Nový seriál AC24: O konspiračních teoriích, fungování Systému a transformaci vědomí (2. díl)

Díl II. – Co je Systém a jak ovládá lidi


Na AC24 jsme před časem přinesli článek,
který se setkal s velkým ohlasem. Šlo o příběh Tomáše Keltnera, který
pracoval v tajné službě, kde získal nejvyšší prověrku NBÚ a NATO, jako
bodyguard českých ministrů a coby člen elitní jednotky SOG prošel zeměmi
s válečnými konflikty. Ve vyšších patrech systému si ale postupně
uvědomil, že věci fungují úplně jinak, než si myslel, demokracie a
lidská práva jsou jen prázdnými pojmy, které naprosto neodpovídají
realitě, a vše je „připravený a naplánovaný“.

Začal rovněž pracovat se svými emocemi a věnovat se práci s vědomím a jeho probouzením. Výsledkem byla kniha Transformace vědomí, jíž se bez reklamy prodalo na české poměry výjimečných 10 000 kusů, a následný druhý díl. Dnes přednáší a radí lidem, jak na to.

I proto jsme se rozhodli, že pro čtenáře AC24 připravíme
seriál, ve kterém využijeme jeho zkušeností. Zvolili jsme poměrně
odvážný způsob – jít docela do hloubky a dotýkat se věcí, o kterých jste
zatím pravděpodobně nikde neslyšeli v souvislostech, maximálně sem tam
nějaký střípek. Uvědomujeme si, že ne každému se bude zamlouvat, co se
dozví. Někdo možná bude kroutit hlavou, někdo se dokonce bude rozčilovat
a nadávat, každý ať si ale zvolí sám, co do svého vědomí připustí, a na
co je pro něj ještě příliš brzy. Zpětná vazba, včetně nadávek, je
vítána; ptejte se na to, co vás zajímá. Budeme společně hledat
odpovědi. Podle našeho mínění nazrává doba, kdy je důležité porozumět
věcem, o jejichž existenci možná tušíme, ale dlouho jsme je přehlíželi.
Je načase to změnit.



Milan Vidlák: Jak jste přišel na to, že se věci dějí jinak, než jak jsou běžně vykládány například v médiích, a hlavně že se nedějí náhodou?

Tomáš Keltner: To,
co já jsem viděl a slyšel i ve své práci, mi pomohlo k tomu, že jsem si
připustil zpočátku pouze alternativu, že by ty věci mohly být jinak. A
to je ten spouštěč, to stačí – když si dovolíme, že by to mohlo být
jinak, než jak jsme si doposud mysleli na základě našeho vzdělání,
výchovy a televize například. Není zpočátku důležité, jak to doopravdy
je, protože nám úplně stačí varianta, že je to docela jinak. O to jde,
to už nám totiž dává určitou svobodu vnímání.

Pracoval jste s lidmi, kteří v
patrech světské moci zaujímali vysoká místa. Tím, že jste je hlídal jako
bodyguard, asi nemohli jen tak někam odejít bez vás za zády, takže jste
zřejmě stál poblíž a často dělal, že něco nevidíte. Co třeba z toho, co
jste takhle „neviděl“, vám pomohlo otevřít oči?

Pro mě ta zkušenost byla důležitá
především v tom, že jsem uviděl ty lidi, s kým se stýkají a co pak
říkají oficiálně. Předtím jsem dělal v tajné službě, takže pro mě bylo
šokující, když jsem viděl politiky – kteří vystupovali jako ti, kdo hájí
spravedlnost a dobro proti zločinu –, jak se scházejí pracovně třeba s
člověkem, kterého jsem z bývalé práce znal jako hlavu mafie. Oni spolu
hovořili jako staří přátelé! Policajt ve mně chtěl toho zločince
zadržet, ale naštěstí jsem byl už v té době dostatečně mentálně vyspělý
na to, abych si uvědomil, že to není možné. Byl jsem bohužel i svědkem
toho, kdy někteří kolegové to nevydrželi a za svůj správný policejní
postup byli vyhozeni z práce. A byli rádi, že zůstali naživu.

Jako člen SOGu jste působil i v zahraničních misích. Co jste si uvědomil tam?

Že tam je analogie s tím, jak to funguje
u nás, jen je to ve větším. Čas od času jsem se dostal k informacím, že
venku to funguje podobně. Přestanete si dělat iluze, když pochopíte
některé principy fungování a najednou vidíte, co se kde děje. Docvakne
vám, co a proč se odehrává a za co je to převlečené. Jeden z takových
typických příkladů – Kosovo. Naprosto nesmyslně vzniklý stát, který je
překladištěm drog z Afghánistánu.

V Afghánistánu vzrostl podíl
místního opia na světové produkci heroinu z asi 5 % těsně před americkou
invazí na dnešních víc než 95 %… USA s Madeleine Albrightovou v čele
ministerstva zahraničí, která v Kosovu mimochodem vydělala přes půl miliardy na privatizaci telekomunikací,
instalovaly do čela kosovského pseudostátu šéfa teroristické organizace
UÇK, jež byla financována právě z prodeje drog (a lidských orgánů). To
máte na mysli?

Ano, to je úplná šílenost. Na to
nepotřebujete být zpravodajec ani myslitel, abyste začal vnímat
nesmyslnost toho, co nám mainstream předkládá, a že to je úplně jinak.
Že opravdu mocní jsou někteří jiní a politika se jen k něčemu používá.
Ono území se mnohem líp kontroluje, pokud je na něm válečný konflikt,
takzvaný válečný konflikt, protože v tu chvíli tam můžete
mít armádu. A stará vojenská moudrost říká, že území není dobyto, dokud
na něj nevstoupí noha vojáka. Pokud tam máte svoje vojáky, tak to území
kontrolujete. A už je jedno, co tam kontroluju, jestli pohyb drog, nebo
zabíjení civilistů.

Kosovo, Afghánistán, Irák, Libye
a nejnověji Sýrie, kde je pokus o převrat financován Západem, jenž od
začátku dodává zbraně al-Káidě…

Samozřejmě není náhoda, že se to děje
zrovna tam. Domnívám se, že smyslem toho všeho bylo vyvolat konflikt,
který bude mít celoplanetární rozměr. Takové jsou plány mocných. Vedlo
by to ke dvěma vytouženým efektům, tzv. redukci počtu obyvatel planety a
k novému světovému řádu (NWO), jakési globální vládě. Variant, jak toho
dosáhnout, je více. Další z nich je fingovaný útok mimozemské
civilizace na naši planetu (vizte například článek Připravují se ozbrojené síly USA na „invazi mimozemšťanů?
– pozn. red.). Zkušenosti vůdců totiž dokládají, že je třeba mít
nepřítele, proti kterému se sešikuje lid, národ, lidská rasa. Pokud
půjdete do hloubky a budete zvažovat jednotlivé varianty, tak vám tato
vyjde jako nejvhodnější. Jak dostat do jednoho šiku celou planetu? Proti
jakému nepříteli? Jedině proti tomu, který přijde zvenčí (anebo
zevnitř…) planety. Na tuto variantu jsme cíleně po desetiletí
připravováni zábavním průmyslem.

Zase jsou ale jiné skupiny,
které tomu podle všeho brání. Bez nich by se to možná už bývalo stalo
dřív. Mám na mysli třeba dnešní Rusko, které – na rozdíl od Stalinových
dob – stojí proti této agendě, nazývané globální světová vláda, nový
světový řád apod.

Ano, přesně tak. Rusko je mnohem
mocnější a silnější, než je dojem, který se v lidech od konce takzvané
studené války vyvolává. Rusko je stavěné na úroveň žebráka, který je
akorát veliký, ale bezzubý. Kdyby to tak bylo, tak už si Spojené státy
americké dělají, úplně co chtějí a kde chtějí. Nejde pouze o
technologie, Rusko má obrovskou moc jednak pomocí nerostných surovin,
ale také v duchovní síle, která pochází z Tibetu či Blízkého východu a
která je tam obsažená.

Tak to ale podle ruských turistů zrovna nevypadá…

Setkáváme se se dvěma extrémy – buď s
těmi bohatými, anebo jsou nám na YouTube ukazovány záběry z Ruska, kde
jsou ti velice chudí a zpití lidé. Zbohatlíci, nebo zoufalí opilci. Ale
nevidíme, proč se jedná o světovou velmoc, která tvoří plnohodnotnou
protiváhu takzvané západní civilizaci. Nejen ekonomicky jsou na tom
mnohem líp, než si většina lidí myslí. I proto se druhá strana skrze
válečné konflikty snaží udržet vliv. Skrze místa, kde je nerostné
bohatství, aby nebyla ekonomicky tak závislá a byla silnější.

Pak jsou ale způsoby míň nápadné, kdy území kontroluju třeba jenom pomocí peněz…

To už bychom byli u skupiny Bilderberg a způsobů, jak politicky řídit svět. O tom vědí mnohem víc jiní než já.

Pro mnoho lidí je obtížné vůbec
připustit, že to, co se děje na světě, není výsledkem náhod a chaosu,
ale je tady nějaká síla či „elita“, která to směřování určuje a lidi
ovládá…

Problém je v nízké úrovni našeho vědomí a
našeho rozumu, tudíž většina příkladů, které bychom na toto téma
dávali, bude mít svůj limit, a kdo bude chtít, tak bude moct ten příklad
vzít a otočit proti tomu a zneplatnit ho. To je velká potíž. V zásadě
bych v úvodu řekl, že je tady více zájmových skupin – tzn. není tady
pouze jeden bůh, jedna vláda, jedna elitní skupina, která ovládá
planetu, je tu více systémů. Některé jsou pozemské, některé jsou
mimozemské. Už na téhle úrovni řada lidí otočí oči v sloup a řekne, že
je to nesmysl. Ale je to tak. Myslím si, že průměrně inteligentní
člověk, který se setkal s obory jako matematika, logika či statistika,
musí počítat s tím, že pokud je vesmír alespoň z poloviny tak velký, jak
věda říká, je z hlediska pravděpodobnosti nemožné, aby jediný život byl
tady na Zemi a jen v podobě, v jaké ho známe. Jak říkal Ježíš, kde je
jeden, jsou i další.

Jak vysvětluji ve své knize
„Transformace vědomí – tajemství kříže“, není pravda, že v této realitě
se vše řídí jen kauzalitou, tedy příčinou a následkem, zároveň je mylné
vše vnímat pouze skrze brýle duality, protikladů. Není zde dobro a zlo.
Světlo a tma. Levice a pravice. Buďme vědomější a pohleďme na svět
novýma očima a uvidíme, že nejsou jen dvě zájmové skupiny. Ta dobrá
(zastoupená nějakým bohem) a ta zlá (zastoupená anti-bohem). Zájmových
skupin je zkrátka víc a každá z nich by mohla být pro někoho dobrá a pro
jiného zlá. Připusťme, že je vlivů více, a vypadne nám rázem ze života
mnoho tzv. náhod a nevysvětlitelných zvratů.

O co jim jde?

Bude se to zdát až primitivní, ale o
energii. Ať už si ji představíme na té nejjednodušší úrovni jako peníze,
nebo na jedné z nejsložitějších, jako je lidská duše. Opět tady mají
pravdu ta náboženství, která varují: „Jde o vaše duše.“ Pokud duši dáme
nálepku energie, tak tihle pastýři, kteří se živí energií lidských
bytostí, tu energii získávají skrze emoce, o tom se určitě ještě budeme
bavit. Já je nazývám pojmem, který – jak jsem se nedávno dozvěděl – je
prý pro lidi akceptovatelnější, a to je energeticko-informační entita.
Už z podstaty názvu je jasné, že ta entita na jedné straně pracuje s
energií a na druhé straně s informací. Můžeme si to představit jako
tetelící se obláček, který má svou vůli a svůj plán.
Energeticko-informační pole, jinými slovy egregor (slovo řeckého původu, znamená v překladu strážný anděl – pozn. redakce).

Pokud bychom studovali mytologie
jednotlivých náboženských systémů, dřív nebo později přijdeme na
podobnost ve výkladech. Z většiny systémů se dozvíme něco o pozitivní
síle, něco o tzv. negativní síle, něco o vnitřní, vnější straně, něco o
Bohu a něco o lidech. Vesměs se dozvídáme o bezmocnosti lidí. Vyjma
několika málo osvícenců vždy předkládají roli člověka jako malou, až
bezvýznamnou, bez minimální schopnosti ovlivnit dění, přičemž opak je
pravdou. A navíc primárně obsahujícího vinu, pocházející z ráje, z
jablka, od hada, od ženy. To jsou všechno symboly, se kterými
náboženství a lidské společenské systémy pracují, využívají je a
zneužívají ve svůj prospěch, například mícháním pravd a lží – vytvářením
demagogií.

Systém tedy není jen dejme tomu
pyramidové společenské zřízení, které vede pár nejbohatších velkobankéřů
a jim podobných skrze peníze?

Ale vůbec ne, to jsou jen lidské zrůdy v
moci démonů. Jim jde jen o peníze a o moc. Sami žijí v izolaci a
smrtelném strachu. Jsou prokletí, a proto trpí. Jediné, co může takový
člověk dát, je to, co sám má – tedy bolest, strach a utrpení… To jsou
války, které oni financují a na kterých vydělávají.

Systém je používá jako úplně stejné
loutky jako obyčejné lidi, jen jim dává jiné role v této hře. Důvody
jsou ale mnohem složitější. Pyramidové společenské zřízení je dané
odlišnou úrovní vědomí, kde se lidé sami řadí do různých skupin. Někteří
si myslí, že se mezi nimi nemohou pohybovat (viz indické kasty), jiní
pochopili, že ano, a tak to dělají. Svoboda je uvnitř nás, je jen na
každém, jestli ji objeví a projeví, nebo zůstane otrokem.

Necháte-li se ovládat penězi, jste
otrok, i kdybyste jich měl obrovské množství. Peníze neznamenají štěstí.
Zároveň ale nejsou ani ničím špatným (jak se domnívají někteří pomatení
ezoterici, a proto jim peníze chybí). Peníze jsou jen energie. Myslíte
si, že budete šťastní, když budete mít nesmyslně moc energie? K čemu to
povede? Podívejte se na to jako na potravu, na jídlo. Člověk, který bude
mít nadmíru potravy, se začne netvořit, nejen fyzicky, ale i uvnitř.

Mohl byste napřed popsat jednotlivé vrstvy? A jak to přesně funguje?

Nemohl, protože to nevím. Nikdo to neví,
nikdo, kdo je zde. Můžeme se domnívat, jak to asi funguje, ale
dohlédneme jen tam, kam nás pustí naše úroveň vědomí. Jeden z popisů
můžeme najít v Jidášově evangeliu, kde je popis jisté hierarchie bohů
(andělů), tuším, že jich jsou tisíce.

Víte, nám by nyní nemělo jít o to
pochopit vše a nějakým způsobem to zmapovat. To bychom se nechali jen
chytit do jejich sítí skrze naše ego. Mějme prostší plán. Chtějme
uvidět, že je to jinak, než nám říkají ti, kteří nás chtějí ovládat.
Naučme se používat svoje mimosmyslové vnímání.

Celkem logická námitka lidí,
kteří vidí svět jako nahodilé působení mnoha náhod a vlivů a věří
například v demokracii, je, že kdyby svět řídilo několik spiklenců,
muselo by to prasknout.

To je samozřejmě směšný argument. Vždyť
ono to prasklo! Vždyť o tom ti, kteří se o to zajímají, vědí. Ostatní se
to mohou dozvědět prostřednictvím článků, jako je tento náš rozhovor,
podobných jsou miliony po celém světě. Proč se lidé neprobudí? Protože
mají strach. Ten je v nich udržován rafinovanými metodami. Zde nejde jen
o peníze a o moc, ale i o slova, o to, jak se používají. Ze slov se
stavějí kletby, malé slovní popisy dějů, kterými deformujeme svou
svobodu, svou realitu. Naprosto dobrovolně ve své hluboké nevědomosti.
Mnohokrát jsem o tom mluvil a psal a nejen já. Např. slova „strašně“
nebo „hrozně“. Jsou to slova, která většina lidí běžně používá, a tím v
sobě udržují strach. Zde není prostor to vysvětlovat, ale píšu o tom ve
svých knihách.

Ono všechno prasklo a praskne. Například
to zvěrstvo 9/11 (11. září 2001), kde je vidět, jak zrůdnost „elit“
nezná mezí. Kolik o tom bylo napsáno článků, natočeno dokumentů. Přesto
jsou zbabělci, kteří se nad tím pohrdavě pousmívají a odmítají tato
fakta přijmout. Proč? Opět jsme u strachu, ti lidé se nesmírně bojí. A
nedivím se jim. Ono totiž poznat
pravdu je totální šok, ze kterého řada lidí skončí na psychiatrii. Z
určité sebeobrany jejich mozek prostě odmítne přijmout takto radikálně
jiný typ vysvětlení. Celé to označí za nesmysl a lidi, kteří se tím
zabývají, za blázny, protože jen tak to můžou vytěsnit ze svého vědomí.

Půjdete-li totiž do hloubky, zjistíte,
že mnohé z toho, co je považováno za výdobytek civilizace, je vlastně
velmi rafinovaný způsob, jak likvidovat lidi. Například opalovací krémy,
sluneční brýle, očkování, léky, umělohmotné potraviny, mrtvá voda atd.
Spolupráce farmaceutického průmyslu s potravinářským vede k tvorbě stravy, která zabíjí. Tento agrochemický průmysl cíleně ničí Zemi, plodiny, zvířata a lidi…

Když o tom ale zase někdo začne mluvit, je označen za šílence nebo konspiračního teoretika. To je taktika?

Víte, jedna zpravodajská moudrost říká:
Chcete-li něco utajit, tak to dejte na titulní stranu novin. To ticho,
které přijde potom, bude mnohem větší než hluk, který se spustí při tom.
A jednou pro vždy máte od toho pokoj a při každé další příležitosti
můžete dané téma shodit ze stolu tím, že kdyby na tom něco bylo, tak už s
tím dávno někdo něco udělal…

Myslíte si, že opravdovou agendu
zná hodně lidí, kteří se o ní bojí mluvit, nebo to funguje spíš tak, že
každé kolečko v Systému ví jenom tolik, kolik potřebuje ke své práci,
tudíž velmi málo?

Oboje je svým způsobem pravda. Znám řadu
lidí, kteří vědí, jak to je. Většinou už ale stojí mimo Systém a mluví
velmi málo nebo vůbec. Ti, kteří jsou v něm, jsou ti, jak říkáte, kteří
vědí jen tolik, kolik potřebují, aby mohli dál sloužit. Jsou za to
odměňováni drobty, které jim Systém hází v podobě zábavy, drog, peněz
nebo falešného pocitu vědění. Je už jedno, jestli je to kadeřnice, nebo
náměstek ministra. Oba slouží Systému, každý tak, jak umí, v čem je
vzdělán nebo vyučen. Pokud je chytíte za ruku a budete jim říkat pravdu,
budou paralyzováni. Jejich (nevědomé) okolí je bude držet vší silou ve
starém světě, nedovolí jim prohlédnout. Pokud oni sami nebudou chtít,
nezmůžete nic…

Jak to, že to drží tak pohromadě?

No to je groteskní… Vlastně proto, že to
lidé chtějí, protože tomu věří. To je ten největší podvod na lidi.
Naučíte je něčemu věřit a oni to pak sytí svou vírou, svou energií. No, a
pokud se s tím ztotožní, tak to pak i brání. A – považte – to i tehdy,
pokud o tom sami začínají pochybovat! Ale ten strach změnit (pustit)
něco je větší. Sami pak vlastně bojují proti sobě. Sami sebe činí
nešťastnými. Je velmi smutné být toho svědkem, zejména u blízkých lidí.
Nemůžete nikoho změnit. Jenom sami sebe, a tím dát inspiraci. Je velmi
náročné toto přijmout…

Opravdu by mohlo několik málo lidí určovat celý systém, plánovat války, tisknout peníze a ovládat miliardy lidí? Jak?

Ano, to není zas takový div. Fungují tak
systémy. Nastavíte pravidla. Rozdělíte lidi na ty, kteří pravidla
tvoří, a ty, kteří je musí dodržovat. Základní pravidlo je to, že ten,
kdo musí dodržovat pravidla, je nesmí měnit. A máme to. Kruh se uzavřel.
Pokud máte moc = máte peníze a můžete si koupit vojáky (policii) na to,
aby domluvili těm, kteří nechtějí dodržovat vaše pravidla, tak máte v
rukou možnost řídit svět (jeho část). To se bavíme čistě o technické
části věci. To nemluvím o informacích, které jsou mocnější než armády…

Nejdůležitější informací v tomto směru
je, že lidi se ovládají skrze strach, skrze emoce. Už je jedno, jestli
se bojíte boha, ďábla, nemocí, hladu, policie, smrti, toho, že nebudete
mít na hypotéku nebo že se něco stane vašim dětem. Jde o to, abyste se
báli. Abyste s touto frekvencí žili,
o zbytek se postarají ti, kteří ovládají – pastýři lidí. Oni vám
řeknou, co máte dělat, abyste se nebáli. Například se modlit, platit
desátky, neříkat určitá jména, nemyslet. Jíst vitaminy nebo
biopotraviny, nejíst maso, vařenou stravu, nebo víte co – nejíst vůbec.
No a mají vás. Jde jen o to napojit se do vás. Přes co? Přes vaše slabé
místo, a tím je strach.

Takže co je to Systém? Jeden z těchto
bohů, egregorů, který už je ale na vyšší úrovni. Pokud bychom vzali
člověka jako základní úroveň, tak vyšší duchovní bytosti nad člověkem
jsou právě ta energeticko-informační pole. Na rozdíl od člověka, který
se nachází skrze své fyzické tělo na jednom místě, se egregory nacházejí
na více místech současně, některé dokonce všude, na všech místech.
Pokud se tato pole spojí v nějaký organizovaný celek, můžeme to nazvat
Systémem, jedním ze systémů. Těch systémů je samozřejmě víc, tak, jak je
více realit, tak, jak je více světů. My se nacházíme v nějakém z nich.

Mezi těmi světy se dá cestovat. Proč to
můžu tvrdit? Protože pokud se vám podaří mezi nimi cestovat, zjistíte,
že v nich platí například jiné fyzikální zákony, je tam spousta věcí
jinak. Systém, ve kterém se nacházíme my, je produktem lidí a bohů,
kteří byli zde na této planetě.

Co se s tím dá dělat?

Systém má svou hranici, proto je možné z
něj vystoupit, je to však velmi obtížné. Ale to vystoupení z něj vede
do přítomnosti. Do určité míry pokud se člověk dostane ze Systému, ten
se snaží ho stáhnout zpátky skrze různé náhody, skrze strach, skrze
slabá místa, takže ten člověk by se neměl pokoušet stanout mimo Systém,
dokud si není do značné míry jistý tím, že má minimum slabých míst. V
momentě, kdy se mu to ale povede a stane mimo Systém, ten ho po určité
době svým způsobem nechá být, protože takových lidí je ještě relativně
málo. Když tedy zjistí,
že člověk je vědomý a Systém by to stálo příliš mnoho energie, radši
toho jednoho odškrtne a věnuje se těm zbylým. Ale postupně se blížíme k
hranici kritického množství,
protože Systém potřebuje ke svému životu energii lidí, kterou z nich
získává skrze emoce: promítá jim minulost – a ti lidi na ni reagují,
anebo virtuální budoucnost – strach přichází pouze z budoucnosti.

Mluvíme o Systému jako o abstraktní bytosti?

Já bych byl opatrný na to slovo bytost.
On sám je složený z jednotlivých entit, které tím, že ho stvořily, tak
se s ním jakoby propojily a už nejednají jako individuality, je to jako
organismus. Ten Systém je velmi vysoko postavený. Pro nás by bylo
jednodušší se zabývat tím, co jsou egregory, co dělají, protože systém
je složený z jednotlivých energeticko-informačních entit.

Jak si mám Systém tedy představit?

Systémem bychom třeba mohli nazvat stát.
A co to je stát? Nebo Evropská unie? V tom bych viděl dobrý způsob, jak
to vysvětlit. On je vším a zároveň není konkrétně ničím, a přesto
funguje a existuje. Důležitá je ta jemnohmotná úroveň, kterou bych
popsal tak, že Systém skrze egregory dokáže vnímat a číst naše myšlenky.
To si řada lidí neuvědomuje. Zejména nefunkční ezoterika blbne lidem
hlavu různými „ochranami“. To je jen hra, a kdo to učí, tak je jen
nevědomou součástí Systému. To znamená, že je naprosto nesmyslné zabývat
se tím, jak se před Systémem ukrýt za bezpečnostní dveře. My si můžeme
myslet, že se ukryjeme před zpravodajskou službou tím, že vyndáme
baterii z mobilního telefonu – to by zabralo možná před deseti lety, teď
už to nepomáhá.

Nebo že se budeme bavit v nějakých
heslech nebo v něčem takovém, a částečně se můžeme na nějakou dobu
ukrýt, než oni zjistí, co to znamená. Ale Systém je přímo propojený s
naším vědomím, tzn. pokud vy v hlavě vymyslíte, jak se bránit, Systém
může podle svých potřeb tu hru s vámi hrát, abyste měl pocit, že jste na
něj vyzrál, ale celé to monitoruje a jenom se dívá, proč nechcete, aby
znal nějakou vaši myšlenku. Tak vás nechá v domnění, že on to neví.
Ukrýt se není možné, jediné místo, ve kterém můžeme svobodně existovat,
je přítomnost. Být v plném vědomí. Když nejsme v přítomnosti, jsme
nesvobodní. Zpočátku bychom měli zjistit, co nás odvádí z přítomnosti.
Proto existují emoce, jako prostředek k ovládání lidí. Systém do vašeho
vědomí promítá minulost nebo virtuální budoucnost a vy na to reagujete.
Málokdo umí být přítomný, a o to jde.

Jsou dva zdroje informací – zkušenosti
druhých lidí a zkušenosti vaše vlastní. Podle mě je nejlepším způsobem
inspirovat se zkušenostmi druhých lidí, ale chtít zároveň svoje vlastní.
Což je ale velmi náročné a nebezpečné. Moje vlastní zkušenost vychází z
komunikace a vlastních prožitků. Kterých sice nebylo tolik, ale dost na
to, abych pochopil, že to (Systém) existuje, a popravdě řečeno neměl už
potřebu se s tím kontaktovat, protože tím na sebe přitahujete
pozornost. Třeba tímhle článkem, který děláme. Ten může v něčem pomoct
mnoha lidem, kdežto to, že já zmizím, nikomu k ničemu nebude, zejména
mně ne. Takže proto jsem nešel až tak daleko a hluboko.

To, že Systém dokáže číst naše myšlenky, zní přece jen až příliš neuvěřitelně. Jak by to dokázal? Můžete uvést příklad?

Jde o to, že my uvažujeme stále velmi
omezeně, tedy řekl bych jen hrubohmotně. To, co si osahám, existuje. To,
co ne, tomu nevěřím. Jenže jsou zde i další způsoby komunikace kromě té
verbální. Na to někteří lidé už přišli. Určitě znáte ta vyprávění, kdy
se matka najednou z ničeho nic chytne za srdce a vzdychne, že se jejímu
dítěti jistě něco stalo, jde, zavolá mu a zjistí, že syn měl třeba
autonehodu. Takových příkladů je mnoho. Studium parapsychologie je v USA
nebo v Rusku velmi protežované, například prezident Putin osobně velmi
podporuje školy zabývající se telekinezí, telepatií apod. Podívejte se
na bojové umění „Systema SpecNaz“, co ti hoši ruští dokážou. Jistě byste
podobné kousky čekali od přestárlých Číňanů nebo vyhublých jogínů, a
hle, obtloustlý ruský chasník to umí také…

Jen si přiznejme, že máme předsudky,
vlastní omezení tzv. zdravého rozumu. Řeknete si, že u nás nic takového
není. Ale jděte… Sám jsem navštěvoval ještě za hlubokého komunismu velmi
zajímavou základní (!) školu, kde nám jen tak mimochodem kromě šachů,
teorie relativity, kombinatoriky a programování ukazovali třeba také
telepatii. Před pár lety jsem se od jednoho renomovaného psychologa v
osobním rozhovoru dozvěděl, že ne já, ale on, a to o generaci dříve, byl
součástí výzkumného projektu na dětech a my jsme již jeli podle
připravených osnov. Jak se ukázalo dál, měli jsme toho společného víc
než dost. No a teprve nedávno jsem se dozvěděl, že studium vědeckého
komunismu v Moskvě obsahovalo hodiny meditací, dechových cvičení, cvičení podobného józe atp. Sdělila mi to jedna klientka, která tam sama studovala.

Co nevíme o tom, co je kolem nás?

Jsou zde také jemnohmotné světy, ty,
které vnímáme mimosmyslově. Píšu o tom ve své knize „Transformace vědomí
2 – vyšší dívčí“. Egregor využívá především tento způsob komunikace,
protože se sám nachází především v jemnohmotném světě. Takto nahlíží do
vaší mysli. O to více, pokud tento způsob komunikace absolutně odmítáte,
tím více jste v jejich moci. Naše myšlenky mají určitou energii a nesou
určitou informaci. Zde můžeme vnímat možnost vzniku
energeticko-informační entity. Pokud jde tudy její geneze, pak je jasná i
její zpětná kompatibilita k našemu vědomí. Prostě dokáže „číst“
myšlenky. Čím více se snažíme nějakou myšlenku vymazat, tím více na ni
myslíme a tím více energie má. Potom je více „vidět“. No, a pokud si
myslíme, že máme tajný plán, pak tomu přikládáme velkou důležitost a
tento nadbytečný potenciál způsobí něco jako rozsvícení červené
kontrolky. Takže i kdyby se do té doby o vás nikdo nezajímal, teď začne…

Na další díl se můžete těšit zhruba za měsíc.
0 0 hlasů
Hodnocení článku

Čtěte dál

PředchozíDalší
odebírat
Upozornit na
guest
13 Komentářů
Nejstarší
Nejnovější počtu hlasů
Inline Feedbacks
ukaž všechny komentáře
Vlabi
Host
Vlabi
17. 3. 2022 13:55

Tak tohle je bomba!

MichalB
Host
MichalB
17. 3. 2022 13:55
Odpovědět  Vlabi

Vlabi,
proto jsem to sem fouknul 🙂
I když na druhou stranu se mi dvakrát, možná třikrát při čtení v hlavě rozsvítila varovná červená kontrolka. Zase nejsem tak naivní, abych si myslel, že takovéto informace vylezou a hlavně trvale zůstanou na veřejnosti bez postranních úmyslů Systému. Vždyť je to v tomto i prvním dílu koneckonců několikrát řečeno 🙂

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:55

Kdy spatŕil světlo světa tento seriál ?? Nezdá se mi, žeby to bylo nějak Nové …. B

Vlabi
Host
Vlabi
17. 3. 2022 13:55
Odpovědět  Anonymní

BED,
když trochu zapátráš na internetu, zjistíš, že Tomáš Keltner začal psát kolem roku 2007. Od té doby vydal několik knih.
Zde převzatý rozhovor iniciuje ac24.cz v současnosti, jak se můžeš dočíst v úvodu prvního dílu:
http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/2695

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:55
Odpovědět  Anonymní

No, tak to se mi líbí, ještě nevím, co si mám o tom myslet, mě všechno taky trvá:) ale nemám z toho špatný pocit. . . . ahoj IVA

Unknown
Host
Unknown
17. 3. 2022 13:55

Vše,
o čem ten člověk píše se přemílá na většině blogů. Dnes tam je nový pouze to, přestaňte uvažovat v omezeným rámci duality. Ale o tom už jsem se pokoušel bavit, možná před několika tejdny a reakce byla mimo Michala nulová. Myslím, že to je přesně to, o co bychom se měli vážně pokusit! Je to totiž nejspíš jediná z cest, kterou má cenu se vydat. Téměř všechno, co je špatně přeci víme, ale málokdo z nás si uvědomuje, že naší největší vadou není v "jistým slova smyslu" omezený vnímání, na což jsme skočili jako myš na špek, ale je v jeho hodnocení. A je samozřejmý, že když hodnocení nenabízí možnosti kudy a kam je možno jít, tak se furt budeme motat do kruhu, jako opilci v mlze. A pokud tohle nedocvakne většině z nás a rovněž i většině podobných blogů, tak tu budeme přežvykovat jednou v bleděmodrým, podruhý v ?!?, furt to samý. Matěj

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:55
Odpovědět  Unknown

Obcas mam pocit ze Vam zacinam rozumiet, ale potom ho nieco {rozumej moja obmedzenost} odfukne… a som na zaciatku… uz mi zostava len zistit preco som obmedzeny… Najhorsie natomto stave je – ze odpoved na vsetky {takmer…} otazky mam priamo pred nosom… a… …nevidim ich :-/ ale raz mi to docvakne
prajem pekny den
m.

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:55
Odpovědět  Unknown

Když ono se to tak špatně dává do slov… ale souzním s tím, co píšeš, Matěji

MichalB
Host
MichalB
17. 3. 2022 13:55

Jestli je v článku něco nového nebo naopak "jen" obsahuje staré známé odrhovačky není podstatné.
Proč existují (alespoň zatím) knihovny? Proč se čtou i stovky let staré knihy? Jednoduše – proto, aby se čitatel dozvěděl něco nového – pro něj nového.
Nové koření také není objev dnešních dnů a přesto se tak jmenuje.

Víte, také mám každý druhý den pocit, že vlastně na blog nemám o čem psát, že určitě všichni všechno, co znám nebo si myslím já, znají také. Vždyť informaci, kterou jsem dohledal já nebo jiný z přispívajících čtenářů si mohl vyhledat každý i někde jinde. U napsaných nebo i přejatých článku si říkám, zda to mám vůbec uveřejňovat, protože stačí požádat lišáka googla a se stejným tématem na mě vychrlí stovky, někdy miliony odkazů. Tak proč to zveřejňovat i zde?
A pak si vzpomenu, že a není to tak dávno, i já neznal o informacích tohoto druhu nic. Vůbec nic. A každý ze zdrojů a nezáleželo na době jejich vzniku, jsem hltal jak můj pes piškoty.
Pokud hledající žádá, budou mu informace poskytnuty a naopak informacím bude do cesty postaven ten, kdo je chce/potřebuje – jde o zpětnou vazbu (viz nedávný článek v úvaze o původu bohů). Stokrát napsaná pravda, ale i lež, navždy zůstanou tím, čím jsou.
Nespokojenost hledajícího s aktuálností informací, o které právě zakopává má dva důsledky, ale zároveň i příčiny. Jedním je, že v případě nedostatečného zájmu přestane hledat úplně a začne sebe považovat za znalého (začne stagnovat) a druhým, že v případě neutuchajícího zájmu mu budou (nejlépe přes synchronicity) předkládány stále dokola ty samé informace nebo další (potenciál se rozvíjet). Je na každém zvlášť, aby posoudil, co to konkrétně pro něj znamená.

M.:
napsal jste: "…Najhorsie natomto stave je – ze odpoved na vsetky {takmer…} otazky mam priamo pred nosom…". Já to vidím opačně, že na tomto stavu je to nejlepší. (pokud "před nosem" vezmu jako metaforu) 🙂

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:55
Odpovědět  MichalB

To si napísal Michale dobre. Prosím neberte ako provokáciu to čo tu teraz napíšem , je to moja skúsenosť, nielen moja.
"LEN do prázdnej hlavy sa ešte čosi zmestí". – Môj známy to vyriešil tým, že určitý druh kníh /išlo o mágiu/ vložil do bielej tašky a pustil riekou po prúdu. Punktum, koniec-začiatok. To čo má hodnotu pretrvá.
🙂 B

Unknown
Host
Unknown
17. 3. 2022 13:55

Michale,
já jsem vůbec neměl na mysli kritizovat to, jak vedeš blog a pouze jsem reagoval na článek ve kterým jsem pro sebe objevil pouze jedno pozitivum, který jsem pochválil a navrhl touhle cestou jít. Nic víc a nic míň. Kdybych já měl v každým článku jeden bodík, kterýho by si někdo všimnul a řekl mi, hele vole, to vostatní jsem od tebe slyšel už mockrát, ale tohle budu muset fakt promyslet, hm? Tak já osobně bych byl spokojenej, protože by mě to sdělilo něco moc důležitýho. Matěj

MichalB
Host
MichalB
17. 3. 2022 13:55
Odpovědět  Unknown

Matěji,
já ten komentář nepsal, protože bych se cítil (nebo skrze blog) být nějak kritizován 🙂
Naliji teď pár deci čistého vína. Možná budu až příliš upřímný. Chtěl jsem, aby se každý, kdo někdy někde před druhými sdělí, že to či ono zná už minimálně deset let (obrazně řečeno), se v hloubi Duše zamyslel, proč to vlastně řekl. Myslím, že není těžké nalézt příčinu. Dělal jsem to také a pravděpodobně mi to ještě taky párkrát ujede. Pak si ale vzápětí říkám, co to hergot dělám?

Každou vteřinu se někde narodí nový člověk, který s vědomostmi začíná od nuly. Kam bychom jako celek došli, když by se vše staré nechávalo v propadlišti času a učili se vždy jen to naprosto "IN"? Stačí, když se porozhlédneš po oficiálně propagované historii a důvodech proč tomu tak je. S každým novým světapánem se měnila a mění, původní znalosti a zkušenosti, které umožňovali růst člověka, jsou nahrazovány odlišnými a hlavně nefunkčními replikami.
Myslím, že právě předávání zkušeností (nikoliv komolení) je chybějící pevný schod, od kterého by se mohl každý člověk odrazit.
Pohladit své Ego upozorněním pro druhé, že tohle a tamto již dávno znám (i moje maličkost se tomu někdy nevyhne), nikomu nic nepřinese. Naopak. Přidám si zbytečně další překážku, kterou stejně musím zdolat a druhé mohu odradit od hledání.
Vše staré je pro každého jednou nové – princip učení a předávání zkušeností. Čas pravdivost informaci ani nepřidá ani neubere.

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:55
Odpovědět  Unknown

Je reč o jednom bodíku v článkoch, začnem…
"Každou vteřinou se někde rodí nový člověk, který s vědomostmi začíná od nuly. " pokračujem, chvalabohu, bez mantinelov. B
.