Matěj – Úvahy blázna 7

Teď vám musím popsat den, kdy jsem se
tak trochu znovu narodil. A to v říši panování matičky Země, tedy z
nerostů a půdy do poslední a vrcholný fáze týhle triády, tedy do říše
rostlin.
Možná si budete myslet, že se Matěj už úplně zbláznil,
když téměř až na výjimky ztratil kontakt s jevem Amadea. Máte možná
skoro pravdu. Ale já se nejspíš nezbláznil, protože jsem právě teď
vylezl po odpolední siestě z postele a půjdu do docela studenýho a
větrnýho podvečera končícího listopadu na stráň za chalupou posbírat na
větvích rozvěšený smradlavý montérky z dnešní zvláštní šichty na
dokončování rekonstrukce školky v Čáslavi. A fakt nejspíš zrovna teď
potkám svýho prvního, opravdu i fyzicky zažitýho déva. Nebo snad
potůčkovou vílu, či škádlivýho skřítka?
Ale proč to takhle
složitě popisuju. Protože při tý siestě jsem jako dost utahanej usnul. A
řekl bych, že na odpoledne poměrně hluboce. A zdál se mi takovej
sen-ne-sen. Copak se lidem běžně zdaj sny o neosobním, energetickým a
informačním prostoru a torzních polích? No, to fakt vypadá, jako že ten
postarší pán už úplně zhloupl.

I když ten chlápek si furt říká, a
to ještě teď, když to píše, že nezblbnul, ale paradoxně spíš trochu
zmoudřel a konečně se cíleně uvelebil v hologramu rostlin. To je, co?
Vrcholná fáze první triády, končící třetí rostlinnou matrjoškou.
Doputoval
jsem k ní docela pozdě, protože mi bude 67 let, a jistě si přidáte i
fórek: „ no konečně je dědek doslovně tam, kam mířil a patří“ – tedy do
kytiček. Jo máte absolutní pravdu! Jsem konečně tam, kde tenhle retarda
měl bejt za normálního vývoje už jako děcko. A teď jdu sebrat ty
montérky, abych zejtra mohl bejt v pohodě a už v klidu duše, že mi ten
septik-kanál-smrad suterénu čáslavský školky neuškodí. On už mi totiž
uškodit nemůže, může mě zabít, to jo, ale uškodit ne !?!
A cože se mi to vlastně zdálo?
Zdálo
se mi o poušti, místy písečný a místy kamenný. Sem tam nějakej ten
kaktus a pichlavý křoví. Pak bodlák, jo bodlák, ale s nejkrásnějším
květem, jakej jsem kdy viděl. A s tak úžasnou vůní, že jsem pochopil tu
povídačku o Marii, která když vyprala Ježíškovy plínky, tak je věšela
sušit ne na plot, ale do bodláků.
Pak jsem viděl a uslyšel
povídat si spolu kameny s pískem a prach s křovím. Křoví zas hovořilo s
bodláky a ty se sluncem. Vítr pod nimi lehounce pohyboval jejich stíny,
kde se schovávala ještěrka a malej hádek. A tihle všichni čichali tu
božskou vůni a občas s gustem znalců koukli na ten nádhernej květ.
A čekali, všichni čekali, celej svět čekal vlastně na co? No přeci na déšť …
Chápete?
Sice jsem to tam někde nahoře pitomě nazval energetickým a informačním
prostorem, ale ve skutečnosti, vážení, – je to takhle…
0 0 hlasů
Hodnocení článku

Čtěte dál

PředchozíDalší
odebírat
Upozornit na
guest
8 Komentářů
Nejstarší
Nejnovější počtu hlasů
Inline Feedbacks
ukaž všechny komentáře
Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:54

Viem len toľko, že raz som sa podujala ísť k tomu BOHU a našla som návod od nejakého blázna – že treba skúsiť cez krásno. No a taký kvet bodliaka trumfne svojou farbou a jemnosťou , byť vyrastajúcou z tŕnia, ba práve preto, tož skúsim ešte čuchať :-). .
Našla som čo som chcela, čože som chcela ? no jaj, ve´d ŽIVOT. :.
Ďakujem M., B

Unknown
Host
Unknown
17. 3. 2022 13:54

Ja, ja,
Bed, říká to i číslo 1,618. Tedy pokud jsem ty numera zas nějak ne-Popletl. A tu nádhernou fotomontáž dělal Vlabi. Děkuji Vám Matěj

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:54

Snáď Vás tu poteším – mávam vízie-, heh, Michal sa teraz asi chytí za hlavu.. :X
Ony sa mi v reáli ukážu cca na tretí deň.. Nuž videla som biely oheň, taký trojplameň, olemovaný žiarivou ružovou a pod tým akýsi hakybak. Hm, vraveli mi , Božena, vieš čo, to je anjelské písmo, písmo zasvetencov a tp., máš message shora.
Jo, bol to message. V kúpeľoch tri dni na to som došla k jazierku s lotosmi, čo to trepem s leknami. A veliká biela Victoria Regia tam žiarila v strede, a okolo nej menšie ružové lekná. Po 50tich rokoch som schytila do ruky vodovky a namaľovala obrázok, zátišie.
A čo bolo to písmo ? Nuž vysvetlil mi pán záhradník, že koreňová sústava , normáľne nevidno, je pod vodou, má spleť hakybakov. Nuž tak sa veci majú – každopádne som zažila zázrak – Život v jeho živoucí podobě.
Motám tu českoslovenčinu, ako kedysi náš jeden prezident, ale , smejte sa… budem rada. B
Matěji dík za osviežujúce výpovedi, a VlaBi za fotokreáciu.

MichalB
Host
MichalB
17. 3. 2022 13:54
Odpovědět  Anonymní

Bed,
s vizemi problém nemám a už vůbec ne s českoslovenštinou. S tou naopak. Upřímně však musím říci, že jak pokračuje čas, tím více mi vadí přimíchávání cizích slov, hlavně z angličtiny. U tebe to ještě beru díky tomu, že jsi světoběžnice. Jak bylo krásné, když dříve mělo vše své české pojmenování nebo alespoň dlouhodobě ustálené ("stop", "start", "definice" apod.). Ale to jak se baví dnešní mládež, či jak jsou psány "české" texty, začíná být už na mě moc. To je samé "až budeš ready", "je to oukej", "je to shit", "jsem happy" případně "easy".
Taky mi něco takového občas ještě nechtíc ujede (anglicky neumím), ale hlídám se. Též přiznávám, že některé věci/situace/okolnosti nemají své české jednoslovné pojmenování a tak místo několika českých osvětlujících vět raději použiji jedno anglické slovo, ale rozhodně na to nejsem hrdý.
Toť sice mimo Matějovo i tvé téma, ale i tak jsem o měl na srdci (nebo na klávesnici?) 🙂

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:54
Odpovědět  Anonymní

Ano, cestujem, pracovala som, žila som roky na zmiešanom území poľsko-československom, teraz na slovensko-maďarskom, a viedla mladých. A kto chce s vlkmi žiť, musí s nimi vyť. Mne zas vadí, keď sa používajú výrazy ako pancharti, príšelci, debililizmus, atak. Raz som bola kvôli tomu vyčlenená z grupy. 🙂
Tiež si všímam poangličťovania ale priznajme si, mnohým sa tento jazyk stal obživou. Keby len toľko .. 🙂 B

MichalB
Host
MichalB
17. 3. 2022 13:54
Odpovědět  Anonymní

Když Bed, mě nevadí ta anglická slovíčka jako nějaký shluk písmen, který jakože něco znamená, průšvih je jinde. Slovo a hlavně to vyslovené (to, které rozrezonuje specifickým způsobem vzduch=hmotu) nese patrně mnohem více informací a ovlivňuje na vícero rovinách, než se na první pohled zdá A tam vidím toho zakopaného psa.
Ale to je na hódně dlouhý článek a já se necítím být tím pravým, který by měl toto téma veřejně rozvíjet. Možná někdy v budoucnu. 🙂

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:54
Odpovědět  Anonymní

Ano Michale rozumiem, nesie. A niekomu nič nenesie 🙂 B

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:54

Jojo, je to tak. Zase krásný článek.
Mirka