servery o tom, jestli můžu být, chci či nechci být sledován. Nakolik je toto nastavení spolehlivé si netroufám spekulovat.

Pokračovat ve čtení Otravný vtěrka Google

Pohádka o domečku s kšiltem

Bylo nebylo…

V jednom městečku stál domeček s rudým kšiltem, taková mrňavá směnárnička, či už možná i banka? A v ní žil moc chytrej a movitej Pán. Miloval ten svůj kšilt tak, že někdy v dobrým rozmaru, zvláště když mu šly kšefty, jako by zvedal či posunoval i ten svůj imaginární kšiltík po hlavě. Jednou, když se zrovna chtěl podrbat na temeni, protože častý drbání hlavy prej bystří rozum, se ale nepodrbal, nýbrž silně ťukl do čela a velmi potichu si sám pro sebe řekl: Dyť je to tak jednoduchý!?!

Pokračovat ve čtení Pohádka o domečku s kšiltem

Jako z pohádky Mrazík :-)

Když člověk naslouchá nejenom ušima, což není můj případ, je leckdy doveden na zajímavá místa – a k podivuhodným poznáním.

(omlouvám se za sníženou kvalitu obrazu, která není způsobena vaším přijímačem, nýbrž v danou chvíli absencí kvalitního foťáku)