Vlabi – Úvaha nad článkem “Evropa a zaostalé Rusko”

Článek vyšel v časopisu WM magazín č. 137/2013, zdroj:
naturalnews.com a internet


Zatímco se
Evropská unie chystá udělat ze samozásobících se zahrádkářů
zločince, v Rusku na to jdou obráceně. V roce 2003
přijala ruská Duma zákon o soukromém vlastnictví zahrad, jímž
každému ruskému občanu
garantuje
právo na bezplatné přidělení privátního záhumenku

o ploše 8 900 – 27 500 m2. Tento pozemek může sloužit jak
k ekologickému pěstování plodin a chovu zvířat, tak
k rekreaci či k volnočasovým aktivitám. Tyto pozemky
nepodléhají žádnému zdanění.



Zní to jako
sci-fi, co?


Zatímco naše
vlády půdu nechávají rozkrást
a unijní byrokrati nechávají
narůst co největší klacek, který by hodili pod nohy těm, kdo
mají chuť, sílu a potřebu něco dělat pro svou soběstačnost a
nezávislost, v Rusku za přímé podpory vlády vznikly miliony
malých rodinných eko-farem, které na přidělených pozemcích
vyprodukují přibližně 50 % celkově spotřebovaného mléka, 60 %
masa, 77 % zeleniny, 87 % ovoce a 92 % brambor
. Bez chemie, bez
velkoplošného znehodnocování půdy, a dokonce i bez GMO semen!

A co my?
Z nedávno ještě plně potravinově (a tím i de facto zcela)
nezávislé země jsme díky přijetí unijních zákonů postupně
klesli na úroveň barbarů, kteří hodnotnou vlastní produkci
prodají za zlomek její ceny do zahraničí a zemědělskou půdu
zastaví velkosklady, montážními halami a solárními panely.
V lepším případě ji osejí řepkou. Věřím, že mnozí z
těch, kdo díky této záměrně degenerující politice přišli o
práci, by jistě dali přednost před postáváním ve frontách
pracovních úřadů práci na své zahrádce, pěstování svých
domácích zvířat, pospolitému životu v eko-vesnici. A možná
by právě to pomohlo překonat to, co nás žene do záhuby –
sobectví, individualismus a postupné hloupnutí celé naší
generace. Jenže…

Jenže v tom
je právě ten zakopaný pes. Není tu totiž zájem na tom, abychom
byli soběstační, zdraví, přátelští a spokojení. Není zájem,
abychom se znova naučili vztahu k přírodě, zvířatům a
sousedům. Člověk, který opečovává každou žížalku, nebude
chtít válčit. Kdo na vlastní kůži zažije, kolik práce to dá,
než se na talíři zaskvěje žluťoučký brambor, se hrozí při
pohledu na lajdáctví, vandalismus a povalečství. Nebude
potřebovat volit Zlaté slavíky ani Superstár, nezhloupne ho Bruce
Willis ani Real Madrid. Ztratí potřebu hromadit zbytečné módní
věci, nebude potřebovat autority, náboženství, politiky. Co
s ním pak?!

Těžko mu budete
poroučet, když si umí vyrobit a vypěstovat všechno, co k životu
potřebuje, těžko ho budete ovládat, když si vás neváží. A
jak ho přesvědčíte, aby na vás pracoval, když vás nepotřebuje?



Buď mu včas
dáte zahrádku, anebo…

(Víte, že
americká Home Land Security zakoupila v nedávné době 1,2
miliardy sérií speciální munice?)

Vlabi – tak tato úvaha sedla jako zadek na hrnec!

0 0 hlasů
Hodnocení článku

Čtěte dál

PředchozíDalší
odebírat
Upozornit na
guest
6 Komentářů
Nejstarší
Nejnovější počtu hlasů
Inline Feedbacks
ukaž všechny komentáře
Unknown
Host
Unknown
17. 3. 2022 13:58

Krásná fotka, úplně se vžívám do role mít k dispozici 10 haktarů a pro rozjezd k dispozici tak 2-3 miliony korun. Není to moc, ale stačí. Pozemky a finance jsou ale tím menším problémem. V našem banánistánu mi totiž brání jedna strasně moc důležitá věc. Protitlak ze strany vlády a elit.

MichalB
Host
MichalB
17. 3. 2022 13:58
Odpovědět  Unknown

Já na zahradničení nejsem, ale zase bych mohl být támhlepodrž, tohleoprav, tamtovyrob – holka pro všechno. S tím bych problém neměl. Improvizovat, vycházet z toho, co je a zprovoznit podle výrobce nezprovoznitelný, to je moje parketa – po dědovi.
Ten protitlak je fakt protivnej, jak osina v p……

Vlabi
Host
Vlabi
17. 3. 2022 13:58
Odpovědět  Unknown

Petře,
můžu ti z vlastní zkušenosti říct, že i jednoho hektaru má člověk plný brejle (ostatně se tvrdí, že dobře založená ekozahrada této velikosti má pokrýt potřeby čtyřčlenné rodiny. No nevím, mně se to zatím nedaří). Trvá dva tři roky, než se trochu "zkulturní" půda, než se první nesmělé rostlinky přehoupnou přes vršky trávy a pozemek začne mít tvar, na kterém se zahradník s přírodou dohodli. To všechno představuje především práci, práci a zase práci. Peníze nejsou na škodu, ale rozhodně nejsou tak důležité.
A co se týče "protitlaků", tak já jsem zatím zaregistrovala dva: traktoristy, kteří ve větru práškují sousední pole (moje stromky to jentaktak rozdýchaly) a druhý "protitlak" padá z nebe a na ten platí důkladné mytí. Sice to není stopro, ale lepší něco než nic. A na všechny ostatní posílám psa. 🙂

MichalB
Host
MichalB
17. 3. 2022 13:58
Odpovědět  Unknown

Vlabi.
ten protitlak bys pocítila ve chvíli, když by ses opravdu začala stávat nezávislou a viditelnou pro okolí. K tomu je ale ještě hodně daleko, tudíž nejsi hrozbou v podobě nežádoucího příkladu spoluobčanům. Jednoduše jsi příliš malá ryba na to, aby ses dostala do hledáčku protitlaku.

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:58

No,
já bych taky podržel, podal, ale fakt, že nezprovoznil. Ale moje vzácná ženuška teď z ničeho nic "to je nadělení" zdědila se svojí sestrou dva hektary půdy. Takže, kdo chce koupit m2 za tisícovku? Ale nesmíte to ženě vykecat, to je velmi důležitá podmínka. Matěj

Anonymní
Host
Anonymní
17. 3. 2022 13:58

Jenom bych dodal,
a to nechci sejčkovat a přeju to všem a nejenom SLOVANŮM, že tohle kdysi po revoluci dovolil v Rusku i Lenin a spol. A když se lidem začalo dařit, tak to nemilostrdně típnul. Přesně pro onu nezávislost člověka, kterej vlastní půdu, tedy i vodu a vlastně všechno, co na tomhle světě potřebuje. Taky se o tomhle velice lidumilně zmiňujou artikuly ze Sionu. Matěj